Jak ovzduší zatěžuje výroba elektřiny a kolik to stojí
Oeko-Institut e.V. - Ústav pro užitou ekologii v Darmstadtu vyvinul
počítačovou metodu GEMIS (Global Emission Model of Integrated Systems), která
umožňuje porovnávat ekologickou zátěž doprovázející produkci elektráren
využívajících různé energetické zdroje.
Oeko-Institut e.V. - Ústav pro užitou ekologii v Darmstadtu vyvinul počítačovou metodu GEMIS (Global Emission Model of Integrated Systems), která umožňuje porovnávat ekologickou zátěž doprovázející produkci elektráren využívajících různé energetické zdroje.
Původním cílem tohoto ústavu bylo dohledat pravdu ohledně záležitosti, která je mnohdy předkládána veřejnosti (nejen v Německu) tak, že jaderná energie je z hlediska klimatu nejčistší, protože produkuje nejméně skleníkových plynů. Ústav došel po propočtech k závěru, že jaderné elektrárny opravdu patří mezi ty, které dotyčných plynů vypouštějí ze všech elektráren nejméně, ale dopracoval se i k některým poměrně překvapivým závěrům.
Jeho pracovníci např. vypočetli, že multikrystalické solární zařízení při produkci 1 kilowatthodiny vyprodukuje 101 gram CO2 , resp. jeho ekvivalentu, což je dvojnásobek toho, co vyprodukuje při výrobě stejného množství proudu elektrárna produkující elektřinu ze zemního plynu. Přitom není takováto elektrárna , na rozdíl od výroby elektřiny ze solárních článků, zvýhodněna ve smyslu zákona o obnovitelných energiích , který v SRN platí.
Součástí obsáhlé zprávy o emisích skleníkových plynů , kterou ústav vyhotovil letos v březnu, je - mimo jiné - tabulka srovnávající ekologické zátěže v přepočtu na 1 kWh vyrobené elektřiny jednotlivých způsobů výroby elektřiny.
Nutno však upozornit, že do kalkulací ústav zahrnul i obvyklé, resp. jemu nahlášené náklady na pořízení kapacit sloužících k výrobě proudu, které se samozřejmě liší (srovnejme např. při srovnání solární aparatury s jadernou elektrárnou ).
Z přehledu je zřejmé, že jednoznačně nejvýhodnější z (pouze) ekologického hlediska je elektřina vyráběná z bioplynu , i když je tomu tak za cenu toho, že obnovitelné zdroje jsou zmíněným zákonem zvýhodňovány. Výhodnost je výrazně dokumentována minusovým znaménkem, přičemž je nutno samozřejmě vzít v úvahu i zmíněný způsob výpočtu ekologické zátěžnosti.
Jednoznačně nejhorší hodnotu v bilanci emisí má produkce elektřiny z hnědého uhlí a po ní produkce elektřiny z černého uhlí, což nepřekvapuje.
Pro komplexnější vhled do problematiky uvádíme z uvedené zprávy také přehled výrobních nákladů elektřiny u výše uvedených způsobů využití energetických zdrojů
Tabulky doplňuje ústav komentáři, které upozorňují na různé důležité doplňující skutečnosti - např. na to, že cena kilowatthodiny proudu v tabulce se vztahuje na nové jaderné elektrárny v SRN, zatímco u starších jaderných elektráren je cena vyšší. Také pokud jde o využití solární energie, vztahuje se uvedené pásmo výrobních nákladů elektřiny, jak je uvedeno, na proud vyráběný v solárních elektrárnách v Německu, zatímco elektřina vyráběná v solárních zařízeních, která se do Německa dodává vedením ze Španělska, stojí pouze od 9 do 12 eurocentů za 1 kWh.
AUTOR: (k)
Průměrná pásma výrobních nákladů na 1 kWh elektřiny u různých energetických zdrojů v srn v eurocentech
Množství emisí z různých energetických zdrojů v srn (čísla uvádějí ekvivalenty CO2 v přepočtu v gramech na 1/kWh elektřiny)
Zdroj: Oeko-Institut e.V.
Původním cílem tohoto ústavu bylo dohledat pravdu ohledně záležitosti, která je mnohdy předkládána veřejnosti (nejen v Německu) tak, že jaderná energie je z hlediska klimatu nejčistší, protože produkuje nejméně skleníkových plynů. Ústav došel po propočtech k závěru, že jaderné elektrárny opravdu patří mezi ty, které dotyčných plynů vypouštějí ze všech elektráren nejméně, ale dopracoval se i k některým poměrně překvapivým závěrům.
Jeho pracovníci např. vypočetli, že multikrystalické solární zařízení při produkci 1 kilowatthodiny vyprodukuje 101 gram CO2 , resp. jeho ekvivalentu, což je dvojnásobek toho, co vyprodukuje při výrobě stejného množství proudu elektrárna produkující elektřinu ze zemního plynu. Přitom není takováto elektrárna , na rozdíl od výroby elektřiny ze solárních článků, zvýhodněna ve smyslu zákona o obnovitelných energiích , který v SRN platí.
Součástí obsáhlé zprávy o emisích skleníkových plynů , kterou ústav vyhotovil letos v březnu, je - mimo jiné - tabulka srovnávající ekologické zátěže v přepočtu na 1 kWh vyrobené elektřiny jednotlivých způsobů výroby elektřiny.
Nutno však upozornit, že do kalkulací ústav zahrnul i obvyklé, resp. jemu nahlášené náklady na pořízení kapacit sloužících k výrobě proudu, které se samozřejmě liší (srovnejme např. při srovnání solární aparatury s jadernou elektrárnou ).
Z přehledu je zřejmé, že jednoznačně nejvýhodnější z (pouze) ekologického hlediska je elektřina vyráběná z bioplynu , i když je tomu tak za cenu toho, že obnovitelné zdroje jsou zmíněným zákonem zvýhodňovány. Výhodnost je výrazně dokumentována minusovým znaménkem, přičemž je nutno samozřejmě vzít v úvahu i zmíněný způsob výpočtu ekologické zátěžnosti.
Jednoznačně nejhorší hodnotu v bilanci emisí má produkce elektřiny z hnědého uhlí a po ní produkce elektřiny z černého uhlí, což nepřekvapuje.
Pro komplexnější vhled do problematiky uvádíme z uvedené zprávy také přehled výrobních nákladů elektřiny u výše uvedených způsobů využití energetických zdrojů
Tabulky doplňuje ústav komentáři, které upozorňují na různé důležité doplňující skutečnosti - např. na to, že cena kilowatthodiny proudu v tabulce se vztahuje na nové jaderné elektrárny v SRN, zatímco u starších jaderných elektráren je cena vyšší. Také pokud jde o využití solární energie, vztahuje se uvedené pásmo výrobních nákladů elektřiny, jak je uvedeno, na proud vyráběný v solárních elektrárnách v Německu, zatímco elektřina vyráběná v solárních zařízeních, která se do Německa dodává vedením ze Španělska, stojí pouze od 9 do 12 eurocentů za 1 kWh.
AUTOR: (k)
Průměrná pásma výrobních nákladů na 1 kWh elektřiny u různých energetických zdrojů v srn v eurocentech
| Jaderná elektrárna | 4,5-5,5 |
| Tepelná elektrárna zpracovávající | |
| dovážené černé uhlí | 4,0-5,0 |
| Tepelná elektrárna na hnědé uhlí | 4,0-5,0 |
| Elektrárna na zemní plyn | |
| a paroplynová | 3,5-4,5 |
| Elektrárna na zemní plyn | 7-8 |
| Elektrárna na bioplyn | 6-8 |
| Větrná elektrárna na souši | 8-9 |
| Větrná elektrárna na moři u pobřeží | 6-8 |
| Vodní elektrárna | 5-10 |
| Solární zařízení (multikrystalické) | 30-50 |
Množství emisí z různých energetických zdrojů v srn (čísla uvádějí ekvivalenty CO2 v přepočtu v gramech na 1/kWh elektřiny)
| Jaderná elektrárna (uran z dovozu) | 32 |
| Tepelná elektrárna využívající | |
| dovážené černé uhlí | 949 |
| Tepelná elektrárna na hnědé uhlí | 1153 |
| Elektrárna na zemní plyn | |
| a paroplynová | 428 |
| Elektrárna na zemní plyn | 49 |
| Elektrárna na bioplyn | -409 |
| Větrná elektrárna na souši | 24 |
| Větrná elektrárna na moři u pobřeží | 23 |
| Vodní elektrárna | 40 |
| Solární zařízení (multikrystalické) | 101 |
Zdroj: Oeko-Institut e.V.
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích
