zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zveřejněna 4. zpráva o životním prostředí v Evropě

12.10.2007
Obecné
Zveřejněna 4. zpráva o životním prostředí v Evropě
EEA: Před ministry stojí úkol společnými silami zajistit zdravé životní prostředí v celém evropském regionu
Podle nové zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která byla dnes zveřejněna, brzdí rozvoj environmentální politiky v celoevropském regionu nedostatky v jejím provádění a neúplnost dostupných informací.

Tato zpráva, nazvaná „Životní prostředí v Evropě - čtvrté kolo hodnocení“ (Europe's environment — The fourth assessment), byla prezentována na úvodním zasedání šesté ministerské konference procesu Životní prostředí pro Evropu, která se konala v srbském Bělehradě pod záštitou Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN).

Jedná se o nejnovější ze série hodnotících zpráv o celoevropském životním prostředí vydávaných EEA v uplynulých 15 letech. Zkoumá environmentální pokrok v 53 zemích s úhrnným počtem obyvatel převyšujícím 870 miliónů. Hodnocená geografická oblast zahrnuje země východní Evropy, Kavkazu a střední Asie, jihovýchodní Evropy a západní a střední Evropy.

Tato zpráva doporučuje především zlepšit provádění stávajících politik a stanovit jasné a realistické cíle. Další naléhavé doporučení se však týká také vytvoření sdíleného informačního systému pro životní prostředí, který by vyřešil nedostatek spolehlivých, dostupných a srovnatelných informací o životním prostředí ve většině zemí dané oblasti.

„Je nutné ještě více posílit ochotu řešit otázky životního prostředí v celém evropském regionu. Pro splnění tohoto cíle je nezbytné, abychom lépe porozuměli problémům, s nimiž se setkáváme, jejich povaze a jejich rozložení v rámci společností a generací. Tyto „informační nedostatky” můžeme překlenout pomocí analýzy, hodnocení, komunikace a vzdělávání, které rovněž poskytnou kvalitnější nástroje těm, jejichž úkolem je dané problémy řešit,” sdělila výkonná ředitelka EEA, profesorka Jacqueline McGladeová.

Zpráva uvádí, že většina environmentálních tlaků v daném regionu vyplývá z hospodářských činností, jakými jsou například zemědělství, cestovní ruch, doprava a energetika. Stávající modely spotřeby a výroby rovněž kladou stále větší nároky na přírodní zdroje, čímž vystavují naše životní prostředí dalším rizikům.

Související dopady zasahují celou řadu oblastí: kvalita vody, ovzduší a půdy se v rámci celoevropského regionu značně liší. Přes 100 miliónů lidí nemá přístup ke zdravotně nezávadné pitné vodě a hygienickým zařízením. Zpráva uvádí, že za posledních 15 let se kvalita vody a hygienických zařízení v řadě zemí východní Evropy, Kavkazu, střední Asie a jihovýchodní Evropy zhoršila, přičemž nejvíce je postiženo obyvatelstvo venkova.

Přes určitá zlepšení v oblasti znečištění ovzduší je současná úroveň tohoto znečištění – zejména oxidy dusíku, jemnými částicemi a přízemním ozonem – důvodem ohrožení zdravého vývoje dětí a zkrácení střední délky života v zemích západní a střední Evropy v odhadu téměř o rok. Podobně nepříznivá je dle odhadu i situace ve východní Evropě, na Kavkaze a ve střední Asii – od roku 2000 zde objem emisí většiny znečišťujících látek v důsledku hospodářského oživení, zvýšení objemu dopravy a přetrvávající nízké efektivity politik proti znečišťování ovzduší vzrostl o 10 %.

Tato zpráva, jejíž součástí je komplexní hodnocení přímořského a mořského prostředí v rámci celého evropského regionu, vyjadřuje znepokojení zejména v souvislosti s nadměrným rybolovem, eutrofizací a se zvyšujícím se tlakem na pobřežní oblasti. Výskyt významných úniků ropy v důsledku havárií v evropských mořích se snížil, avšak vypouštění ropných látek v důsledku každodenních činností zůstává i nadále významné.

Cíle v oblasti biologické rozmanitosti, kterým je zastavení ztráty této rozmanitosti do roku 2010, lze dosáhnout pouze za cenu vynaložení značného dodatečného úsilí. V důsledku ničení, degradace a narušování biologických lokalit hrozí vyhynutí více než 700 evropským živočišným druhům, včetně řady druhů se symbolickým významem, jako je například rys iberský.

Dopady změn klimatu na společnost a na přírodní zdroje lze pozorovat již na celém světě. Dle odhadu se tyto dopady ještě prohloubí, a to i v případě, že dojde k drastickému snížení celosvětových emisí skleníkových plynů. Zpráva zdůrazňuje nezbytnost přizpůsobit se potenciálním rizikům dopadu klimatických změn v budoucnosti.

„Ministři označili bělehradskou konferenci za zásadní z hlediska dosažených výsledků. Z naší zprávy vyplývá, že bylo skutečně dosaženo určitého pokroku. Podařilo se nám částečně snížit znečištění ovzduší a zkvalitnit čištění odpadních vod. Hlavními problémy v současné éře změn však zůstávají i nadále otázky klimatu, biologické rozmanitosti a zdravotních rizik vyplývajících ze stavu životního prostředí. Pro řešení této komplexní problematiky životního prostředí je nezbytná průběžná spolupráce v rámci celého evropského regionu a cílená finanční a technická podpora,” konstatovala profesorka McGladeová.

Celý text Zprávy najdete na na stránkách EEA

Zdroj: Společnost pro trvale udržitelný život

www.stuz.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí