zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jak se Borová Lada zbavila kouře z pevných paliv?

21.09.2007
Ovzduší
Energie
Jak se Borová Lada zbavila kouře z pevných paliv?
Vlastně snadno, i když to trvalo několik let.
S tepelnými čerpadly se v Borové Ladě, obci uprostřed krásné šumavské přírody, začalo v roce 2000. V současné době je v tamních obecních i soukromých objektech instalováno 13 čerpadel.

Novinka nebyla zprvu v obci, kde žije 240 obyvatel, přijímána nijak vřele. Jeden z tehdejších zaměstnanců obecního úřadu vzpomíná: "Byl tu nájemník, který vyhrožoval, že jestli mu někdo vleze do bytu s tepelným čerpadlem, rozseká ho sekerou. Dnes se tomu všichni smějeme, protože rok poté se veřejně omluvil a přiznal, že jiné topení by už nikdy ani nechtěl." Hlavní problém byl ve vnímání tepla z topení původními kamny a z nových radiátorů. Šumavané, kteří po celé generace přikládali do kamen prosmolená polena, se těžce smiřovali s faktem, že radiátor topí a přitom se na něj dá bez problémů sáhnout.

Podobnou zkušenost s prvotním odporem uživatelů má i Jiří Bezděka, z firmy Veskom, která tepelná čerpadla IVT v obci instalovala. "Stalo se mi, že jeden z těch, kteří se na začátku vehementně bránili instalaci v obecních bytech, byl později při jednání s osobou, jíž jsem prezentoval instalaci do soukromého rodinného domu. Tolik chválil topení i celý provoz, že vlastně místo mne celou věc zobchodoval."

Iniciátorka celé akce bývalá starostka Stanislava Barantálová byla ale od začátku přesvědčena, že dělá dobrou věc. "I když nepatřím ani k zeleným, ani k ekologům, od začátku jsem neměla nejmenší pochybnosti o prospěchu tepelných čerpadel pro obec," říká dnes, kdy nad obcí Borová Lada už snad jednou provždy zmizel kouř z pevných paliv. Úspory v topení odhaduje na 60 %. Nyní lidé tedy platí za topení méně než polovinu.

HISTORIE TŘINÁCTI ČERPADEL

Stanislava Barantálová se nechala inspirovat tepelnými čerpadly na komerční prezentaci v roce 1996. O rok později byla instalace tepelných čerpadel v Borové Ladě součástí pilotního projektu pro Regionální rozvojovou agenturu Šumava - Stachy. Projekt to byl opravdu veliký, obec z roku na rok pracovala s ročním rozpočtem 17 milionů korun, tj. skoro pětkrát větším proti předcházejícím obdobím, kdy měla 3 až 4 miliony.

Vytápět pomocí tepelných čerpadel se poprvé začalo v roce 2000 na obecním úřadě, v mateřské škole a čtyřech obecních bytových domech. Na radnici si tenkrát jistě všichni oddechli, protože mnohaleté hledání úsporného a ekologického vytápění bylo úspěšně završeno. Ve všech dosavadních studiích vycházely jiné druhy vytápění totiž velmi draho. Majitelé bytových domů, kteří se k tomuto způsobu vytápění stavěli skepticky, byli po první topné sezóně velmi příjemně překvapeni. Dostali od obce zpátky přeplatek peněz. Úspory byly totiž ještě vyšší, než se původně předpokládalo.

O dva roky později se tepelnými čerpadly vytápělo i v obecním penzionu Borůvka. Úsporný systém fungující na obecním majetku inspiroval v roce 2004 i dva vlastníky řadových rodinných domů. Ve stejném roce obec instalovala tepelná čerpadla v dalších obecních bytech, později přišla na řadu základní škola a další rodinné domy.

VRTY NAHRAZUJÍ KOLEKTORY

Nyní se spouští do provozu zatím poslední třinácté tepelné čerpadlo v soukromém rodinném domě. Je ale zároveň první, které už bude čerpat teplo z horizontálního plošného kolektoru (600 m2). Předchozích dvanáct "běží" na geotermální vrty, protože větší plocha, kterou kolektory vyžadují, nebyla u jiných objektů k dispozici.

Tepelnými čerpadly vytápí nyní v Borové Ladě celkem asi 105 nájemníků obecních bytů (40 domácností) a dalších dvacet obyvatel v soukromých domech (4 rodinné domy). Ostatní používají přímotopy, lehké topné oleje nebo dřevo. Zatímco soukromníci pokračují v zavádění tepelných čerpadel ve svých domech, obec už s další etapou nepočítá. Náklady na instalaci čerpadel ve zbývající obecní hasičské zbrojnici a šatně tělovýchovné jednoty by totiž převýšily hodnotu těchto objektů.

AUTOR: JANA VLKOVÁ


Financování instalace tepelných čerpadel v Borové Ladě

Náklady v obecních objektech

První etapa: Na 6 tepelných čerpadel dostala obec dotace ze zdrojů PHARE CBC (13 mil. Kč) a od České energetické agentury (2,18 mil. Kč), dalších 10 % poskytla obec (úvěr 2 mil. Kč už splatila), Jihočeská energetika, a. s., financovala posílení technické infrastruktury.

Náklady na jedno tepelné čerpadlo činily asi 1,5 mil. Kč včetně ceny za vrty a instalaci čerpadla ze země do kotelny (cena rozvodů topení a tepelného čerpadla se nezapočítává).

Druhá etapa: Na 3 tepelná čerpadla měla obec naspořeno. Náklady na jedno tepelné čerpadlo činily asi 1 mil. Kč (výpočet instalace stejný jako v předchozí etapě).

Návratnost investice: Bez dotace 10 let, se zohledněním dotace do 4 let.

Náklady v rodinných domech

Náklady na stejný dům v řadové zástavbě na okraji obce (přes 400 tisíc Kč) a uvnitř obce (360 tisíc Kč) se mohou lišit například i kvůli zateplení fasády. Proto je nelze přesně vyčíslit. Majitelé domů měli možnost požádat Státní fond životního prostředí o dotaci.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
30
8. 2017
30.8-2.9.2017 - Veletrh, výstava
Německo
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí