Na ekologické zločiny je policie krátká

Před pár dny začala policie vyšetřovat ilegální těžbu stromů u Albrechtic na Klatovsku. Neznámí dřevorubci věděli moc dobře, co dělají: nevykáceli ani dva hektary lesa, což znamená, že se trestnímu stíhání s největší pravděpodobností vyhnou - nepřekročili totiž tříhektarový limit, který určuje spáchání trestného činu.

Příběh z Klatovska dokládá stav české legislativy. Místo toho, aby pomáhala chránit životní prostředí, nahrává zločincům, kteří vydělávají na úkor přírody.

"Aktuální výklad umožňuje pachatelům vyhnout se trestnímu stíhání těžbou v menším rozsahu," píše se v letošní analýze ministerstva vnitra. "Černí" dřevorubci tak zpravidla vykácí jen menší plochy na různých místech lesa, protože zákon policistům neumožňuje, aby holiny sčítali.

Špatné skóre

Jde přitom jen o jednu z mezer, které se podnikavci naučili využívat. Dokládají to i statistiky.

Od roku 1999 do loňska obvinila policie 498 lidí za takzvanou ekologickou kriminalitu (za trestné činy ohrožování životního prostředí, těžbu lesa či nezákonné nakládání s odpady). Úctyhodné číslo má ovšem vadu, která se odhalí při pohledu do soudních databází. Za stejnou dobu bylo odsouzeno jen 152 pachatelů, tedy třicet procent.

Je to skoro srovnatelné s korupcí, která je všeobecně považována za nejhůře odhalitelný druh kriminality. Vysvětlení je dvojí. Zaprvé: definice poškození životního prostředí je v zákoně vymezena tak složitě, že se jen málokdy podaří najít takové důkazy, aby ji bylo možné naplnit. A zadruhé: tyto zločiny spadají mezi takzvané bagatelní delikty s minimálními tresty, tudíž je vyšetřují policisté na obvodních odděleních. "Podněty jsou prověřovány především na nejnižších stupních, kde policisté nemají potřebné znalosti a zkušenosti," upozorňuje se v ministerském dokumentu. "K nám se takové věci vůbec nedostanou," potvrzuje Irena Válová z pražského Vrchního státního zastupitelství, které má za úkol vyšetřovat mimo jiné i zvlášť závažnou hospodářskou kriminalitu.

Nastrčené firmy, bílí koně a nejasné finanční toky. Ekologická kriminalita už i v Česku připomíná organizované a vysoce sofistikované ekonomické zločiny. Jeden příklad za všechny: zisky podnikatelské skupiny, která navezla v roce 2005 nebezpečný odpad z Německa do Libčevsi na Lounsku, se počítají v desítkách milionů korun. "Zrovna píši žádost o mezinárodní právní pomoc do Irska, kam uklidili jednoho z bílých koňů," hlásila včera státní zástupkyně Zdeňka Bendová, která má případ na starosti. V této kauze policie obvinila již třicet lidí a podle všeho nepůjde o konečné číslo.

"Předpokládám, že budeme vyšetřovat ještě dlouho, protože očekávám od kolegů z Německa další informace," doplnila Bendová. Ostře sledovaný případ není výjimečný jen počtem obviněných, ale už i tím, že jej vyšetřuje krajská kriminální policie.

Pomůže nová koncepce?

Podle schválené koncepce boje s kriminalitou páchanou na životním prostředí by to tak mělo být vždy. Policejní prezidium dostalo do konce loňského roku za úkol, aby ekologické kauzy od začátku vyšetřovali detektivové kriminální policie, a nikoli příslušníci z obvodů.

Jestli byl takový rozkaz vydán, nebylo včera tiskové oddělení prezidia schopné zjistit. "Odpovíme vám v zákonné lhůtě," reagoval na opakované dotazy mluvčí policejního prezidia Roman Skřepek.


Italská mafie bohatne na odpadech
Od roku 1994 ovládla třetinu trhu na likvidaci odpadů.
Vydělala 27 miliard eur
Nabízí podnikům, že je levně zbaví starostí s nebezpečným odpadem.
Ukládá jej nezákonně na "svém" území na jihu země, kde je kontrola státní správy slabá.
Velmi nebezpečný odpad naloží na lodě, které pak potopí.
V roce 2004 zmizelo v rukou jihoitalské mafie 13,1 tuny vysoce toxického odpadu.