Dřevo z kalamity zpracovali, lesy teď doplní nové porosty

VRCHLABÍ - Území Krkonošského národního parku i jeho ochranné pásmo je vyčištěné od polomů. Ty letos způsobil orkán v noci z 18. na 19. ledna.

Poškozeny byly zejména smrkové monokultury ve východních Krkonoších. Síle větru neodolaly ani některé smíšené porosty. Vláda s ohledem na rozsah škod vyhlásila nouzový stav. Umožnil urychlení likvidace kalamity. Osm firem pracovalo na třiadvaceti zakázkách. Objem dřevní hmoty je vyčíslen na 87 733 kubíků. To je téměř stejné číslo, jaké představoval roční plán těžby. Po Kyrillu proto byly všechny plánované těžby zastaveny. Správci parku zamezili preventivním loupáním kůry přemnožení kůrovce. Začala obroda lesa.  „V poškozených lokalitách doplníme dřeviny, které druhově chybí. Jde zejména o buk, jedli, jeřáb či břízu,“ řekl mluvčí parku Radek Drahný. Ostatní plochy musí být zalesněny do pěti let.

Orkán Kyrill se Krkonošemi prohnal v noci z 18. na 19. ledna tohoto roku. Vítr, jehož rychlost dosahovala na hřebenech hor až 216 km/h, v některých porostech polámal či vyvrátil jednotlivé stromy. Na řadě míst vznikly rozsáhlé plošné polomy. Největší škody byly zaznamenány ve východních Krkonoších. Poškozeny byly zejména smrkové monokultury. Síle větru však neodolaly ani některé smíšené porosty. Vláda České republiky vyhlásila z důvodu vzniklé krizové situace nouzový stav, který výrazně přispěl k urychlení likvidace kalamity. V toto dobu bylo možné výrazně zrychlit zadávání veřejných zakázek.

Proces, který za normálních podmínek trvá více než 6 týdnů, bylo možné ve zkráceném řízení zvládnout za 2 týdny. O celkem 23 veřejných zakázek na území KRNAP se podělilo 8 firem. Výhercem se vždy stala firma s nejnižší cenou. Přes toto urychlení se těžební práce v lese rozbíhaly jen velmi pozvolna. Důvodem bylo počasí. Likvidaci kalamity znemožňovalo množství sněhu a následně podmáčený lesní terén. S postupným pronikáním techniky do nepřístupných míst a v návaznosti na reálně zpracovaný objem dřevní hmoty, bylo nezbytné zpřesňovat údaje o celkovém poškození. Naše první odhady mluvily o 70 000 m³, nakonec muselo být na území KRNAP a jeho ochranného pásma zpracováno 87 733 m³ dřeva.

Vláda ČR přidělila Správě KRNAP dotaci ve výši 28 milionů korun. Negativní dopad kalamity do ekonomiky Správy KRNAP se projevil zejména ve zvýšených nákladech na těžbu, zpracování a odvoz dřeva z lesa a také ve snížení prodejní ceny vytěžené dřevní hmoty. Větrné kalamity podobného rozsahu postihly Krkonoše v roce 1966, po ní bylo zpracováno asi 400 000 m³ dřeva a v roce 1996, kdy bylo zpracováno 132 tisíc m3. V mezidobí byly krkonošské lesy atakovány pouze lokálními problémy nepřesahující cca 15 000 m³ ročně.
 Jana Mudrová