zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

ČEZ chce stavět přehradu v Makedonii

05.09.2007
Voda
Energie
ČEZ chce stavět přehradu v Makedonii
Energetická společnost ČEZ se pouští do další soutěže o velký obchod na Balkáně. Bojuje o získání koncese na stavbu přehrady a vodní elektrárny Boshkov Most v Makedonské republice.

"Elektrárna o výkonu 68 megawattů - což je zhruba polovina kapacity vodní elektrárny na Lipně - má být postavena v západní části Makedonie nedaleko města Debar na řece Mala Reka. Přehrada bude součástí kaskády s dalšími dvěma níže položenými elektrárnami," vysvětluje mluvčí ČEZ Eva Nováková.

Vítěz soutěže vypsané makedonským ministerstvem hospodářství elektrárnu postaví a po určité době provozu převede do vlastnictví státu. Výše investice zatím není známa, podle Novákové bude součástí nabídek uchazečů. Celkově ale přijde stavba přehrady s elektrárnou na několik milionů eur.

Balkánu elektřina chybí

Makedonie patří k regionům, kde je po elektřině hlad. Dva miliony Makedonců spotřebují ročně zhruba 8,5 terawatthodiny proudu, země je však sama schopna vyrobit jen tři čtvrtiny tohoto množství, zbytek musí dovážet.

"Vzhledem k předpokládanému růstu poptávky analytici soudí, že deficit elektřiny v Makedonii pravděpodobně přetrvá i v budoucnu," uvedla Nováková.

Dá se tedy čekat, že investice do elektráren v regionu bude přinášet slušné zisky.

ČEZ intenzivně hledá investiční příležitosti i v dalších zemích: minulý týden ohlásil účast v tendru na koupi jednoho z největších distributorů tepla v Polsku - společnosti PEC Katowice. V Maďarsku chce společně s místním petroche-mickým koncernem MOL stavět dvě plynové elektrárny. V Rumunsku by se chtěl podílet na modernizaci elektrárny ve městě Galati, novou plynovou či uhelnou elektrárnu chce stavět v rumunském městě Borzesti. V Bulharsku se účastní vládního tendru na strategické partnerství při stavbě jaderné elektrárny v Belene (ta má mít kapacitu dvou českých Temelínů), na dalších dvou projektech nových elektráren pracuje v Rusku. A zájem má o investice také na Slovensku či na Ukrajině.

Už dnes ČEZ přitom vlastní elektrárny v Bulharsku a v Polsku. V Bosně firma letos koupila s elektrárnou také hnědouhelný důl, v Bulharsku a Rumunsku jí patří distribuční firmy dodávající proud dohromady více než třem milionům spotřebitelů.

Zahraničí s potížemi?

Investice do zemí východní a jihovýchodní Evropy ovšem nejsou bez rizika. "Hlavně na Balkáně se trh teprve vyvíjí a jsou tu odchylky od toho, nač jsme zvyklí z našeho regionu," připouští výkonný ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Když ČEZ například loni převzal elektrárnu ve Varně, musel se vyrovnat s nečekaným výpadkem dodávek uhlí od ruských exportérů. "Prostě přestali dodávat, skládka byla prázdná. Vyřešili jsme to ale tím, že jsme uzavřeli kontrakty s větším množství dodavatelů, uhlí pro Varnu dnes bereme například i z Ukrajiny," říká Beneš.

Daleko horší než doma je na Balkáně také platební morálka odběratelů. Třeba jen bulharský důl Bobov Dol, jeden z místních klíčových zákazníků bulharské dceřiné firmy ČEZ, dluží za elektřinu částky v řádech desítek milionů korun. Také zásahy místních regulačních úřadů jsou v této části Evropy daleko razantnější než v České republice a mnohem víc než doma oklešťují obchody prodejců elektřiny.

Přesto šéfové ČEZ ujišťují, že se jim investice v této lokalitě vyplácejí a má smysl v nich pokračovat.

"Plánovaný rozpočet letošního roku na Balkáně nejen plníme, ale dokonce ho i dost vysoce překračujeme," řekl HN Beneš. "S určitými riziky jsme v této oblasti počítali předem. Máme je ale ošetřena a nejsme z nich nijak nervózní," dodává výkonný šéf ČEZ, podle něhož je potenciál zisků právě v oblasti Balkánu - podobně jako v Rusku - mimořádně vysoký.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí