K radaru v ázerbajdžánské Gabale

V poslední době se diskutuje o tom, zda vůbec přistoupit na ruskou nabídku na využití radaru Daryal v ázerbajdžánské Gabale. Předně je nutné zdůraznit, že se jedná o zcela jiný druh radaru než sledovací a naváděcí radar XBR, o jehož výstavbě se uvažuje v Brdech. Daryal v Gabale je radar včasné výstrahy. Obdobných radarů této kategorie má Rusko asi jedenáct, některé z nich jsou přímo v Rusku, jiné si Rusko pronajímá v okolních státech - na Ukrajině, na Krymu, v Bělorusku, v Kazachstánu. Všechny tyto radary společně s družicemi včasné výstrahy jsou propojeny v rozsáhlé síti včasné výstrahy s velitelským střediskem protiraketové obrany, které je nedaleko Moskvy.

Radar Daryal v Ázerbájdžánu je jedním z největších a nejvýkonnějších radarů na světě. Podobně jako další na severu Ruska v Komi, snímá rozsáhlý prostor do vzdálenosti 6000 kilometrů, tedy od Středomoří po Indii. Radar v Gabale má vynikající strategickou pozici, ze které má Írán jako na dlani a umožňuje bez problémů odhalit start balistické rakety v celé hloubce jeho území. Daryal ale nedokáže sledovat cíl s dostatečnou přesností a zajišťovat navádění antiraket. Proto by bylo nutné doplnit jej druhým, přesným sledovacím/naváděcím radarem, aby balistické rakety mohly být spolehlivě zničeny. To by měl zajišťovat právě XBR radar. Je tu ale jeden problém - pokud by byl XBR radar i tak na českém území, byl by schopen sledovat íránské rakety až ve výšce větší než 300 km nad Zemí téměř v polovině dráhy mezi Íránem a ČR (v důsledku zakřivení Země). To znamená, že kritický problém nedostatku času by zůstal a účinná obrana ČR (a většiny evropských států) by nemohla být stále zajištěna. Nabízí se jediné řešení - posunutí XBR radaru blíže k Íránu. Vzhledem k tomu, že ruský Daryal je z hlediska činnosti a formátu výstupních dat zcela odlišný, v případě souhlasu Spojených států s jeho využitím by musel být modernizován a náležitě upraven, aby mohl být použit v systému protiraketové obrany. Principiálně a technicky je to ale možné. Americký systém je budován tak, aby umožňoval zničit rakety v počáteční fázi letu, dvě až čtyři minuty po startu, soudě podle všech testovacích střeleckých zkoušek, kdy byly rakety ničeny 200 až 300 kilometrů od jejich startu. Základna s antiraketami by mohla být vybudována v Turecku a s radarem v Gabale by ideálně zapadaly do amerického systému protiraketové obrany. Navíc by mohly být doplněny dalším zbraňovým systémem - vysokovýkonovým laserem k ničení raket krátce po jejich startu, tzn. nad íránským územím a bez negativních vlivů na evropské státy. Není pochyb o tom, že nabídka na využití radaru v Gabale je vzhledem k ideální poloze vůči Íránu bezesporu nesmírně zajímavá zejména ze strategického hlediska. Nejde ani tak o samotné využití radaru Daryal, ale o získání ideální pozice jak pro funkci senzorů, tak předsunutých pozic pro zbraňové systémy, začleněné v systému protiraketové obrany.

Američtí vojenští experti naopak poukazují na to, že malá vzdálenost radaru od Íránu je spíš nevýhodou. Dráha útočných balistických raket z Íránu by byla tak blízko, že by bylo těžké včas proti nim odpálit antirakety z Turecka, které by byly součástí protiraketového systému. V aktivní (vzestupné) fázi letu těchto balistických útočných raket, kdy pracují jejich motory, není ještě známa jejich konečná dráha, na kterou by pak antirakety mohly být spolehlivě navedeny. Dalším důležitým protiargumentem odpůrců radaru v Gabale je, že se jedná o zastaralý kolos, v minulosti navržený a postavený pro obranu proti vysoko letícím americkým raketám a proti blízkým iránským raketám by prostě nefungoval. Namítají, že radar je stacionární s železobetonovu konstrukcí o výši 16ti poschodí, od základů postavenou tak, že nelze měnit jeho nasměrování. Nevýhodou jsou i jeho velké rozměry a proto by mohl být snadným terčem pro iránské útočné rakety krátkého dosahu. Radar by však mohl být relativně snadno modernizován, upraven jeho sektor elektronického snímání a pro vlastní ochranu před raketami krátkého dosahu doplněn protiraketovým systémem Patriot a laserovým systémem.

Pokud jde Spojeným státům skutečně o to, jak efektivně a účinně čelit současné a budoucí raketové hrozbě z Íránu, pak by ruskou nabídku k využití radaru Daryal v Gabale měly přijmout a strukturu předsunuté části budovaného systému protiraketové obrany odpovídajícím způsobem přizpůsobit. Pokud tak neučiní, pak popřou samotný jeho účel a smysl a bude všem jasné, proti komu je protiraketový systém vlastně budován. Využití radaru v Gabale lze považovat za test vzájemné důvěry USA a Ruska a ochoty sdílet společné strategické obranné systémy.