zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Doba návratnosti investic do větrných elektráren narůstá

02.08.2007
Energie
Doba návratnosti investic do větrných elektráren narůstá

1. srpna 2007, Praha – S rozvojem trhu větrné energetiky v ČR narůstá doba návratnosti investic do větrných elektráren. Již nyní investoři směřují do lokalit s menším větrným prouděním. Hranici návratnosti projektu do 15 let (při měrných investičních nákladech 37 až 40 tisíc Kč/kW) představuje stav, kdy stroje vyrábí na úrovni ekvivalentu provozu s plným výkonem 1800 hodin za rok. Dotované projekty často vyrábějí výrazně méně. Výkupní cena (2,46 Kč/ kWh) je v současnosti nastavena tak, aby garantovala investorovi návratnost do 15 let. Konkrétní doba návratnosti je pak při daných investičních nákladech ovlivněna především ročním průměrným větrným prouděním. „Někteří investoři nyní plánují projekty na místech s průměrným ročním prouděním pod hranicí 6 m/s ve výšce osy vrtule. To představuje ekvivalent ročního využití instalovaného výkonu pod 1800 hodin a návratnost investice kolem 15 a více let,“ řekl František Šustr, předseda České společnosti pro větrnou energii. „V posledních týdnech byla v některých médiích zmiňována větrná energetika jako 'zlatý důl' s návratností investic okolo tří let. To nelze označit jinak, než jako naprosto mylné pochopení situace – takové návratnosti mohou dosahovat jen projekty s výraznou dotační podporou. Tedy takové projekty, kde financování dotací převýší zbývající dofinancování projektu bankovním úvěrem,“ řekl František Šustr. U dotovaných projektů dochází (a docházelo i v minulosti) mnohdy k výstavbě v oblastech s nízkou větrností. Vrtule tak za rok vyrobí výrazně méně, než je úroveň potřebná pro návratnost investic u projektů financovaných z vlastního kapitálu investora a bankovního úvěru . Například známé stroje v Jindřichovicích pod Smrkem za rok 2006 natočily 1095 MWh při instalovaném výkonu 1,2 MW, což přestavuje ekvivalent využití instalovaného výkonu 911 hodin (14 % z ročního fondu). „Dotované projekty často paradoxně fungují s parametry, za nichž by bez dotací byly výrazně ztrátové a fakticky nerealizovatelné. Ve svém obecném důsledku tak dotace deformují trh,“ dodal František Šustr. „Za smysluplné lze ještě považovat dotace umožňující municipalitám vytvořit vlastní kapitál, který je požadován pro získání bankovního úvěru. Výše takové dotace, která by nedeformovala trh, je snadno odvoditelná.“ Náklady spojené s výstavbou větrné elektrárny představuje nejen nákup stroje, ale také projekční a schvalovací aktivity, náklady spojené s pozemky, stavební práce a vyvedení výkonu do sítě. Nutno je i počítat s náklady na údržbu a příspěvky obcím. Celkové náklady na postavení jedné větrné elektrárny se mohou pohybovat v rozmezí 70 až 90 milionů Kč v závislosti na celkovém počtu strojů, rozsahu úprav přístupových komunikací, vzdálenosti a provedení elektrické přípojky. František Šustr předseda České společnosti pro větrnou energii

TISKOVÁ ZPRÁVA
Česká společnost pro větrnou energii, Boční II 1401, 141 31 Praha 4


Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE) je dobrovolná organizace fyzických a právnických osob, které pracují v oboru využívání větrné energie nebo mají k tomuto oboru zájmový vztah. Cílem společnosti je podpora využívání energie větru, zejména na území ČR, na základě nejnovějších vědeckých, technických a ekonomických poznatků v souladu se zájmy občanské společnosti. ČSVE byla založena v roce 1994 v Jihlavě a byla registrována u MV ČR 10. 5. 1994.Od září 1999 je členem Asociace pro obnovitelné zdroje energie a od března 2001 je členem Evropské asociace pro větrnou energii (EWEA).

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí