Experti z VUT vyvíjí úspornou klimatizaci
Odborníci z brněnského Vysokého učení technického chtějí snížit spotřebu benzinu
v klimatizovaných autech. Vyvíjejí systém čidel, s jejichž pomocí budou schopni
navrhnout hospodárnější způsob ochlazování vzduchu. Málokterý řidič si podle
nich uvědomuje, že klimatizace ve voze spotřebuje až pět procent paliva.
Odborníci z brněnského Vysokého učení technického chtějí snížit spotřebu benzinu v klimatizovaných autech. Vyvíjejí systém čidel, s jejichž pomocí budou schopni navrhnout hospodárnější způsob ochlazování vzduchu. Málokterý řidič si podle nich uvědomuje, že klimatizace ve voze spotřebuje až pět procent paliva.
Z celosvětového hlediska představuje spotřeba klimatizací závažný problém. Kdyby se jejich energetická náročnost snížila o 30 procent, pouze v Evropské unii by se ročně ušetřily dvě miliardy litrů benzinu a emise kysličníku uhličitého by klesly o pět miliard kilogramů.
Podíl klimatizace na spotřebě nejvíce stoupá u aut s nízkou náročností na palivo, čímž se výrazně omezují výhody úsporného provozu.
Podle expertů z VUT je třeba hledat způsoby, jak zabránit přílišnému přehřívání aut parkujících na přímém slunci. Jejich následné ochlazování klimatizací je totiž nejnáročnější na spotřebu. Jednou z mnoha možností jsou například nátěry odrážející sluneční záření, malé ventilátory, které by průběžně provětrávaly kabinu, nebo štěrbiny, jimiž do vozu proudí chladnější vzduch zpod auta.
Brněnští výzkumníci se zaměřili na možnosti cílené klimatizace, která by neochlazovala celou kabinu, ale pouze bezprostřední okolí cestujících, popřípadě jen některé části jejich těla.
Nejpřesnější informace o zahřívání jednotlivých částí těla v rozpáleném autě poskytuje takzvaný teplený manekýn, figurína opatřená v různých částech čidly.
Protože si VUT nemůže dovolit na zakázku vyráběné zahraniční manekýny, z nichž nejlevnější stojí pět milionů korun, pracují na vlastní figuríně. Současně vzniká počítačový virtuální manekýn, jenž by měl být připraven k využití do 18 měsíců.
VUT ale naráží na problémy s financováním svého výzkumu. Spolupráce s automobilkou Škoda podle představitelů školy není dost intenzivní. Evropské směrnice také zapovídají dotování výzkumných projektů, které mohou být použity jen v automobilovém průmyslu, ze státního rozpočtu.
Sdílet článek na sociálních sítích
