zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nevšední přírodou Zlatohorské vrchoviny

19.08.2007
Příroda
Nevšední přírodou Zlatohorské vrchoviny
V severovýchodním sousedství nejvyššího moravskoslezského pohoří Hrubého Jeseníku vystupuje poněkud odlehlá, ale v mnohém pozoruhodná Zlatohorská vrchovina.

Pojmenování jí dalo podhorské městečko Zlaté Hory s proslulou hornickou minulostí, spjatou s těžbou nejen zlata, ale také některých dalších rudných minerálů. Se zlatem se tu v místním názvosloví setkáme ještě několikrát - kromě kopců Zlatohorské vrchoviny dominuje zdejší krajině návrší Zlatý chlum, teče tudy i Zlatý potok, napájející rybník Zlaté jezero.

Historické jádro Zlatých Hor je městskou památkovou zónou, kde za pozornost stojí zejména náměstí s renesanční radnicí, starou poštou, poblíž je kostel Nanebevzetí P. Marie a jiné pamětihodnosti. Hornictví zlata zde vyvrcholilo počátkem šestnáctého století, kdy byl Zlatým Horám (dříve Cukmantl) přidělen královský důlní řád. Těžba rudných surovin (v nedávné době zejména měďnatých) už patří minulosti a kolem “svědků” rozmanité hornické činnosti prochází vyznačený, asi sedmnáct kilometrů dlouhý místní okruh. Z vápencového skalního města na Velkém Špičáku. Foto: Doc. RNDr. Jan VítekNejvýše položené partie Zlatohorské vrchoviny vystupují v jižním okolí Zlatých Hor, kde vrcholí 975 metrů vysokým Příčným vrchem. Vyhledávanější je však nedaleký Zámecký vrch (se zříceninou hradu Edelštejn) a zejména romantické lesní zákoutí s obnoveným poutním  kostelem P. Marie Pomocné. K častým cílům vycházek ze Zlatých Hor patří i hraniční hora Biskupská kupa, dostupná asi čtyři kilometry dlouhým výstupem kolem kostelíka sv. Rocha nebo ze sedla Petrova bouda při silnici do Jindřichova ve Slezsku. Na vrcholku (v 890 m n.m.) je kamenná rozhledna, nabízející kruhový výhled nejen do okolních partií Jeseníků a Rychlebských hor, ale i daleko do Slezské nížiny a severomoravské krajiny. Turistický hraniční přechod zde umožňuje také návštěvu přilehlé polské strany pohoří, zvané Góry Opawskie. K nejromantičtějším zákoutím Zlatohorské vrchoviny patří horská osada Rejvíz při silnici ze Zlatých Hor nebo Heřmanovic do města Jeseníku a několika značených trasách. Širší okolí Rejvízu už je součástí CHKO Jeseníky. Osadě dominuje kostelík Panny Marie z počátku devatenáctého století, hlavní přírodní zajímavostí jsou však nedaleká “mechová jezírka”, ukrytá uprostřed lesů.Velké mechové jezírko na Rejvízu. Foto: Doc. RNDr. Jan Vítek Turistická trasa s naučnou stezkou se proplétá územím národní přírodní rezervace Rejvízk Velkému mechovému jezírku, kde povalový chodník končí na vyhlídkové plošince. Z informační tabule se dozvíme, že působivá scenérie je součástí největšího moravskoslezského rašeliniště. K tomuto poněkud tajuplnému místu se váže několik dávných pověstí. Jedna z nich viděla v jezírku bezedné “mořské oko”, spojené v podzemí s vodami Baltu, podle druhé zkazky se na dně skrývá potopené město a hrdinou další pověsti je zase pastýř, proměněný v jezerního muže… Okolní lesní plochy s borovicí blatkou a nepřístupnými rašelinnými mokřinami jsou stanovištěm mnoha vzácných druhů rostlin i živočichů. Turisticky hodnotné partie vystupují také v hornaté krajině mezi Rejvízem a městem Jeseníkem. Patří k nim křemencové útvary Bleskovec, Chlapecké kameny a Bílé skály, přístupná rozhledna na Zlatém chlumu, několik podchycených “lázeňských” pramenů a vyhlídkové skalní útesy Čertovy kameny nad Českou Vsí. Starý nápis v podzemí jeskyně Na Špičáku. Foto: Doc. RNDr. Jan VítekSoučástí Zlatohorské vrchoviny je také poněkud osamělé návrší Velký Špičák (516 m n.m.), vystupující mezi Písečnou a Supíkovicemi v dosahu železniční tratě a silnice z Jeseníku do Mikulovic. Podstatná část kopce byla vyhlášena za národní přírodní památku Na Špičáku. Předmětem ochrany je zde zejména přístupná krasová jeskyně, vyznačující se neobvyklou modelací podzemích chodeb, středověkými nápisy a bohatým stanovištěm netopýrů. Pozoruhodný je však i povrch tohoto návrší s členitým vápencovým skalním městem a hodnotným porostem.

Autor: Doc. RNDr. Jan Vítek

Zdroj: http://www.mvcr.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí