Klaus, oteplování a moudrost
V programu dnešní konference OSN o klimatických změnách nejsou na internetové
stránce OSN uvedena jména jednotlivých řečníků, ale názvy zemí, které zastupují.
Prezident Václav Klaus bude brán jako ten, kdo v názoru na problematiku
globálního oteplování reprezentuje Českou republiku. Bylo by od něj férové,
aby na úvod přednášky poznamenal, že mluví sám za sebe.
V programu dnešní konference OSN o klimatických změnách nejsou na internetové stránce OSN uvedena jména jednotlivých řečníků, ale názvy zemí, které zastupují. Prezident Václav Klaus bude brán jako ten, kdo v názoru na problematiku globálního oteplování reprezentuje Českou republiku. Bylo by od něj férové, aby na úvod přednášky poznamenal, že mluví sám za sebe.
Střízlivosti je třeba
Český prezident má pravdu v tom, že kampaňovitý tlak z jedné strany si zaslouží a také už vyvolává střízlivější, a především skutečně konstruktivní přístup. Jenže to není jeho případ. Pro něho jde už o politický a ideový souboj. Neřeší globální oteplování , ale spor "pravda versus propaganda".
Ve své knize Modrá, nikoli zelená planeta se Václav Klaus odvolává na dánského statistika Bjorna Lomborga, který v roce 2001 svým titulem Skeptický ekolog zpochybnil řadu přepjatých ekologických strašáků. Po prezidenta by bylo výhodné být s Lomborgem, kterého časopis Time před třemi roky zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa, na jedné lodi. Ale to Lomborga špatně pochopil. V jeho knize s názvem Cool It, která vyšla v USA před několika dny, se dočteme něco jiného než u Václava Klause.
Podle českého prezidenta lze pouze tvrdit - a to ještě jen "s určitou pravděpodobností", že globální oteplování je realitou. Na dotaz, zda je výsledkem lidských aktivit, říká prezident Ne. Stejně jako na otázky, zda globální oteplování představuje problém a zda mu lze v tuto chvíli nějak efektivně čelit.
Třikrát ne a třikrát ano
Třikrát Ne tam, kde Lomborg třikrát říká Ano. " Globální oteplování je skutečné a způsobené člověkem. Bude mít vážný dopad na lidstvo a životní prostředí ," tvrdí Lomborg. Bezprostřední dopady oteplování jsou podle něho "zveličovány" a drahé pokusy o omezování emisí oxidu uhličitého - zde má na mysli Kjótský protokol - budou mít zanedbatelné výsledky.
Lomborg ale zároveň mluví o potřebě "chytřejších a mnohem efektivnějších řešení". Což je něco jiného než pasivní nabídka Václava Klause; podle něho nemá cenu a nelze "shora" dělat nic. Podle prezidenta vše zařídí "fundamentální ekonomické mechanismy", tedy především svobodný trh.
Lomborg tak čistou víru ve volný trh nemá, ve dvou věcech by neviditelnou ruku usměrnil. Navrhuje zdanit emise oxidu uhličitého tak, aby se jejich celkový objem snížil o 5 procent. Technologický pokrok by pak podpořil závazkem vlád dávat 0,05 procenta HDP na vědu a vývoj bezkarbonových energetických zdrojů. Toto opatření by podle Lomborga světovému výzkumu udělilo takovou hybnost, že by se mohla naplnit vize "světa prosperující bohaté ekonomiky a nízkých emisí".
V projektu Kodaňský konsenzus sdružil Lomborg ekonomy, ekology , politiky, studenty, kteří sestavili nejnaléhavější problémy, jež by lidstvo mělo a zároveň bylo schopno řešit. Podstatné je, že Lomborgův přístup je otevřený a pozitivní.
Ideologické meze dialogu
Český prezident také vyzývá k dialogu, ale něco slyšet nehodlá. Říká, že zná řešení, ale tím je jen jeho ideová víra. Co se do ní nevejde, to nefunguje.
V internetové diskusi listu FT Klaus napsal, že není se svými názory osamocen, ale že mluví za "tichou nebo umlčovanou většinu". V úterý bude mít prezident také přednášku na Council on Foreign Relations, think tanku, jehož členem je konzervativec Michael Gerson.
" Ekologická hysterie je liberálním pokušením. Moudrost ovšem zůstává konzervativní ctností a vyžaduje, abychom se oteplováním zabývali," říká Gerson a připomíná, že ani smog nezmizel z amerických měst zásluhou volného trhu, ale "regulace automobilových zplodin a kvality ovzduší vytvořily prostředí, v kterém stal vývoj nových technologií nezbytností".
Jak vidět, ani se všemi konzervativci nemusí být Václav Klaus zajedno. A proto by měl dnes v OSN mluvit jen sám za sebe.
daniel.anyz@economia.cz
Střízlivosti je třeba
Český prezident má pravdu v tom, že kampaňovitý tlak z jedné strany si zaslouží a také už vyvolává střízlivější, a především skutečně konstruktivní přístup. Jenže to není jeho případ. Pro něho jde už o politický a ideový souboj. Neřeší globální oteplování , ale spor "pravda versus propaganda".
Ve své knize Modrá, nikoli zelená planeta se Václav Klaus odvolává na dánského statistika Bjorna Lomborga, který v roce 2001 svým titulem Skeptický ekolog zpochybnil řadu přepjatých ekologických strašáků. Po prezidenta by bylo výhodné být s Lomborgem, kterého časopis Time před třemi roky zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa, na jedné lodi. Ale to Lomborga špatně pochopil. V jeho knize s názvem Cool It, která vyšla v USA před několika dny, se dočteme něco jiného než u Václava Klause.
Podle českého prezidenta lze pouze tvrdit - a to ještě jen "s určitou pravděpodobností", že globální oteplování je realitou. Na dotaz, zda je výsledkem lidských aktivit, říká prezident Ne. Stejně jako na otázky, zda globální oteplování představuje problém a zda mu lze v tuto chvíli nějak efektivně čelit.
Třikrát ne a třikrát ano
Třikrát Ne tam, kde Lomborg třikrát říká Ano. " Globální oteplování je skutečné a způsobené člověkem. Bude mít vážný dopad na lidstvo a životní prostředí ," tvrdí Lomborg. Bezprostřední dopady oteplování jsou podle něho "zveličovány" a drahé pokusy o omezování emisí oxidu uhličitého - zde má na mysli Kjótský protokol - budou mít zanedbatelné výsledky.
Lomborg ale zároveň mluví o potřebě "chytřejších a mnohem efektivnějších řešení". Což je něco jiného než pasivní nabídka Václava Klause; podle něho nemá cenu a nelze "shora" dělat nic. Podle prezidenta vše zařídí "fundamentální ekonomické mechanismy", tedy především svobodný trh.
Lomborg tak čistou víru ve volný trh nemá, ve dvou věcech by neviditelnou ruku usměrnil. Navrhuje zdanit emise oxidu uhličitého tak, aby se jejich celkový objem snížil o 5 procent. Technologický pokrok by pak podpořil závazkem vlád dávat 0,05 procenta HDP na vědu a vývoj bezkarbonových energetických zdrojů. Toto opatření by podle Lomborga světovému výzkumu udělilo takovou hybnost, že by se mohla naplnit vize "světa prosperující bohaté ekonomiky a nízkých emisí".
V projektu Kodaňský konsenzus sdružil Lomborg ekonomy, ekology , politiky, studenty, kteří sestavili nejnaléhavější problémy, jež by lidstvo mělo a zároveň bylo schopno řešit. Podstatné je, že Lomborgův přístup je otevřený a pozitivní.
Ideologické meze dialogu
Český prezident také vyzývá k dialogu, ale něco slyšet nehodlá. Říká, že zná řešení, ale tím je jen jeho ideová víra. Co se do ní nevejde, to nefunguje.
V internetové diskusi listu FT Klaus napsal, že není se svými názory osamocen, ale že mluví za "tichou nebo umlčovanou většinu". V úterý bude mít prezident také přednášku na Council on Foreign Relations, think tanku, jehož členem je konzervativec Michael Gerson.
" Ekologická hysterie je liberálním pokušením. Moudrost ovšem zůstává konzervativní ctností a vyžaduje, abychom se oteplováním zabývali," říká Gerson a připomíná, že ani smog nezmizel z amerických měst zásluhou volného trhu, ale "regulace automobilových zplodin a kvality ovzduší vytvořily prostředí, v kterém stal vývoj nových technologií nezbytností".
Jak vidět, ani se všemi konzervativci nemusí být Václav Klaus zajedno. A proto by měl dnes v OSN mluvit jen sám za sebe.
daniel.anyz@economia.cz
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích