zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

I skládka může být ekologická

12.06.2007
Odpady
I skládka může být ekologická
Od listopadu roku 2006 do dubna letošního roku se uskutečnila další část rekultivace skládky v obci Úholičky (u Velkých Přílep) v okrese Praha-západ. Cílem projektu bylo zmenšit nezakryté plochy skládky a produkci průsakových vod, a přispět tak ke zlepšení životního prostředí.

Skládka s celkovou projektovanou kapacitou 2,8 mil. m3 a odhadovanou životností (v návaznosti na objem návozu odpadů) do roku 2016 byla uvedena do provozu v roce 1995. Jejím provozovatelem je akciová společnost Regios. Na část skládky o rozloze přibližně 10 300 m2 se ukládá většinou běžný komunální (domovní) odpad a v malém množství také odpad z živnostenského podnikání, zejména z území hlavního města Prahy.

POSTUP REKULTIVACE

"Po vytvarování komunálního odpadu tělesa skládky byl jeho povrch urovnán vyrovnávací vrstvou zeminy. Skládka pak byla překryta nepropustnou vrstvou z geodrénu, který odvádí skládkové plyny a prosáklou vodu, a z minerálního jílového těsnění - první těsnící vrstva se napojila na spodní těsnicí vrstvu na dně skládky a všechny další byly zhutněné těžkými válci, aby postupné sedání skládky bylo minimální. Na ně pak byla uložena ještě rekultivační vrstva tvořená zeminou a humusem. Dešťové vody byly z rekultivované plochy odvedeny pomocí odvodňovacích betonových žlabů, vody prosáklé rekultivační vrstvou byly svedeny do trubního drénu v patě svahu," vysvětluje postup rekultivace skládky Jan Kokeš z divize Dopravní stavby akciové společnosti HOCHTIEF CZ, která je dodavatelem stavby.

ODPLYNĚNÍ SKLÁDKY

Důležitým krokem bylo vybudování další etapy odplyňovacího systému, který slouží k omezení úniku emisí do ovzduší. Ty, které byly zachyceny plynovými vertikálními studněmi, navržený systém odvádí ze skládky na povrch. Bylo nutné vyvrtat ještě čtyři další studny s drenážní vrstvou, propojené potrubím zaústěným do regulační šachty, aby byla kapacita studní dostatečná. Odsávaný bio-plyn je pomocí čerpací stanice zneškodněn na vysokoteplotní pochodni, respektive slouží k pohonu kogenerační jednotky, kde se vyrábí elektřina a teplo.

TRÁVA A NÍZKÉ DŘEVINY

Cílem rekultivace bylo začlenit skládku do okolní krajiny, do celkového krajinného rámce a zvýšit ekologickou stabilitu území. Proto byla po uložení překryvné vrstvy z kvalitní zeminy a navezení humusu oseta travou a osázena zelení. Podle návrhu projektu byly vybrány dřeviny, které jsou v regionu obvyklé, ale začínají být velmi vzácné v moderní agrárně-průmyslové krajině nížin. Jsou to zejména nízké dřeviny: dřišťál, skalník, hloh, trnka, šípková růže, svída krvavá a kalina. Všechny je nutné po výsadbě alespoň rok a půl zalévat. Skládka je nyní oplocena, aby byly vzrůstající dřeviny ochráněny před okusováním zvěří.

Jaká úskalí musel dodavatel při rekultivaci skládky překonat? "Realizace tohoto typu staveb vyžaduje vhodné klimatické podmínky, hlavně v zimních měsících, tj. teploty nad 50 C, nesmí pršet, sněžit a foukat nárazový vítr. Protože letošní zima byla ale velice mírná, vše probíhalo bez komplikací a problémů," uzavřel Jan Kokeš.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí