Železo a zákony

Už se to stalo poněkolikáté: špatně zabezpečený objekt spadl zlodějům na hlavu. Na Kladně proto přišli s nápadem: plaťte dodavatelům tříděného sběru přes banku a se zpožděním. Zloděje by to prý mělo odradit. Protože takovou vyhlášku nesmí přijmout obec, vzniká poptávka po zákoně. Zní to lákavě, ale není to dobrá cesta. Lepší je využít stávajících norem, dohlížet na jejich dodržování a - bude-li to třeba - připravit i jejich zpřísnění.

Stačí, když si majitelé sběrny budou muset zapisovat totožnost každého, kdo přinese něco kovového. Pomoci by měla i přísnější regulace. Třeba zákaz nočních otevíracích hodin. A navíc: kradené zboží se přece pozná snadno, takže najde-li se ve sběrně nový měděný okap, kolejnice nebo víko od kanálu, mohl by její majitel obratem přijít o licenci. V Ústí nad Labem se osvědčují i častější kontroly úředníků a městských policistů ve sběrnách i před nimi.

Přitvrdit a motivovat však lze i na druhé straně: pokud obce nebo soukromí majitelé nedokážou zabezpečit objekty, měli by je prodat těm, kteří se pokusí je resuscitovat a produktivně využít.

Potíže jsou hlavně v Ostravě, na Kladně a v pohraničí. V ostatních oblastech republiky ale panuje v tomto ohledu víceméně klid. Tak proč by měl čekat čtrnáct dní na své peníze slušný člověk, který nese do sběrny balík papíru?

Případná nová regulace by navíc sotva byla neprůstřelná. Není těžké si představit, že by železo začali za hotové vykupovat překupníci, kterým by nějaké dvoutýdenní čekání na platbu od sběrny bylo úplně ukradené.

jan.machacek@economia.cz