zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Světlo přichází z obce Cernavoda

29.08.2007
Obecné
Světlo přichází z obce Cernavoda
Běžný tuzemský občan jméno Cernavoda nejspíš v životě neslyšel a jeho zvuk mu připomene slovanské kraje, třeba Ukrajinu nebo Bulharsko spíše než správné Rumunsko. Proč by se tedy měl zajímat o nějaké zapadlé dvacetitisícové městečko na dolním toku Dunaje obývané Rumuny, Turky a Tatary? Zmiňuje ho sice, a dokonce několikrát, Bedřich Engels v obsáhlém úvodníku o situaci Arménů v Turecku, který napsal pro list New York Daily Tribune v dubnu 1854; městem tehdy procházela rusko-turecká bojová linie... Ale ani to není důvod, proč by ho mělo zajímat Rumunsko.

A přece právě Cernavoda mění podobu Rumunska, a dokonce celé Evropské unie. V sedmadvacítce byl poprvé od spuštění obou temelínských reaktorů právě v podunajském městě uveden do provozu nový jaderný blok a Rumunsko se díky jeho elektřině a plánům na vybudování dalších dvou ve stejné lokalitě snaží stát balkánskou energetickou jedničkou.

První reaktor dokázali Rumuni dokončit ještě v roce 1996, pro nedostatek peněz výstavbu druhého na léta zmrazili a proud začal dodávat do sítě teprve nyní. Z původní desetiny produkce elektřiny se tak podíl atomové elektřiny na celkové výrobě zvýší na 18 procent.

Cernavoda, Mochovce, Jaslovské Bohunice nebo finské Olkiluoto ukazují, že obrat k jaderné energetice se v Evropě stává skutečností. Naznačuje také, že další jaderné zdroje se budou stavět nejspíše v současných lokalitách - ostatně i v Česku se v souvislosti s případnými dalšími reaktory mluví nejčastěji o Temelíně.

Obrat v evropském pohledu na jadernou energetiku navíc vychází ze zkušenosti, že tzv. obnovitelné zdroje se sice mohou dále bouřlivě rozvíjet, avšak rozsahem a významem budou pouze doplňkem velké energetiky - v níž právě jaderná může sehrávat, díky tomu, že neprodukuje skleníkové plyny, důležitou roli.

K tomuto závěru došel zatím naposledy známý americký ekologický vědec Jesse Ausubel z Rockefellerovy univerzity. Rozsáhle propagované a subvencované obnovitelné zdroje energie nejsou vůči životnímu prostředí vůbec tak šetrné, za jaké je vydávají "zelené" organizace.

Pokud by se jimi měla uspokojovat větší část světové poptávky po energiích, přivodilo by to přírodě obrovské škody, uvedl v provokativním článku Obnovitelné zdroje a jaderná kacířství spolutvůrce kjótského procesu. Právě atom označil za nejlepší alternativu pro světovou energetiku, kdežto větrníky, fotovoltaiku, biomasu a další podobné zdroje považuje za zcela nevhodné pro moderní společnost: "Vypadají atraktivně, když je jich málo. Jakmile je ale začneme budovat ve velkém měřítku, důsledky budou strašné," uvedl.

Nejmladší národy Evropské unie Rumunsko a Bulharsko to pochopily velmi dobře. Proč utápět peníze v nepříliš efektivních projektech rozlehlých větrných nebo solárních parků? Proč ničit přírodu budováním obřích přehrad?

AUTOR: Daneš Burket

Autor, reaktorový fyzik, pracuje v JE Dukovany
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí