zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Královna mezi polními cestami

15.07.2007
Příroda
Královna mezi polními cestami
Součástí stavby polní cesty mezi Skřípovem a Šubířovem se mj. stal větrolam, snižující větrnou erozi.
Vítězství v kategorii Opatření ke zpřístupnění pozemků celostátní soutěže Nejlepší projekty prospěšné pro naši krajinu, jejíž první ročník letos vyhlásila Českomoravská komora pro pozemkové úpravy ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR a jeho Ústředním pozemkovým úřadem, získala polní cesta v katastrálním území obce Skřípov na Prostějovsku.

Polní cesta, zpřístupňující pozemky vlastníků a spojující intravilány obcí Skřípov a Šubířov, byla zahrnuta do plánu společných zařízení v rámci komplexních pozemkových úprav (KPÚ), které v k. ú. Skřípov na výměře 1081 hektarů Pozemkový úřad (PÚ) Prostějov zahájil v říjnu 1996 a dokončil v prosinci 2002. Náklady na vybudování cesty činily 10,219 mil. Kč a byly plně hrazeny z programu SAPARD.

POLYFUNKČNÍ CHARAKTER JE VÝZNAMNOU PŘEDNOSTÍ

Součástí stavby polní cesty mezi Skřípovem a Šubířovem se mj. stal větrolam, snižující větrnou erozi. V místě údolnice podél cesty zase vznikla trvalá vodní plocha, která zadržuje vodu v krajině a při přívalovém dešti transformuje povodňovou vlnu propustkem bez přelití zpevněné cesty. Když v místě jednoho ze zemníků začal vyvěrat silný pramen, projektanti jím nechali vytěžený zemník zaplnit a přizpůsobením výsadby břehových porostů umožnili vznik přirozeného mokřadu jako nového hodnotného ekologicko-krajinářského a estetického prvku v krajině.

Právě takový přístup Prostějovským pomohl získat "evropskou" podporu. Jedním z nepovinných, leč při převisu poptávky po dotacích významných kritérií totiž v programu SAPARD byla podmínka, že společné zařízení bude mít polyfunkční charakter.

"Tato podmínka byla i v podopatření 2.1.1. Pozemkové úpravy v Operačním programu Zemědělství 2004-2006 a bude obsažena také v opatření I.1.4. Pozemkové úpravy v Programu rozvoje venkova ČR na období let 2007-2013, což je programový dokument pro nový Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD)," podotýká Ing. Jana Pivcová z odboru Ústřední pozemkový úřad Ministerstva zemědělství (MZe) ČR. "Půjde-li však o realizaci plánu společných zařízení v pozemkových úpravách hrazeného ze zdrojů státního rozpočtu, podmínka polyfunkčnosti nutná nebude."

Ředitel PÚ Prostějov Mgr. Jiří Koudelka zdůrazňuje, že realizaci plánů společných opatření na Prostějovsku financují výhradně z mimorozpočtových zdrojů. Ať už jde o program Péče o krajinu Ministerstva životního prostředí ČR (s jeho pomocí bylo vybudováno v soutěži rovněž oceněné Regionální biocentrum v Čehovicích, vázané na vodní režim a zahrnující na ploše 23 ha několik společenstev - vodní plochu, mokřad, vlhké louky, měkký i tvrdý luh). Nebo o program na podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství MZe. Využito však bylo i sdružování a čerpání prostředků stavebníka, konkrétně Ředitelství silnic a dálnic Brno či programy EU, jako byl i program SAPARD.

Naopak peníze ze státního rozpočtu na KPÚ se na Prostějovsku čerpají výlučně na pokrytí nákladů na zpracování návrhů pozemkových úprav. Na každou korunu ze státního rozpočtu tam vlastní iniciativou získávají průměrně další čtyři koruny. Konkrétně od roku 2000 je to celkem 270 mil. Kč. Jen staveb podobných "královské" polní cestě v k. ú. obce Skřípov Pozemkový úřad Prostějov uskutečnil od roku 1999 už více než třicet.

ZVLÁDNOU OBCE ÚDRŽBU?

Nestávají se však podobné stavby danajským darem pro obce? Pravda, jak uvádí Ing. Jana Pivcová, požadavek následné péče, kterou by obec měla věnovat převzatým společným zařízením, zatím není podmínkou jejich realizace ze strany pozemkového úřadu. Jenže vzápětí dodává, že v Programu rozvoje venkova ČR se tento požadavek už stal jedním z bodovacích kritérií v opatření I.1.4. Pozemkové úpravy. Pokud se tedy nabyvatel společného zařízení příště předem zaváže k jeho údržbě, zvýší pozemkovému úřadu šanci na získání dotace a sobě naději, že na svém katastru získá stavbu užitečnou pro krajinu i místní obyvatele.

Problémy tohoto druhu připouští i Mgr. Jiří Koudelka. "PÚ Prostějov proto ve spolupráci s pozemkovými úřady Olomouckého kraje inicioval vytvoření krajského dotačního titulu, který by obcím umožnil na tuto údržbu čerpat peníze." Ředitel má za to, že problémem nebývá zajistit pracovníky (obce často využívají institutu veřejně či obecně prospěšných prací), nýbrž spíše nákup vhodné techniky.

Miroslav Kadlec, starosta Skřípova, v té souvislosti upozorňuje, že na polní cestu je vjezd vozidel nad 3,5 t možný jen s povolením obecního úřadu. Místní zemědělci se zavázali, že pokud cestu svými stroji poškodí, pak ji na své náklady opraví. Obec cestu několikrát měsíčně uklízí a kontroluje její stav.

SPOLUÚČAST SE VYPLATÍ

Mgr. Jiří Koudelka připomíná i další aspekt. Při stavbě polní cesty ve Skřípově obec hradila odkoupení a směnu pozemků v navazující části svého intravilánu i náklady na technický dozor investora a autorský dozor (tyto náklady celkem činily 0,594 mil. Kč, přičemž zhruba 90 % z nich bylo kryto ze státního rozpočtu - pozn. redakce). "Pokud se obec, byť i minimálně, podílí na financování stavby, pak v ní už vidí i kus "svého" a následná péče je pak na zcela jiné úrovni," míní ředitel prostějovského pozemkového úřadu.

"Polní cestu využívají zemědělci i další občané. Ti si na ni zvykli jako na vhodné místo k procházkám či vyjížďkám na kole. Ovšem tato cesta, ale i další, které se na našem katastru vybudovaly či se teprve chystají, však také sbližují okolní obce. Po silnici do nich musíme zdolat i několik kilometrů. Polní cesty tyto vzdálenosti zkracují. Ale zlepšují i životní prostředí, chrání proti větrné a vodní erozi a v neposlední řadě zatraktivňují naše okolí. Po dokončení pozemkových úprav bude krajina kolem Skřípova určitě patřit k nejhezčím v celém okrese i kraji," uzavřel starosta Miroslav Kadlec.

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ


Vítězná polní cesta v k. ú. obce Skřípov

jednopruhová polní cesta kategorie P 4/30 s výhybkami, šířka v koruně 4 m, tj. asfaltobeton 3,2 m, krajnice 2x 0,4 m; návrhová rychlost 30 km/h;

délka cesty v extravilánu: 1,885 km, v intravilánu Skřípova 0,06 km;

realizováno 6 výhyben délky 20 m, šířka v koruně 5,2 m;

součástí stavby byla realizace propustků, odvodňovacího zařízení, terénní úpravy zemníků na vodní plochy s mokřadním společenstvem, výsadba větrolamu atd.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
21
8. 2017
21-25.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
MŽP ČR
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Praha
SW CASEC
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí