zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Kauza Gabčíkovo stále vzbuzuje emoce

18.09.2007
Voda
Kauza Gabčíkovo stále vzbuzuje emoce
Vodní dílo Gabčíkovo slaví své třicáté narozeniny. Ačkoliv zatím pouze papírově.

V roce 1977 byla v Budapešti podepsána smlouva o výstavbě soustavy vodních děl Gabčíkovo-Nagymaros. S výstavbou začala tehdy Československá socialistická republika o rok později. Od prvního výkopu provázely stavbu největší vodní elektrárny jen dohady a spory. Výsledkem hádek a protestů politiků i aktivistů bylo, že v roce 1989 Maďarsko zastavilo všechny práce na stupni Nagymaros a nikdy stavbu nedokončilo. Slovensko zvolilo dostavbu pouze na svém území o tři roky později. Dodnes není kauza soustavy vodních děl uzavřena.

Odkloněná řeka

"Nebylo to snadné. Stáli proti nám aktivisté a rovněž na slovenské, vlastně tehdy československé politické scéně, se názory na dokončení díla jen na Slovensku, lišily. Varianta C, kterou vláda schválila, byla kritizována ze všech stran. Dnes jsem rád, že jsme na svém rozhodnutí trvali," řekl tehdejší předseda vlády Ján Čarnogurský.

Jeho kabinet to opravdu neměl lehké. Negativní reakce přicházely nejen z Evropy, ale i ze zámoří. V říjnu 1992 byl Dunaj u obce Čuňovo odkloněn ze svého původního koryta. Maďarsko protestovalo, a přestože smlouvu o výstavbě společného vodního díla jednostranně vypovědělo, osočovalo Slovensko, že odkloněním koryta řeky ohrožuje bezpečnost nejen maďarských příhraničních oblastí, ale i Budapešti.

K Čuňovu se sjížděli ekologičtí aktivisté z celého světa. Protestovali proti samostatné variantě, kterou považovali za hrubý zásah do přirozeného toku Dunaje, tvrdili, že Slovensko porušuje všechny mezinárodní úmluvy o ochraně životního prostředí tím, že likviduje lužní lesy v blízkosti řeky.

"Vše je jinak. Vrátili se sem kormoráni i jiní živočichové. Nic zničeno nebylo. Jen je mi líto, že se nesplnily sliby o rekreačním využití přívodních kanálů," řekl HN ředitel Ekonomického ústavu Slovenské akademie věd profesor Milan Šikula. Tvrdí, že dostavět elektrárnu i bez stupně Nagymaros bylo dobrým rozhodnutím.

Gabčíkovu lidé věří

V roce 1965 postihla Slovensko tzv. dunajská povodeň, která způsobila na Žitném ostrově škody za víc než tři miliardy. Po celém toku řeky bylo evakuováno zhruba 60 tisíc lidí.

"Jsem rád, že Gabčíkovo funguje. Kdyby nebylo dokončeno, možná jsme mohli, když přijde velká voda, zažít něco podobného jako před zhruba čtyřiceti lety. Moje rodina přišla tehdy o všechno. Táta na to s hrůzou vzpomíná vždy, když Dunaj stoupne," říká Štefan Németh. Byl tehdy malý kluk, ale strach z vody prý má dodnes. O tom, že je Gabčíkovo před povodněmi dostatečně chrání je skálopevně přesvědčen.

Spor s Maďarskem

Maďarsko se smířilo se samostatnou slovenskou variantou až poté, co mezinárodní soud v Haagu v roce 1997 potvrdil, že smlouva z roku 1977 je platná. Přestože udělalo chybu, dodnes požaduje, aby Slovensko odvádělo více vody do starého koryta Dunaje a nahradilo ekologické škody.

Dominik Kocinger byl u začátku výstavby Gabčíkova a víc než 15 let působil jako zplnomocněnec vlády pro výstavbu a provoz soustavy vodních děl. Vždycky byl přesvědčen, že Gabčíkovo plní strategické cíle nejen Slovenska, ale i Evropy. "Cílem Evropské unie je vyrábět elektrickou energii z obnovitelných zdrojů, podstatně zlepšit plavební podmínky na Dunaji, zvýšit protipovodňovou ochranu a zabezpečit ochranu přírodního prostředí. O všem ostatním je důležité jednat."

O soustavě vodních děl rokuje už tři roky odborná slovensko-maďarská komise. A řešení je v nedohlednu.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí