Ochrana proti povodním na česko-saském pomezí se zlepšila

Česká republika a Německo poukázaly na zlepšení společné ochrany proti povodním po katastrofálních záplavách v povodí Labe, které před pěti lety postihly hlavně Čechy a sousední Sasko.

 

Společná protipovodňová ochrana v povodí Labe mezi Německem a Českem se od roku 2002 zlepšila, zaznělo na konferenci v Drážďanech. Za největší vzájemný pokrok byl označen mimo jiné hlásný a předpovědní systém.

"Jsme odkázáni na spolupráci s Českem," řekl saský zemský ministr životního prostředí Stanislaw Tillich, podle něhož hlavně tato německá země podél Labe těží z nové součinnosti. Ministr poděkoval české straně i za to, že podle jeho názoru má nyní v ČR povodňová ochrana přednost před výrobou energie. Před pěti lety zaznívaly i v Německu kritické hlasy, že byly příliš naplněné nádrže vltavské kaskády sloužící k výrobě elektřiny.

Rozšíření česko-německé protipovodňové spolupráce přineslo nové poznatky o vlivech nádrží na Vltavě a Ohři na případné záplavy a o možnostech jejich lepšího řízení, konstatoval náměstek českého ministra životního prostředí František Pojer. Sám v současné době předsedá Mezinárodní komisi pro ochranu Labe (MKOL), která funguje od roku 1990 a zajišťuje zejména očistu vod ve společném česko-německém povodí řeky.

Záplavy v srpnu 2002 si v Česku vyžádaly 17 obětí, v Německu 21. Škody na českém území se vyšplhaly k sumě 73 miliard korun. Na německém území se vydalo na náhradu škod kolem 23 milionů eur (asi 600 milionů korun).

Čtyřmilionové Sasko povodeň zasáhla ve dvou vlnách: Po 12. srpnu 2002 nejdříve zaplavily řadu obcí, ale také polabskou Pirnu nebo Drážďany krušnohorské potoky a říčky. O několik dnů později mimo jiné tato města znovu zatopilo rozvodněné Labe svádějící velkou vodu z Čech.

Zlepšená spolupráce se podle obou stran projevila zejména při jarní povodni v Polabí loni v březnu. Nový hlásný systém například umožňuje na Labi až šedesátihodinovou povodňovou předpovědní dobu. Saský ministr vnitra Albrecht Buttolo považuje za nezbytné a užitečné další rozvíjení společných protipovodňových cvičení s Čechy i Poláky.

Současně ale účastníci konference v Drážďanech zdůraznili, že stoprocentní ochrana neexistuje. Už vůbec není možné ji dokončit za pět let od katastrofální povodně, která byla zlomovým varováním.

Přední německý meteorolog Jörg Kachelmann, který vede prestižní soukromou agenturu připravující předpovědi počasí pro veřejnoprávní televizi ARD, kritizoval údajně zastaralý státní systém předpovídání počasí v Německu. Podle něj se v Německé meteorologické službě (DWD) za posledních pět let takřka nic nezměnilo jak personálně, tak i technicky.

Saský ministr Tillich u příležitosti výročí odmítá kritiku, že pět let po povodni neexistují dostatečná stavební a technická opatření proti záplavám. Zatím sice byla v Sasku rozšířena pouze jedna hráz podél Labe, ale dvanáct dalších stavebních úprav se plánuje. Hráze se zesilují i na jiných řekách. "Rozšiřování ale naráží na stávající majetková práva. Rychlý pokrok není možný, je to dlouhodobý proces," řekl saský ministr.

Bezprostředně před konferencí kritizoval Světový fond na ochranu přírody (WWF), že navzdory původním předpokladům se dává Labi jen malý prostor na to, aby se omezil škodlivý potenciál v záplavových regionech, a prosazují se jen na technická opatření. "Když se však sází jen na techniku, vede to lidi do klamné jistoty," varuje expert WWF Georg Rast. Úřady se podle něj z povodně roku 2002 dostatečně nepoučily.