Při ekologickém vytápění ušetříte až desítky tisíc

Tepelná čerpadla, solární panely nebo kotle, které spalují nekvalitní zrní z loňské sklizně, můžou ušetřit svým majitelům až desítky tisíc ročně. Od ledna mohou počítat s ještě vyššími úsporami, cena tepla z "klasických" zdrojů totiž stoupne minimálně o 10 procent.

Nově do hry vstupuje také ekologická daň, která od ledna 2008 zatíží vyššími odvody k přírodě méně šetrné způsoby vytápění, například spalování uhlí. Ekologičtější topení se tedy vyplatí. Otázkou zůstává jaké. Univerzální řešení totiž neexistuje.

Dejte na radu odborníka

Výhody i nevýhody má každá z technologií. Solární panely lákají prakticky nulovými provozními náklady, ale v některých objektech se investice nemusí vrátit ani v delším časovém horizontu. Cena tepelného čerpadla je vysoká, oproti dálkovému teplu však ušetří desetitisíce ročně. To se však týká starších, nezateplených objektů - v nízkoenergetickém domě bude celková spotřeba menší, menší budou tedy také úspory.

Řešení je proto nutné konzultovat s odborníkem. Mělo by jít o nezávislého konzultanta, nikoli prodejce konkrétní technologie. Obrátit se můžete například na informační střediska České energetické agentury, kterých je po celém Česku více než 40. Informace najdete na www.i-ekis.cz.

Zajímat se o výměnu starého nevyhovujícího kotle za tepelné čerpadlo přitom má smysl pouze u domu, který teplem zbytečně neplýtvá. Prodraží se nejen zdroj, ale také provoz. I u tepelného čerpadla totiž platí, že čím více energie je třeba, tím vyšší budou účty.

Češi se zatím o zateplení příliš nezajímají. Na rozdíl od Německa, kde je standardem nízkoenergetický dům, se české novostavby nejčastěji pohybují na hranici normy, která stanoví spotřebu v rozmezí 80 až 120 kWh na metr čtvereční ročně.

U starších nezateplených domů je nutné ročně počítat na stejnou plochu se spotřebou mezi 150 a 200 kWh.

Ve srovnání s tím nízkoenergetický dům potřebuje méně než 50 kWh na metr čtvereční a pasivní stavba maximálně 15 kWh. "U nízkoenergetického domu jsou náklady na stavbu asi o 15 procent vyšší než u běžného domu. U pasivní stavby se to pohybuje mezi 20 a 25 procenty," vysvětluje Dalibor Borák z ateliéru Dobrý dům s tím, že záleží například na orientaci domu a pozemku ke světovým stranám.

I s daleko nižšími náklady na stavbu je však možné dosáhnout velkých úspor na vytápění.

"Před dvěma lety jsme realizovali výzkumný projekt, při kterém se ukázalo, že u nových staveb lze při zvýšení investice o dvě až čtyři procenta dosáhnout energetických úspor až čtyřicet procent, někdy až k nízkoenergetickému standardu," upozorňuje František Macholda ze sdružení EkoWATT.

Obtížnější než u novostavby je to u staršího objektu, úpravy jsou také dražší. "Je třeba pečlivě posoudit úměrnost mezi náklady na rekonstrukci a úsporami a najít řešení, které přinese zisk," říká.

Efektivní až příliš

Kombinace zateplení, kvalitních oken a dveří nebo systému nuceného větrání (rekuperace) v nízkoenergetických stavbách jsou v úsporách energie natolik efektivní, že tu vzniká určitý paradox. Investice do systému s tepelným čerpadlem nebo do solárních panelů se pak nemusí vyplatit.

"Při malém množství vyrobeného tepla totiž majitel domu nedosáhne dostatečně velké celkové úspory, aby se investice rychle vrátila. Nízkoenergetický dům může být dokonce výhodné vytápět elektřinou, protože levnější přímotopný tarif výrazně zlevní také provoz ostatních elektrických spotřebičů," tvrdí František Macholda.

Přitom v nezateplených objektech topení přímotopy láme rekordy v soutěži o nejméně ekonomické řešení.