Vyhlášení Přírodního parku Javořická vrchovina opět odloženo

Jihlava - Radní kraje Vysočina opětovně zamítli návrh na vyhlášení Přírodního parku Javořická vrchovina. Jihočeský kraj park ve své části vrchů vyhlásil v roce 2004. Snahy o ochranu krajiny kolem nejvyššího vrcholu Vysočiny - Javořice ochránci přírody z Jihlavska vyvíjejí marně už přes 20 let. Za socialismu tomu bránila těžba žuly, jež devastovala krajinu. Nyní se proti postavili starostové Mrákotína, Růžené, Třeštice a Doupěte.

I když jejich území byla z původního návrhu částečně vyňata, krajští radní chtějí, aby úředníci znovu zjistili názory nově zvolených zastupitelů všech 26 dotčených obcí. ČTK to po jednání rady řekl náměstek Václav Kodet. Nevyloučil, že park rada kraje vyhlásí ještě letos. Věcně je návrh připraven dobře, konstatoval.

"Myslím si, že to je trošku alibismus ze strany radních, protože tato otázka se řeší hrozně dlouho a nikdo nemá odvahu se do toho významněji zakousnout," řekl dnes ČTK jeden z iniciátorů návrhu Zdeněk Posád z telčské radnice. "Je mi to líto, na jihočeské straně se k tomu postavili čelem a těch přírodních parků za poslední období vyhlásili několik, na Vysočině posun nenastal, i když se našlo kompromisní řešení i s obcí Mrákotín."

Vyhlášení přírodního parku by podle Posáda hlavně zvýšilo turistickou atraktivnost území. "Obce by lépe získávaly dotace, přičemž kompetence ochrany přírody se nerozšiřují. Jde o deklaraci kvality toho území," zdůraznil.

V čele tří "opozičních" obcí stojí titíž starostové a svůj názor nezměnili. "Návrh jsme zamítli už potřetí," řekl starosta obce Doupě Otto Christián. Místní obyvatelé se bojí omezení při výstavbě. Nově zvolený starosta Třeštice Martin Kodys pak o návrhu nic neví a vlastní názor si udělá až po prostudování materiálů.

Největší odpůrce, starosta Mrákotína Miroslav Požár, míní, že turistika zatím nic pozitivního obci nepřinesla. "Turisté v obci zanechají odpady, jejichž likvidace potom zvyšuje poplatky místním lidem," uvedl. Myslí si, že k ochraně přírody stačí dodržovat nynější zákony, ctít územní plán obce.

Na vysočinském území Javořických vrchů je vyhlášeno asi deset maloplošných chráněných území. K nejcennějším patří Národní přírodní rezervace rybník Zhejral u Klátovce s okolními rašelinnými loukami, či Velký pařezitý rybník, anebo Roštejnská obora s původnímu jedlobukovými lesy a zřícenina hradu Štamberk s kamenným mořem.

Jaroslava Mikešová