Větrníky ČEZ u Dukovan narazily
Záměr energetické společnosti ČEZ postavit v okolí Dukovan rozsáhlý park
větrných elektráren se odkládá. Zda na měsíce nebo roky ukáže až další
vyjednávání s místními samosprávami.
Záměr energetické společnosti ČEZ postavit v okolí Dukovan rozsáhlý park větrných elektráren se odkládá. Zda na měsíce nebo roky ukáže až další vyjednávání s místními samosprávami.
Mocná firma tak ustoupila tlaku občanů dotčených obcí, kteří se v anketách a místních referendech vyjádřili poměrně kategoricky proti stavbě až 39 větrníků. Každý měl mít dvoumegawattový výkon. Stát měly do roku 2011. Investice za 2,5 miliardy korun by pak vytvořila největší park větrných elektráren v zemi.
"Nechceme nic stavět přes odpor místních lidí. Věříme ale, že se časem jejich názor změní. Nepokládáme tedy investici za ztracenou," uvedl včera pro HN mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. O možných termínech ale nechtěl spekulovat.
Místním lidem vadil především dopad na krajinu už tak zatíženou jadernou elektrárnou, zabírající 120 hektarů. Někteří měli obavy z hluku, jiní o osud volně žijící zvěře.
Místostarosta Dukovan a senátor za ODS Vítězslav Jonáš říká, že rozhodnutí ČEZ respektovat názor občanů je správné. Podle něho ale firma udělala chybu, že lidem neposkytla všechny informace. "Nejdřív třeba chtěla 39 a nakonec jen 11 větrných elektráren. Také kolem kompenzací nebylo jasno," vysvětluje. Sám pro větrné elektrárny není. "Jako zkušený politik ale vím, že ke kompromisu se může dojít," řekl Jonáš. I podle dalších starostů byly informace příliš obecné.
ČEZ prostřednictvím své firmy ČEZ Obnovitelné zdroje plánoval postavit sto metrů vysoké větrníky na území Dukovan, Rouchovan, Rešic, Slavětic a Horních Dubňan. Jiní investoři ale na jižní Moravě uspěli. Větrný park funguje v Břežanech, dalších 26 stožárů vyroste u Mackovic.
Podle Kříže ale odložení projektu plán skupiny ČEZ do roku 2020 ztrojnásobit výrobu energie z obnovitelných zdrojů na 5,1 terawatthodiny nenaruší. Proti roku 2005 by to znamenalo trojnásobek takto vyrobené elektřiny. "Projektů ať už na biomasu, bioplyn nebo malé vodní elektrárny máme rozdělaných řadu. Ale vítr má v těchto plánech nezastupitelné místo," uvedl mluvčí.
Letos si chce ČEZ připravit podmínky pro stavbu dvou až tří větrných elektráren v oblasti Nového Hrádku a Borové. Další velký větrný park má vyrůst u obce Dlouhé Pole na Kadaňsku.
Skupina ČEZ vloni zvýšila výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů o 19,2 procenta na 1 976 234 megawatthodin. Její podíl na výrobě "zelené" elektřiny v Česku tak vzrostl na téměř 58 procent. Nejvíc elektřiny - 89 procent - firma získala na vodních elektrárnách. Dalším významnějším zdrojem je spalování biomasy, zatímco podíl sluneční nebo větrné energie je zanedbatelný. Z větru ČEZ loni získal jen 176 megawatthodin, ze slunce pouhých osm.
Skupina chce během následujících 15 let vložit do rozvoje obnovitelných zdrojů energie 30 miliard korun. Z nich má na 20 miliard připadnout na nové větrné elektrárny, pokud se najdou vhodné projekty. "Obnovitelné zdroje chceme rozvíjet. Uhlí vydrží do roku 2050 a stát jen na jedné, jaderné noze energetika nemůže," vysvětluje mluvčí Kříž.
Mocná firma tak ustoupila tlaku občanů dotčených obcí, kteří se v anketách a místních referendech vyjádřili poměrně kategoricky proti stavbě až 39 větrníků. Každý měl mít dvoumegawattový výkon. Stát měly do roku 2011. Investice za 2,5 miliardy korun by pak vytvořila největší park větrných elektráren v zemi.
"Nechceme nic stavět přes odpor místních lidí. Věříme ale, že se časem jejich názor změní. Nepokládáme tedy investici za ztracenou," uvedl včera pro HN mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. O možných termínech ale nechtěl spekulovat.
Místním lidem vadil především dopad na krajinu už tak zatíženou jadernou elektrárnou, zabírající 120 hektarů. Někteří měli obavy z hluku, jiní o osud volně žijící zvěře.
Místostarosta Dukovan a senátor za ODS Vítězslav Jonáš říká, že rozhodnutí ČEZ respektovat názor občanů je správné. Podle něho ale firma udělala chybu, že lidem neposkytla všechny informace. "Nejdřív třeba chtěla 39 a nakonec jen 11 větrných elektráren. Také kolem kompenzací nebylo jasno," vysvětluje. Sám pro větrné elektrárny není. "Jako zkušený politik ale vím, že ke kompromisu se může dojít," řekl Jonáš. I podle dalších starostů byly informace příliš obecné.
ČEZ prostřednictvím své firmy ČEZ Obnovitelné zdroje plánoval postavit sto metrů vysoké větrníky na území Dukovan, Rouchovan, Rešic, Slavětic a Horních Dubňan. Jiní investoři ale na jižní Moravě uspěli. Větrný park funguje v Břežanech, dalších 26 stožárů vyroste u Mackovic.
Podle Kříže ale odložení projektu plán skupiny ČEZ do roku 2020 ztrojnásobit výrobu energie z obnovitelných zdrojů na 5,1 terawatthodiny nenaruší. Proti roku 2005 by to znamenalo trojnásobek takto vyrobené elektřiny. "Projektů ať už na biomasu, bioplyn nebo malé vodní elektrárny máme rozdělaných řadu. Ale vítr má v těchto plánech nezastupitelné místo," uvedl mluvčí.
Letos si chce ČEZ připravit podmínky pro stavbu dvou až tří větrných elektráren v oblasti Nového Hrádku a Borové. Další velký větrný park má vyrůst u obce Dlouhé Pole na Kadaňsku.
Skupina ČEZ vloni zvýšila výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů o 19,2 procenta na 1 976 234 megawatthodin. Její podíl na výrobě "zelené" elektřiny v Česku tak vzrostl na téměř 58 procent. Nejvíc elektřiny - 89 procent - firma získala na vodních elektrárnách. Dalším významnějším zdrojem je spalování biomasy, zatímco podíl sluneční nebo větrné energie je zanedbatelný. Z větru ČEZ loni získal jen 176 megawatthodin, ze slunce pouhých osm.
Skupina chce během následujících 15 let vložit do rozvoje obnovitelných zdrojů energie 30 miliard korun. Z nich má na 20 miliard připadnout na nové větrné elektrárny, pokud se najdou vhodné projekty. "Obnovitelné zdroje chceme rozvíjet. Uhlí vydrží do roku 2050 a stát jen na jedné, jaderné noze energetika nemůže," vysvětluje mluvčí Kříž.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích
