zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Indiáni zapomínají přírodní léčbu

10.06.2007
Příroda
Indiáni zapomínají přírodní léčbu

Zatímco západní civilizace ji využívá stále více, místní obyvatelé se vzdávají tradiční medicíny a tvrdě za to platí. Indiánský kmen Tsimanů žije v bolivijském amazonském pralese na rozhraní dvou epoch. Zhruba osm tisíc příslušníků tohoto maličkého národa už jednou nohou nakročilo do moderního světa mobilních telefonů a internetu.

Druhou stále pevně stojí na pralesní půdě, která skýtala živobytí bezpočtu generací jejich předků. Jak ukazuje výzkum španělských a amerických vědců, postavení indiánů rozkročených mezi dvěma zcela odlišnými civilizacemi je vratké. Tsimanové jsou zemědělci a plnou polovinu veškeré zkonzumované potravy vypěstují na políčkách získaných kácením a pálením pralesa.

 Zbývající polovinu nasbírají či naloví v okolní přírodě. Množství potravin získaných nákupem nestojí za řeč a na jídelníčku Tsimanů nepředstavuje více než tři procenta.
 Prales byl pro Tsimany odjakživa také zdrojem léků. To vše se ale rychle mění. Žádná tsimanská ves nemá zavedenou elektřinu ani vodovod, ale k polovině už v současné době vede silnice a po ní přichází do pralesa výdobytky moderní civilizace. Lákadla jednadvacátého století jsou silná a Tsimanové rychle mění svůj životní styl.
 Hledají, co by prodali, aby si mohli koupit věci, bez kterých se ještě nedávno obešli. Mnozí odcházejí za prací do dřevařských táborů a na dobytkářské ranče. Indiáni vstupují do globalizovaného světa a zároveň opouštějí tradice svých předků.
 Tým vedený Victorií Reyes-Garcíovou z barcelonské university provedl mezi Tsimany výzkum, při němž vědci sledovali vliv změny životního stylu na zdravotní stav tsimanských dětí. Výsledky jsou celkem jednoznačné a neradostné. S ústupem tradic přicházejí nemoci a podvýživa.

Banány a maniok nestačí

Problém dětské nemocnosti trápí všechny rozvojové země. Podvýživou tu trpí každé čtvrté dítě a bezmála dvě třetiny dětských úmrtí mají na svědomí infekční choroby. Infekce a podvýživa jdou ruku v ruce. Oslabený dětský organismus snáze podléhá infekcím a nemocné děti neseberou dost sil pro růst a vývoj. Následky si nesou po zbytek života. Trpí zpomaleným duševním vývojem. V dospělosti se potýkají s poruchami plodnosti, sníženou pracovní výkonností. Celkově mají zhoršenou kvalitu života. 


Tsimanové nejsou v tomto směru výjimkou. Základ jejich jídelníčku tvoří hlízy manioku a zeleninové banány tzv. plantainy. To sice stačí dospělým, ale vyvíjející se dětský organismus nenačerpá z manioku a banánů dostatek živin pro růst. Polovina tsimanských dětí je výrazně opožděná ve vývoji a 85 procent Tsimanů trpí parazitárními onemocněními. Victoria Reyes-Garcíová a její spolupracovníci sledovali, jak dobře znají jednotlivé tsimanské rodiny místní rostliny a nakolik je využívají. Zároveň vyšetřovali zdravotní stav a kondici dětí z těchto rodin. Celkem prověřili 330 dětí ve věku od dvou do deseti let. Tsimanové běžně využívali asi stovku pralesních rostlin. Dnes jsou znalosti a využívání amazonské flóry na ústupu.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí