Drahá elektřina nutí firmy k úsporám

Českým podnikatelům se nelíbí drahá elektrická energie, brzdí je v rozvoji a ubírá jim ze zisků. Většina z nich ale zároveň začala s protiopatřeními. Vyplývá to z průzkumu mezi třemi desítkami firem, který v minulém týdnu uspořádaly HN a Hospodářská komora České republiky.

Jak firmy proti zdražování elektřiny bojují? I když velkoobchodní cena elektřiny už několik let skokově roste, nekopírují slepě tento růst ceny pro konečné zákazníky. Energetický trh je už dva roky otevřen konkurenci, přibývá dodavatelů, obchodníci mezi sebou o přízeň zákazníků soupeří. A podniky zjišťují, že se toho dá využít.

"Zásadní opatření v boji s drahou elektřinou? Odešli jsme od Pražské energetiky a odebíráme proud od jiného prodejce," uvedl v průzkumu Jaroslav Čepička, manažer české pobočky BMW. I řada dalších firem uvádí, že pořádají na dodavatele energie výběrová řízení. Zdražování tak mohou alespoň zbrzdit.

Šetřit, šetřit, šetřit

Šetření se stává pravidlem takřka ve všech podnicích, které mají s drahou elektřinou problém. Tak třeba strojírenská firma Stros ze Sedlčan za několik milionů korun zatepluje střechy a fasády svých budov. "Uvažujeme i o tom, že příští zimu o něco snížíme teplotu ve výrobních prostorách," dodává šéf Strosu Ladislav Filip.

"Pracujeme s energetickými audity, s harmonogramy spotřeb," dodává Petr Mazzolini z Glaverbelu Czech. V polygrafických provozech firmy Samab se o pracovních přestávkách začaly vypínat některé stroje, v halách jsou úsporná svítidla.

Skupina Agrofert dokonce uvažuje o investicích do vlastní výroby elektřiny.

Úspory energie přitom neznamenají vždy absolutní úsporu peněz: Příklad? Konsorcium hutí a kováren Pilsen Steel investovalo do pořízení nejmodernějších technologií vybavených pokrokovými regulačními systémy obrovské sumy. Dnes jim ale úspory dané nižší spotřebou energie sotva stačí vyrovnávat rostoucí cenu proudu.

Skoro každý podnikatel by nejraději vyřešil svůj problém s drahou elektřinou zdražením vlastního výrobku. Zdaleka ne všichni si to ale mohou dovolit.

Drahou energii do svých produktů promítají například některé strojírenské firmy, hutníci, pekárenské společnosti. To si ale v žádném případě nemohou dovolit textiláci, skláři či hoteliéři.

Na drahé energii lze vydělat

Existují i obory, které z drahé energie těží. "Růst cen je pro nás příležitost k rozvoji podnikání," říká otevřeně Luděk Pfeifer ze společnosti M. C. Triton, která se věnuje poradenství, stavebnímu developmentu a biotechnologiím. "Můžeme nabízet více služeb směřujících k efektivnějšímu podnikání, k výstavbě energeticky úsporných budov a k rozvoji biotechnologií sloužících k využívání alternativních zdrojů energie," dodává Pfeifer.

Ani mezi průmyslníky ale nepanuje shoda v tom, jak situaci řešit. "Regulace cen ze strany Energetického regulačního úřadu by měla být aktivnější ve prospěch tuzemských výrobců, a ne mezinárodních energetických gigantů. Například v Polsku jsou tato opatření pro producenty lepší," soudí Jan Medřický, jednatel skláren Stölzle Union.

Přesně opačně vidí problém Tomáš Bujna z papíren Norske Skog ze Štětí: "Stát by měl na růst ceny reagovat, ale ne formou regulace prostřednictvím úřadu, jako je to například ve Francii, kde významní spotřebitelé nakupují za regulované ceny. Spíš by se měl zasadit o posílení přeshraničních přenosových kapacit, a dál tak podpořit liberalizaci trhu," soudí.