Jakou budoucnost chystá malým venkovským obcím ekologická daňová reforma?
Dokáže si venkov pořádně ukrojit ze 3,5 miliardy na změnu topení?
Jedni tvrdí, že tam zdraží život starousedlíků, kteří nebudou mít dost peněz na přechod k environmentálně šetrnějším způsobům vytápění - a venkov se proto bude dál vylidňovat. Jiní naopak zastávají názor, že úbytek venkovského obyvatelstva zastaví až čistší ovzduší, o něž se zasadí právě odchod od vytápění uhlím.
Buď jak buď, tři a půl miliardy korun, které Ministerstvo životního prostředí ČR za pomoci evropských fondů připravuje na podporu fyzických osob při přeměně vytápění a využívání obnovitelných zdrojů energie nemusí nalézt příjemce jen v malých obcích a u nízkopříjmových skupin obyvatelstva.
Zejména v Moravskoslezském, ale pro někoho možná překvapivě také ve Středočeském kraji malé spalovací zdroje (u spotřebičů na tuhá a plynná paliva od 15, resp. od 11 do 200 kW výkonu) představují po velkých technologických zdrojích druhý největší problém ve znečišťování ovzduší. Ekologická daňová reforma, která je součástí návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů přikázaného Poslaneckou sněmovnou počátkem minulého měsíce v prvém čtení výborům rozpočtovému, pro zdravotnictví a pro sociální politiku (ale nikoliv výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj) k dalšímu projednání, by po celé zemi plošně cenově znevýhodnila neekologická paliva, zejména uhlí a koks.
NEJVÍCE ZDRAŽÍ UHLÍ
V důsledku zvýšení spotřební daně se počítá s tím, že uhlí zdraží zhruba o 10 procent, cena elektřiny z neobnovitelných zdrojů má vzrůst o 1 až 2 procenta. Naopak ekologičtější alternativy mají být relativně zvýhodněny: Zemní plyn pro domácnosti bude od daně osvobozen, stejně jako energie z obnovitelných zdrojů.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP), z jehož dílny návrh ekologické daňové reformy pochází, drží v rukou ještě jeden trumf. Už totiž chystá novelizaci vyhlášky, která ještě víc zpřísní limitní obsah síry v palivu pro malé zdroje. Dál se tak zúží možnosti dodávek tříděného hnědého uhlí i domácnostem. Navíc Národní program snižování emisí, schválený vládou letos 11. června, a na něj navazující komplexní novela zákona o ovzduší (má být připravena do konce letošního roku) v interpretaci MŽP mj. znamenají, že i domácí kotle na tuhá fosilní paliva, které budou překračovat nově nastavené emisní parametry, budou muset být od 1. 1. 2014 odstaveny a spalování uhlí v nich se zakáže.
Radek Stavěl, tiskový mluvčí energetické skupiny Czech Coal (její součástí je i druhý největší producent hnědého uhlí v ČR co do objemu těžby - Mostecká uhelná, a. s.), říká, že do tepláren a zejména pro lokální topeniště, tedy včetně domácností - hlavně v malých a středně velkých sídlech, skupina loni prodala 1,2 milionu tun tříděného uhlí, což činí 7,6 % její celkové produkce. "Vývoj poptávky po tříděném uhlí za posledních pět let je konstantní," uvádí dále. "Vzhledem k rostoucímu nedostatku zásob uhlí v rámci stávajících územních limitů těžby na straně nabídky a cenovému vývoji této komodity kvůli ekologické dani od roku 2008 na straně poptávky očekáváme postupný pokles prodeje tříděného uhlí." Více než o uhlí proto podle Radka Stavěla zřejmě vzroste zájem o moderní kvalitní kotle, které s účinností přesahující 80 % dokáží spalovat jak hnědé uhlí, tak biomasu - a jsou z tohoto hlediska srovnatelné s kotli na nejčistší paliva.
PALIVOVÉHO DŘÍVÍ UŽ VÍC NEBUDE
Vládní kabinet ve svém návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů vložil položky typu "palivové dřevo v polenech, špalcích, větvích, otepích nebo podobných tvarech; dřevěné štěpky nebo třísky, piliny a dřevěný odpad a zbytky, též aglomerované do polen, briket, pelet nebo podobných tvarů" do seznamu zboží (viz zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) podléhajícího snížené sazbě DPH (ovšem zároveň, jak známo, upravené z 5 na 9 %).
"Pokud vzroste poptávka po palivovém dříví, dojde na trhu rovněž k nárůstu nabídky od současných firem či od firem, které v důsledku vyšší poptávky vstoupí do odvětví. Z tohoto důvodu neočekáváme výrazný nárůst ceny palivového dříví. To však není jedinou alternativou k vytápění uhlím. Občané si totiž mohou pořídit například tepelné čerpadlo nebo kotel na jiný typ biomasy, jako jsou peletky, brikety nebo štěpka," tvrdí ředitel odboru vnějších vztahů a tiskový mluvčí MŽP Mgr. Jakub Kašpar. Připouští však, že MŽP zatím nemá žádnou analýzu, zda se v souvislosti s ekologickou daňovou reformou ve venkovských obcích nezvýší poptávka po palivovém dříví a ruku v ruce s tím nevzroste i jeho cena, případně neprojeví-li se někde jeho nedostatek.
Analýzou tohoto druhu nedisponuje ani státní podnik Lesy ČR. Tajemník generálního ředitele Ing. Pavel Hes uvádí, že v dlouhodobém horizontu existuje převis poptávky po cennějších sortimentech a pro Lesy ČR by bylo nevýhodné zvyšovat podíl paliva na úkor zpeněžení, nehledě na nedostatek zdrojů pro vlákninové odběratele. Ze své osobní zkušenosti však soudí, že větší zájem o palivové dříví je v menších obcích, především však v oblastech s větším výskytem chat a chalup.
Do kategorie "palivo" Lesy ČR, s. p., přitom zařazují nejen dřevo, které již nelze jinam a za větší peníze dodat. Nýbrž i zbytky a odřezky z manipulačních skladů přímo řízených lesních závodů. Celkový objem dodaného paliva podle Ing. Pavla Hese představuje přibližně 3 procenta úhrnného objemu všech dodávek, což při předpokládaném vlastním objemu zhruba 4 milionů m3 činí asi 120 tisíc m3. "Z tohoto množství vzniká část i přetříděním určitého množství vlákninových dodávek při kvalitativní přejímce a nelze s ní počítat pro dodávky obyvatelstvu," podotýká inženýr Hes. Dalším a nejdůležitějším zdrojem paliva pro obyvatelstvo je tzv. samovýroba. Ta dosahuje objemu kolem 200 tisíc m3 ročně. Ing. Pavel Hes dodává: "Otázka možnosti navýšení prodeje paliva úzce souvisí s poměrem ceny paliva a ostatních sortimentů a s nutností naplnit stávající smlouvy s odběrateli především u vlákniny. Při současné cenové hladině a zvýšené poptávce po vlákninových sortimentech nelze s výrazným navýšením produkce a prodeje paliva počítat," uzavřel.
Státní podnik však každopádně už teď registruje plošně stoupající zájem o palivové dříví, a to v souvislosti se stále dražšími energiemi, uhlím a plynem. Tento trend je doložen také faktem, že drobní zpracovatelé stále častěji nakupují dokonce i vlákninové a ještě dražší sortimenty, aby je pak použili na výrobu štípaného paliva. Už nyní Lesy ČR uvažují o navýšení prodeje klestu na výrobu peletek a štěpky. Dobrou zprávou je, že již také zahájily projekt na využití biomasy z rychle rostoucích dřevin.
DOTACE? JISTĚ, ALE DOSÁHNOU NA NĚ I CHUDŠÍ LIDÉ?
Státní fond životního prostředí (SFŽP) poskytuje fyzickým osobám dotace na kotle na biomasu, solární systémy pro ohřev vody, přitápění i výrobu elektřiny, stejně jako na tepelná čerpadla. Ve všech případech (s výjimkou tepelných čerpadel, kdy podpora činí nejvýše 30 %) až do výše 50 % investičních nákladů, přičemž maximální výše příspěvku se u jednotlivých zdrojů pohybuje od 50 tisíc (například u kotlů na biomasu) do 200 tisíc korun (u solárních systémů na výrobu elektřiny).
Zhruba podobně by měl být strukturovaný jeden z podprogramů Operačního programu Životní prostředí - OPŽP, který v Bruselu již čeká na schválení Evropskou komisí. Uvedený podprogram v prioritní ose 3 umožní podle mluvčího MŽP Mgr. Jakuba Kašpara podporu fyzických osob, přičemž dotace by měly dosáhnout až 50 % uznatelných nákladů na environmentálně šetrné způsoby vytápění a přípravy teplé vody realizací kotlů na biomasu, tepelných čerpadel či solárních systémů.
Na celou prioritní osu 3 OPŽP se předpokládá alokace 673 mil. eur, tedy zhruba 18,9 mld. Kč. Pro fyzické osoby je v uvedeném podprogramu navrženo přibližně 20,189 mil. eur, tedy asi 565 mil. Kč (kolem 81 mil. Kč na každý rok).
S podporou pro výměnu kotlů na fosilní paliva za kotle na biomasu se počítá i v prioritní ose 2 OPŽP. O podpoře však mohou uvažovat pouze ti žadatelé, kteří prokáží, že jejich nové kotle "budou v dané oblasti prokazatelným přínosem pro kvalitu ovzduší (dojde ke snížení emisí)". Výše podpory by měla patrně dosáhnout 40 až 50 % výše uznatelných nákladů.
Informaci o ose 2 doplňme ještě tím, že v jejím rámci se počítá i s penězi na zahušťování rozvodů zemního plynu v již existujících sítích. "Nebude se to však týkat míst, kde by náklady byly neúměrně vysoké vzhledem k dosaženému efektu; zde je nutno využívat jiné ekologické způsoby vytápění s možností čerpání prostředků OPŽP," dodává Mgr. Jakub Kašpar.
Alokace na celou prioritní osu 2 OPŽP byla navržena v objemu 19 mld. Kč. Z této sumy na podporu domácností se předpokládá částka v přibližné výši 3 mld. Kč.
Na otázku, kdy bude OPŽP vyhlášen, mluvčí ministerstva v polovině června ubezpečil, že výzvy v uvedených oblastech budou jedny z prvních, jakmile celý program schválí Evropská komise.
KDE MAJÍ HLUBOKO DO KAPSY, ZDRAVÍ BÝVÁ AŽ KDESI VZADU
Jak však tyto připravované formy podpory dostat i do nejmenších obcí, kde by byly nejvíce zapotřebí, ale kde kromě peněz na změnu vytápění lidem obvykle chybí i více informací?
"Už nyní se chystají mechanismy, které by umožnily - s minimálními bariérami - čerpat finanční podporu. Na SFŽP a jeho krajských pracovištích bude také poskytováno poradenství. Fond jedná i s dalšími subjekty (například s bankami), aby informace o možnostech podpory byly dostupné alespoň v každém okrese. MŽP spolu s ministerstvem zdravotnictví začíná rovněž připravovat širší osvětové aktivity, které začnou ještě letos na podzim," odpovídá Mgr. Jakub Kašpar.
Malým venkovským obcím, které se už nyní hrozí možných dopadů ekologické daňové reformy na jejich obyvatele, mluvčí ministerstva vzkazuje: "Zastupitelstvu takové obce lze doporučit zvážit možnosti maximálního využití obnovitelných zdrojů energie a včas a dostatečně uvědomit občany o nabídce finanční podpory z OPŽP ve chvíli, kdy budou známy už konkrétní informace. Dlouhodobější výhled v zásobování energií lze řešit zpracováním energetické koncepce s vazbou na kvalitu ovzduší. Což má být podle metodického pokynu MŽP mj. i úlohou místního programu zlepšování kvality ovzduší," dodal Mgr. Jakub Kašpar.
AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
EkoWATT: OP Životní prostředí přinese šance také obcím
Operační program Životní prostředí možná ještě více než jednotlivým občanům přinese nové příležitosti obcím. EkoWATT, Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie, které jsme v té souvislosti oslovili, poukazuje na fakt, že rostoucím cenám energií - ať již v důsledku ekologické daňové reformy, nebo kvůli stále vyšším cenám fosilních paliv na světových trzích - se lze bránit zejména úsporami energie. A to nejen v domácnostech, nýbrž i v budovách úřadů, škol a dalších veřejných institucí.
Začít lze méně investičně náročnými opatřeními, jako je využívání úsporných kompaktních zářivek a dalších elektrospotřebičů. Pokračovat se může zavedením termostatických ventilů či jiné efektivní regulace vytápění . A dojít třeba až k dílčímu nebo kompletnímu zateplení budov, výměně starších oken či nahrazení topného zdroje za účinnější apod.
Na účinná opatření, která uspoří energie i provozní náklady, by obce neměly zapomínat především při výstavbě nových budov (dodatečná opatření bývají zpravidla výrazně dražší) nebo při rekonstrukci stávajících. Energetický standard současných novostaveb však u nás zatím zaostává za standardem běžným například v Německu či Rakousku, kde se stavějí budovy s poloviční, třetinovou i nižší spotřebou tepla na vytápění.
Další možností je investice do obnovitelných zdrojů energie. V zahraničí - a v posledních letech už i u nás, obce investují hlavně do výtopen na biomasu, zajišťujících levné vytápění pro celé sídlo. Dále do bioplynových stanic, dodávajících teplo i elektřinu, a také do větrných elektráren. Tyto investice obcím zlepší kvalitu ovzduší (pokud se tam dříve vytápělo uhlím), ale i jejich energetickou nezávislost.
Pro investice tohoto druhu obce budou moci využívat i dotací z Operačního programu Životní prostředí. Ale je nutné zajistit kvalitní zpracování projektu a žádosti o dotaci, stejně jako předfinancování a kofinancování projektu. Zpracování projektu, studie proveditelnosti záměru, případně energetický audit by obec měla zadat odborníkům s dobrými referencemi. Pokud obec nemá dostatečné zkušenosti s evropskými dotacemi, může si zadat i zpracování žádosti o dotaci. Finanční oporu mohou menší obce hledat například ve sdružení s dalšími, aby tak investovaly společně, pokud jsou k tomu vhodné podmínky.
Ve srovnání s minulým obdobím se nyní rovněž výrazně rozšiřuje nabídka bankovních institucí na nízkoúročené půjčky pro obce právě na předfinancování a spolufinancování projektů ze strukturálních fondů.
Že se investicím do úspor energie a obnovitelných zdrojů daří i v malých obcích, lze už doložit řadou příkladů. Tak třeba středočeská obec Kněžice se 400 obyvateli díky bioplynové stanici prakticky dosáhla energetické soběstačnosti. V jihomoravském Hostětíně se dvěma stovkami obyvatel vytápění a ohřev vody domácnostem zajišťuje obecní výtopna na biomasu. Přibližně stejně velký Boží Dar začal své obecní budovy po jejich zateplení vytápět solárními kolektory. Jindřichovice pod Smrkem s 600 obyvateli zase investovaly do větrných elektráren. Většinu města vytápí biomasou také devítitisícová Bystřice nad Perštejnem nebo třítisícové Žlutice a další české a moravské obce. Obnovitelné zdroje energie se tam staly vhodnou alternativou vytápění uhlím, zemním plynem či elektrickými přímotopy.
Možnosti úspor energie a provozních nákladů, využívání obnovitelných zdrojů a způsoby financování energetických projektů mohou obce i občané bezplatně konzultovat v Energetických konzultačních a informačních střediscích (EKIS) České energetické agentury. Ve všech krajích už celkem funguje okolo 45 EKIS. Kontakty na ně lze nalézt na www.i-ekis.cz, kde je i on-line poradna. Další on-line poradnu provozuje EkoWATT na stránkách www.ekowatt.cz.
Buď jak buď, tři a půl miliardy korun, které Ministerstvo životního prostředí ČR za pomoci evropských fondů připravuje na podporu fyzických osob při přeměně vytápění a využívání obnovitelných zdrojů energie nemusí nalézt příjemce jen v malých obcích a u nízkopříjmových skupin obyvatelstva.
Zejména v Moravskoslezském, ale pro někoho možná překvapivě také ve Středočeském kraji malé spalovací zdroje (u spotřebičů na tuhá a plynná paliva od 15, resp. od 11 do 200 kW výkonu) představují po velkých technologických zdrojích druhý největší problém ve znečišťování ovzduší. Ekologická daňová reforma, která je součástí návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů přikázaného Poslaneckou sněmovnou počátkem minulého měsíce v prvém čtení výborům rozpočtovému, pro zdravotnictví a pro sociální politiku (ale nikoliv výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj) k dalšímu projednání, by po celé zemi plošně cenově znevýhodnila neekologická paliva, zejména uhlí a koks.
NEJVÍCE ZDRAŽÍ UHLÍ
V důsledku zvýšení spotřební daně se počítá s tím, že uhlí zdraží zhruba o 10 procent, cena elektřiny z neobnovitelných zdrojů má vzrůst o 1 až 2 procenta. Naopak ekologičtější alternativy mají být relativně zvýhodněny: Zemní plyn pro domácnosti bude od daně osvobozen, stejně jako energie z obnovitelných zdrojů.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP), z jehož dílny návrh ekologické daňové reformy pochází, drží v rukou ještě jeden trumf. Už totiž chystá novelizaci vyhlášky, která ještě víc zpřísní limitní obsah síry v palivu pro malé zdroje. Dál se tak zúží možnosti dodávek tříděného hnědého uhlí i domácnostem. Navíc Národní program snižování emisí, schválený vládou letos 11. června, a na něj navazující komplexní novela zákona o ovzduší (má být připravena do konce letošního roku) v interpretaci MŽP mj. znamenají, že i domácí kotle na tuhá fosilní paliva, které budou překračovat nově nastavené emisní parametry, budou muset být od 1. 1. 2014 odstaveny a spalování uhlí v nich se zakáže.
Radek Stavěl, tiskový mluvčí energetické skupiny Czech Coal (její součástí je i druhý největší producent hnědého uhlí v ČR co do objemu těžby - Mostecká uhelná, a. s.), říká, že do tepláren a zejména pro lokální topeniště, tedy včetně domácností - hlavně v malých a středně velkých sídlech, skupina loni prodala 1,2 milionu tun tříděného uhlí, což činí 7,6 % její celkové produkce. "Vývoj poptávky po tříděném uhlí za posledních pět let je konstantní," uvádí dále. "Vzhledem k rostoucímu nedostatku zásob uhlí v rámci stávajících územních limitů těžby na straně nabídky a cenovému vývoji této komodity kvůli ekologické dani od roku 2008 na straně poptávky očekáváme postupný pokles prodeje tříděného uhlí." Více než o uhlí proto podle Radka Stavěla zřejmě vzroste zájem o moderní kvalitní kotle, které s účinností přesahující 80 % dokáží spalovat jak hnědé uhlí, tak biomasu - a jsou z tohoto hlediska srovnatelné s kotli na nejčistší paliva.
PALIVOVÉHO DŘÍVÍ UŽ VÍC NEBUDE
Vládní kabinet ve svém návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů vložil položky typu "palivové dřevo v polenech, špalcích, větvích, otepích nebo podobných tvarech; dřevěné štěpky nebo třísky, piliny a dřevěný odpad a zbytky, též aglomerované do polen, briket, pelet nebo podobných tvarů" do seznamu zboží (viz zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty) podléhajícího snížené sazbě DPH (ovšem zároveň, jak známo, upravené z 5 na 9 %).
"Pokud vzroste poptávka po palivovém dříví, dojde na trhu rovněž k nárůstu nabídky od současných firem či od firem, které v důsledku vyšší poptávky vstoupí do odvětví. Z tohoto důvodu neočekáváme výrazný nárůst ceny palivového dříví. To však není jedinou alternativou k vytápění uhlím. Občané si totiž mohou pořídit například tepelné čerpadlo nebo kotel na jiný typ biomasy, jako jsou peletky, brikety nebo štěpka," tvrdí ředitel odboru vnějších vztahů a tiskový mluvčí MŽP Mgr. Jakub Kašpar. Připouští však, že MŽP zatím nemá žádnou analýzu, zda se v souvislosti s ekologickou daňovou reformou ve venkovských obcích nezvýší poptávka po palivovém dříví a ruku v ruce s tím nevzroste i jeho cena, případně neprojeví-li se někde jeho nedostatek.
Analýzou tohoto druhu nedisponuje ani státní podnik Lesy ČR. Tajemník generálního ředitele Ing. Pavel Hes uvádí, že v dlouhodobém horizontu existuje převis poptávky po cennějších sortimentech a pro Lesy ČR by bylo nevýhodné zvyšovat podíl paliva na úkor zpeněžení, nehledě na nedostatek zdrojů pro vlákninové odběratele. Ze své osobní zkušenosti však soudí, že větší zájem o palivové dříví je v menších obcích, především však v oblastech s větším výskytem chat a chalup.
Do kategorie "palivo" Lesy ČR, s. p., přitom zařazují nejen dřevo, které již nelze jinam a za větší peníze dodat. Nýbrž i zbytky a odřezky z manipulačních skladů přímo řízených lesních závodů. Celkový objem dodaného paliva podle Ing. Pavla Hese představuje přibližně 3 procenta úhrnného objemu všech dodávek, což při předpokládaném vlastním objemu zhruba 4 milionů m3 činí asi 120 tisíc m3. "Z tohoto množství vzniká část i přetříděním určitého množství vlákninových dodávek při kvalitativní přejímce a nelze s ní počítat pro dodávky obyvatelstvu," podotýká inženýr Hes. Dalším a nejdůležitějším zdrojem paliva pro obyvatelstvo je tzv. samovýroba. Ta dosahuje objemu kolem 200 tisíc m3 ročně. Ing. Pavel Hes dodává: "Otázka možnosti navýšení prodeje paliva úzce souvisí s poměrem ceny paliva a ostatních sortimentů a s nutností naplnit stávající smlouvy s odběrateli především u vlákniny. Při současné cenové hladině a zvýšené poptávce po vlákninových sortimentech nelze s výrazným navýšením produkce a prodeje paliva počítat," uzavřel.
Státní podnik však každopádně už teď registruje plošně stoupající zájem o palivové dříví, a to v souvislosti se stále dražšími energiemi, uhlím a plynem. Tento trend je doložen také faktem, že drobní zpracovatelé stále častěji nakupují dokonce i vlákninové a ještě dražší sortimenty, aby je pak použili na výrobu štípaného paliva. Už nyní Lesy ČR uvažují o navýšení prodeje klestu na výrobu peletek a štěpky. Dobrou zprávou je, že již také zahájily projekt na využití biomasy z rychle rostoucích dřevin.
DOTACE? JISTĚ, ALE DOSÁHNOU NA NĚ I CHUDŠÍ LIDÉ?
Státní fond životního prostředí (SFŽP) poskytuje fyzickým osobám dotace na kotle na biomasu, solární systémy pro ohřev vody, přitápění i výrobu elektřiny, stejně jako na tepelná čerpadla. Ve všech případech (s výjimkou tepelných čerpadel, kdy podpora činí nejvýše 30 %) až do výše 50 % investičních nákladů, přičemž maximální výše příspěvku se u jednotlivých zdrojů pohybuje od 50 tisíc (například u kotlů na biomasu) do 200 tisíc korun (u solárních systémů na výrobu elektřiny).
Zhruba podobně by měl být strukturovaný jeden z podprogramů Operačního programu Životní prostředí - OPŽP, který v Bruselu již čeká na schválení Evropskou komisí. Uvedený podprogram v prioritní ose 3 umožní podle mluvčího MŽP Mgr. Jakuba Kašpara podporu fyzických osob, přičemž dotace by měly dosáhnout až 50 % uznatelných nákladů na environmentálně šetrné způsoby vytápění a přípravy teplé vody realizací kotlů na biomasu, tepelných čerpadel či solárních systémů.
Na celou prioritní osu 3 OPŽP se předpokládá alokace 673 mil. eur, tedy zhruba 18,9 mld. Kč. Pro fyzické osoby je v uvedeném podprogramu navrženo přibližně 20,189 mil. eur, tedy asi 565 mil. Kč (kolem 81 mil. Kč na každý rok).
S podporou pro výměnu kotlů na fosilní paliva za kotle na biomasu se počítá i v prioritní ose 2 OPŽP. O podpoře však mohou uvažovat pouze ti žadatelé, kteří prokáží, že jejich nové kotle "budou v dané oblasti prokazatelným přínosem pro kvalitu ovzduší (dojde ke snížení emisí)". Výše podpory by měla patrně dosáhnout 40 až 50 % výše uznatelných nákladů.
Informaci o ose 2 doplňme ještě tím, že v jejím rámci se počítá i s penězi na zahušťování rozvodů zemního plynu v již existujících sítích. "Nebude se to však týkat míst, kde by náklady byly neúměrně vysoké vzhledem k dosaženému efektu; zde je nutno využívat jiné ekologické způsoby vytápění s možností čerpání prostředků OPŽP," dodává Mgr. Jakub Kašpar.
Alokace na celou prioritní osu 2 OPŽP byla navržena v objemu 19 mld. Kč. Z této sumy na podporu domácností se předpokládá částka v přibližné výši 3 mld. Kč.
Na otázku, kdy bude OPŽP vyhlášen, mluvčí ministerstva v polovině června ubezpečil, že výzvy v uvedených oblastech budou jedny z prvních, jakmile celý program schválí Evropská komise.
KDE MAJÍ HLUBOKO DO KAPSY, ZDRAVÍ BÝVÁ AŽ KDESI VZADU
Jak však tyto připravované formy podpory dostat i do nejmenších obcí, kde by byly nejvíce zapotřebí, ale kde kromě peněz na změnu vytápění lidem obvykle chybí i více informací?
"Už nyní se chystají mechanismy, které by umožnily - s minimálními bariérami - čerpat finanční podporu. Na SFŽP a jeho krajských pracovištích bude také poskytováno poradenství. Fond jedná i s dalšími subjekty (například s bankami), aby informace o možnostech podpory byly dostupné alespoň v každém okrese. MŽP spolu s ministerstvem zdravotnictví začíná rovněž připravovat širší osvětové aktivity, které začnou ještě letos na podzim," odpovídá Mgr. Jakub Kašpar.
Malým venkovským obcím, které se už nyní hrozí možných dopadů ekologické daňové reformy na jejich obyvatele, mluvčí ministerstva vzkazuje: "Zastupitelstvu takové obce lze doporučit zvážit možnosti maximálního využití obnovitelných zdrojů energie a včas a dostatečně uvědomit občany o nabídce finanční podpory z OPŽP ve chvíli, kdy budou známy už konkrétní informace. Dlouhodobější výhled v zásobování energií lze řešit zpracováním energetické koncepce s vazbou na kvalitu ovzduší. Což má být podle metodického pokynu MŽP mj. i úlohou místního programu zlepšování kvality ovzduší," dodal Mgr. Jakub Kašpar.
AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
EkoWATT: OP Životní prostředí přinese šance také obcím
Operační program Životní prostředí možná ještě více než jednotlivým občanům přinese nové příležitosti obcím. EkoWATT, Centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie, které jsme v té souvislosti oslovili, poukazuje na fakt, že rostoucím cenám energií - ať již v důsledku ekologické daňové reformy, nebo kvůli stále vyšším cenám fosilních paliv na světových trzích - se lze bránit zejména úsporami energie. A to nejen v domácnostech, nýbrž i v budovách úřadů, škol a dalších veřejných institucí.
Začít lze méně investičně náročnými opatřeními, jako je využívání úsporných kompaktních zářivek a dalších elektrospotřebičů. Pokračovat se může zavedením termostatických ventilů či jiné efektivní regulace vytápění . A dojít třeba až k dílčímu nebo kompletnímu zateplení budov, výměně starších oken či nahrazení topného zdroje za účinnější apod.
Na účinná opatření, která uspoří energie i provozní náklady, by obce neměly zapomínat především při výstavbě nových budov (dodatečná opatření bývají zpravidla výrazně dražší) nebo při rekonstrukci stávajících. Energetický standard současných novostaveb však u nás zatím zaostává za standardem běžným například v Německu či Rakousku, kde se stavějí budovy s poloviční, třetinovou i nižší spotřebou tepla na vytápění.
Další možností je investice do obnovitelných zdrojů energie. V zahraničí - a v posledních letech už i u nás, obce investují hlavně do výtopen na biomasu, zajišťujících levné vytápění pro celé sídlo. Dále do bioplynových stanic, dodávajících teplo i elektřinu, a také do větrných elektráren. Tyto investice obcím zlepší kvalitu ovzduší (pokud se tam dříve vytápělo uhlím), ale i jejich energetickou nezávislost.
Pro investice tohoto druhu obce budou moci využívat i dotací z Operačního programu Životní prostředí. Ale je nutné zajistit kvalitní zpracování projektu a žádosti o dotaci, stejně jako předfinancování a kofinancování projektu. Zpracování projektu, studie proveditelnosti záměru, případně energetický audit by obec měla zadat odborníkům s dobrými referencemi. Pokud obec nemá dostatečné zkušenosti s evropskými dotacemi, může si zadat i zpracování žádosti o dotaci. Finanční oporu mohou menší obce hledat například ve sdružení s dalšími, aby tak investovaly společně, pokud jsou k tomu vhodné podmínky.
Ve srovnání s minulým obdobím se nyní rovněž výrazně rozšiřuje nabídka bankovních institucí na nízkoúročené půjčky pro obce právě na předfinancování a spolufinancování projektů ze strukturálních fondů.
Že se investicím do úspor energie a obnovitelných zdrojů daří i v malých obcích, lze už doložit řadou příkladů. Tak třeba středočeská obec Kněžice se 400 obyvateli díky bioplynové stanici prakticky dosáhla energetické soběstačnosti. V jihomoravském Hostětíně se dvěma stovkami obyvatel vytápění a ohřev vody domácnostem zajišťuje obecní výtopna na biomasu. Přibližně stejně velký Boží Dar začal své obecní budovy po jejich zateplení vytápět solárními kolektory. Jindřichovice pod Smrkem s 600 obyvateli zase investovaly do větrných elektráren. Většinu města vytápí biomasou také devítitisícová Bystřice nad Perštejnem nebo třítisícové Žlutice a další české a moravské obce. Obnovitelné zdroje energie se tam staly vhodnou alternativou vytápění uhlím, zemním plynem či elektrickými přímotopy.
Možnosti úspor energie a provozních nákladů, využívání obnovitelných zdrojů a způsoby financování energetických projektů mohou obce i občané bezplatně konzultovat v Energetických konzultačních a informačních střediscích (EKIS) České energetické agentury. Ve všech krajích už celkem funguje okolo 45 EKIS. Kontakty na ně lze nalézt na www.i-ekis.cz, kde je i on-line poradna. Další on-line poradnu provozuje EkoWATT na stránkách www.ekowatt.cz.
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
