zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kreml ovládl naleziště BP

25.06.2007
Energie
Geologie
Kreml ovládl naleziště BP
Cizí firmy jsou v Rusku nuceny prodávat své kontrolní podíly v energetických společnostech "za hubičku" polostátním podnikům. Jinak mohou přijít o licenci na těžbu. Naposledy se o tom přesvědčila největší evropská energetická společnost BP.

Společný rusko-britský podnik TNK-BP kapituloval před výhružkami úřadů a prodal své největší naleziště plynu v sibiřské Kovytce polostátnímu ruskému podniku Gazprom. Za zhruba čtvrtinu jeho skutečné ceny. Obchod byl podle ruského deníku Kommersant podepsán přímo v Kremlu. Prezident Vladimir Putin tak mohl oslavit další vítězství ve svém tažení za získáním plné státní kontroly nad těžbou ropy a plynu v Rusku.

Lepší něco než nic

Vzhledem k tomu, že se TNK-BP vzdal kontroly nad Kovytkou dobrovolně, dostane za ni 600 - 900 milionů dolarů. To je méně než skutečná cena Kovytky odhadovaná na 3,6 miliardy dolarů. Na druhou stranu je to ale více než 450 milionů dolarů, které TNK-BP vložil do zprovoznění naleziště Kovytka.

Analytici upozorňují na to, že TNK-BP může být rád, že dostane alespoň něco. Ruské úřady totiž této společnosti hrozily, že jí na začátku příštího měsíce odeberou povolení k těžbě a naleziště odevzdají jiné firmě. Nejprve byl TNK-BP obviněn z toho, že porušuje zákony na ochranu životního prostředí. Později se stal základem pro hrozbu odebrání licence fakt, že firma těží na nalezišti méně plynu, než je uvedeno v podmínkách licence. Všechny formality pro odebrání licence měly být dokončeny k 1. červenci.

Horkým kandidátem na převzetí Kovytky po odebrání licence je Gazprom. Jeho postup byl navíc jednou z příčin toho, proč firma TNK-BP netěžila tolik plynu, kolik měla podle podmínek licence. Gazprom, který má monopol na vývoz plynu do zahraničí a vlastní většinu ruských plynovodů, totiž blokoval přístup plynu do svých trubek. Plyn z Kovytky proto směřoval jen na zásobování nejbližšího okolí.

Postup úřadů proti TNK-BP připomíná taktiku použitou nedávno proti anglo-nizozemskému podniku Royal Dutch Shell a jeho japonským partnerům. Těm ruské úřady pohrozily pokutou ve výši 30 miliard dolarů a odnětím licence na těžbu, protože porušovaly zákony o ochraně přírody na svém ropném a plynovém nalezišti Sachalin 2. Problémy se objevily těsně před dokončení projektu, do něhož Shell investoval 20 miliard dolarů.

Když Shell prodal většinový podíl na Sachalinu 2 polostátním firmám Gazprom a Rosněfť, obvinění byla v tichosti stažena. To, že Sachalin 2 už neškodí přírodě, pak potvrdil i sám prezident Putin.

Očistná kúra

Ruské úřady chtějí získat kontrolu nad těžbou ropy a plynu v zemi, nechtějí se však zcela zbavit zahraničních firem. Ty mohou i nadále vystupovat jako minoritní podílníci ve velkých projektech. Přinášejí totiž nové technologie a peníze na potřebné investice. Zahraniční firmy na oplátku získají přístup k tak velkým zásobám ropy a plynu, že nejsou "volné" jinde na světě.

Gazprom tak například nabídl TNK-BP, že může zhruba za rok získat v projektu Kovytka 25 procent plus jednu akcii. Ovšem výměnou za elektrárny v Evropě či za kontrakty na dodávky zkapalněného plynu do Spojených států amerických.

"Když chce někdo zůstat v klášteře, je někdy nutné z něho vyjít, očistit se a znovu vejít," popsal metaforicky dohodu mezi Gazpromem a TNK-BP Alexandr Medveděv, ruský vicepremiér a člen správní rady Gazpromu.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha,
Konferenční centrum CITY - Pankrác
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí