zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ložiska uranu, thoria a radia

01.07.2007
Energie
Geologie
Ložiska uranu, thoria  a radia
Uran je černý kovový prášek, který se taví při teplotě 1330 ºC na bílý lesklý kov a jasně modrým nádechem. Je přirozeně radioaktivní.

URAN

 

Clarkový obsah v zemské kůře je 2,5 ppm, známé zásoby ekonomicky těžitelné při ceně nad 80 USD/kg U jsou asi 3,8 milionu tun U.

 

Světová produkce uranu: 36050 t U (2002), 35492 t U (2003), 40263 t U (2004).

 

Produkce koncentrátů uranu (r. 2004): Kanada (11597 t U)

                                                       Austrálie (8982 t U)    

                                                       Kazachstán (3719 t U)

                                                       Nigérie (3245 t U) 

                                                       Rusko (3280 t U)

                                                       ...    

                                                       Česká republika (412 t U)

 

Požití: uran je základem jaderných paliv na výrobu nukleární energie a pro vojenské využití. V malém měřítku se již v 19. století používal při barvení skla a keramiky a později jako zdroj radia.  

 

Užitkové minerály: 

 

uraninit UO2 coffinit   (U,Th)[(SiO4)1-x|(OH)4x]
autunit Ca(UO2)2(PO4)2 · 10-12 H2O torbernit Cu2(UO2)2(PO4)2 · 8-12 H2O
carnotit K2(UO2)2(VO4)2 · 3 H2O ťujamunit  Ca(UO2)2(VO4)2 · 5-8 H2O

Průmyslové typy ložisek uranu a thoria:

 

typ tvar užitkové minerály obsah kovu příklady svět příklady ČR
uranonosné pískovce vrstvy a čočky v arkózových pískovcích a slepencích

carnotit, ťujamunit, uraninit

0,1-1 % U3O8 Colorado Plateau (USA), Shaba (Zaire) Stráž pod Ralskem, Hamr, Osečná
Au-U konglomeráty vrstvy oligomiktních slepenců uraninit, thorit, brannerit 0,02-0,34 % U3O8 Witwatersrand (JAR), Blind River (Kanada)  
hydrotermální

 

a) U-(křemen)

-karbonátová formace

 

b) U-sulfidická formace

 

c) pětiprvková formace Ag-Bi-Co-Ni-U

 

d) U-Ti formace

 

aj.

žíly a žilné zóny, vtroušeninové zrudnění

a) uraninit

coffinit, brannerit

 

b) coffinit, uraninit

c) uraninit

d) davidit, brannerit

0,1-2 % U3O8

a) Beaverlodge (Kanada)

b) USA, KAnada, Mexiko

c) Eldorado (Kanada), Schneeberg, Annaberg (Německo)

d) Radium Hill (Austrálie), Tete (Mosambik)

 

a) Příbram, Rožná-Olší, Zadní Chodov, Zálesí

b) Damětice, Ustaleč

c) Jáchymovsko, Horní Slavkov

 

 

 

metasomatity

 

a) U-skarny

 

b) U-albitity

 

c) U-granitoidy

 

d) alkalické stratifikované masívy

 

a) nepravidelý

b) lineární albitity

c) vtroušeniny a žíly

d) stratiformní vtroušeniny

a) davidit, thorianit, uraninit

b) coffinit, uraninit, brannerit

c) thorit, uraninit, zirkon

d) loparit, pyrochlor, thorit

0,1-0,3 % U3O8

 

a) Mary Kathleen (Austálie), Bancroft (Kanada)

b) (Itataia) Brazílie

c) Ross-Adams (Aljaška, USA), Rössing (Namibie)

d) pol. Kola (Rusko), komplex Ilimaussag (Grónsko)

 

 

b) Okrouhlá Radouň

U-pegmatity

hnízda na okraji křemenného jádra žil uraninit, thorianit, thorit 0,1-1 % U3O8 Ytterby (Švédsko), Kragerö (Norsko)  
U-karbonatity sloupovitá tělesa thorit, pyrochlor max. 0,01 % ThO2 Mountain Pass (Kalifornie, USA), Mbei (Tanzánie)  
infiltrační ve vápencích karbonátové krusty v korytech toků v aridních oblastech carnotit, ťujamunit max. 0,4 % U3O8 Yeelirrie (Austrálie), Mudug (Somálsko), Rössing (Namibie)  

kaustobiolity

 s U

epigenetická mneralizace slojí coffinit, torbernit, carnotit max. 0,2 % U3O8 Willistonská pánev (Jižní Dakota a Montana, USA) dolnoslezská pánev (důl Stachanov- Kateřina), sokolovská pánev - Hroznětín
černé břidlice stratiformní tělesa   max. 0,04 % U3O8 formace Chattanooga (Tennessee, USA)  
fosfáty stratiformní tělesa U vázán sorpčně i jako příměs v apatitu max. 0,03 % U3O8 formace Phosphoria (Idaho, Montana, Utah a Nevada, USA), Maroko  
U-Th rozsypy aluviální, plážová a fosilní rýžoviska monazit, zirkon, pyrochlor, thorit aj. až 2,5 kg monazitu v m3 písku s max. 11 % ThO2 a 0,4 % U3O8 Severní a Jižní Karolína (USA), Pravobrežnoje (Ukrajina)  

 

Použitá literatura:

Laznicka, P.: Giant Metallic Deposits. Future Sources of Industrial Metals. Berlin: Springer, 2006. 732 s.

Neya, R., Smakowski, T. (red.): Bilans Gospodarki Surowcami Mineralnymi Polski i Świata 1999-2003. Krakow: Pracownia Polityki Surowcowej, 2005. 1023 s.   

Schejbal, C.: Ložiska radioaktivních surovin. Ostrava: Hornicko-geologická fakulta VŠB, 1985. 388 s.

Uranium 2005: Resources, Production and Demand. Paris: OECD Nuclear Energy Agency & International Atomic Energy Agency, 2006. 388 s.

 

 

THORIUM

 

Thorium je stříbrolesklý, kujný a tažný kov, podobný platině. Je přirozeně radioaktivní. 

Clarkový obsah v zemské kůře je 0,5 ppm, celkové zásoby jsou 1,2 mil. t, zásobová báze 1,4 mil. t.

 

Produkce thoria není jednotlivými státy uváděna.

 

Použití: radioaktivní thorium je výhodným palivem v jaderných reaktorech, zatím se ale v komerčních reaktorech nevyužívá. Jeho použití je v současnosti dost omezené (vysoce žáruvzdorné materiály, speciální slitiny, výroba elektrod a chemických katalyzátorů aj.).

 

Užitkové minerály: 

 

monazit-(Ce) (Ce,La,Nd,Th)PO4 thorianit  ThO2 thorit  (Th,U)SiO4
izomorfní příměs v:        

brannerit, zirkon, loparit, mikrolit 

 

Průmyslové typy ložisek thoria:

 

Thorium se získává jako vedlejší produkt při zpracování monazitového koncentrátu na kovy REE a při zpracování některých typů rud uranu (pegmatity, metasomatity a vysokoteplotní hydrotermální ložiska). Rozsypy s minerály s obsahem Th, U, TR, Ti, Zr a Sn se vyskytují na pobřeží Severní a Jižní Karolíny (USA), v údolí řek Cerido a Asu v Brazílii, v Austrálii a Indii.

 

Použitá literatura:

Hedrick, J. B.: Mineral Commodity Summaries - Thorium [online]. USA: U.S. Geological Survey, January 2006 [cit. 2006-15-10]. PDF formát. Dostupný z www: <URL: minerals.usgs.gov orimcs06.pdf

 

 

RADIUM

 

Radium je velmi reaktivní stříbrolesklý kov, přirozeně radioaktivní, zářič α, β i γ. Soli rádia byly v kapslích používané při terapii proti rakovině. Dnes nemá význam.

 

Radium se vyskytuje společně s uranem. Poměr radia a uranu je přibližně 1 mg na 3 kg, tj. přibližně množství 10-6 ppm v zemské kůře. Vyskytuje se ve zbytkových louzích po zpracování rud uranu a thoria, z 1 tuny zbytků po zpracování U rud lze získat asi 0,1 g RaCl2.

ZDROJ: VŠB - TO Ostrava, Hornicko-geologická fakulta. Výňatek z Multimediálního učebního textu Ložiska nerostů, autoři Martin Jirásek a Jakub Sivek, 2006

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
MŽP ČR
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí