Bursíkovy vratné lahve

V Ekonomu číslo 40/2007 přinesla Alice Olbrichová rosáhlou sondu o zálohování plastových, tzv. PET lahví. Na internetových stránkách Ekonoma tento materiál vyvolal bouřlivou diskusi.

Noruas, ohlas z webu: Plné lahve koupím v hypermarketu, prázdné nehodlám tahat dál, než jsou dnes kontejnery - takže je hromadně odnesu nějakému malému obchodníkovi za rohem, u kterého nic nekoupím.
Reálně to ale dopadne tak, že lahve sešlapu a vyhodím do směsného odpadu. Nebo mi někdo zaplatí tržní nájemné za další místnost, která bude sloužit k ukládaní lahví? Už takhle to při recyklaci vypadá v bytě jako na skládce odpadků.

Kolemjdoucí, ohlas z webu: Původně jsem si myslel, že výkup PET lahví aspoň přispěje k jejich vysbírání z přírody a přesunu zájmu některých bezdomovců od sběru, respektive kradení železa a jiných kovů, ke sběru poházených PET lahví, a tím k čistotě našeho životního prostředí.
Pokud teď láhev nesmí být pokrčená a musí být s nepoškozeným štítkem, vidím, že nepřispěje. Naopak, když budou zrušeny kontejnery pro sběr plastových lahví, četnost jejich vyhazování do přírody se ještě zvýší.

JB, ohlas z webu: Osobní zkušenost s vracením PET lahví ve Švédsku mě utvrzuje v tom, že systém záloh je správný.
Zpočátku způsobí zavedení záloh náklady na automaty pro vracení, také náklady na změnu obalů. To je nepochybné. Ale nepřeváží pozitiva?
Přinese to ještě lepší motivaci nevyhodit plastovou láhev jen tak do obyčejné popelnice, jak to u nás dělá stále mnoho lidí. O žluté popelnice se není třeba obávat - obaly od sušenek, polystyrénové vycpávky, to vše do nich přece patří.
Do Švédska také nejezdí nikdo z Evropy vracet spekulativně své lahve (protože automaty rozpoznávají jen ty koupené ve Švédsku). Aby se to vyplatilo, musel bych přivézt ohromné množství lahví a pak je po jedné cpát do automatu. Zálohy přilepší bezdomovcům, kteří ještě rádi odklidí pohozenou plastovou láhev z města i z přírody.

Martin, ohlas z webu: Se zálohováním v podstatě souhlasím. PET obaly na vodu jsou šílený vynález. Vůbec byznys kolem balených vod je hodně dekadentní záležitost.
Tenhle nápad to doufám v důsledku tak zdraží, že se nějací lidé rozhodnou balené vody nekupovat a budou pít tu z kohoutku. Bude méně obalů a možná nakonec snížení poptávky po balených vodách bude mít za následek snížení zátěže životního prostředí a infrastruktury.

Anonym, ohlas z webu: Vodu z kohoutku? Nikdy. Nepodléhejte prosím demagogii vodovodů a kanalizací.
Přeci nepřiznají, že z kohoutku teče za 50 Kč/m3 jed. To by se jim těžko obhajovalo každoroční zdražování. Potoky, řeky, rybníky, přehrady jsou znečištěné pracími prášky, detergenty, hnojivy... Fosfáty se přestěhovaly z prášků na praní do tablet do myček a v odpadech končí stejně.
V přehradách se nemůžeme koupat, protože jsou v nich sinice. Myslíte, že pár (kilo)metrů ochranného pásma odstraní z vody všechny škodliviny? Že přehrady s pitnou vodou nemají problém se sinicemi?
V přítoku do čističky jsou prý pstruzi jako bioindikátor. Schválně zkuste dát pstruha do vody z kohoutku - jak dlouho vydrží?
Zkuste se zeptat v úpravně vod, jaké chemikálie přidali do vody, aby vyhověli požadavkům normy pitné vody. Ale hlavně podzemní zdroje vody jsou z podstaty kvalitnější než povrchové.
Samozřejmě netvrdím, že všechna balená voda pochází z podzemních jezer a že je správně plněna, skladována, ale obdobné pochybnosti můžete vyslovit i u vody z kohoutku.
Proto se domnívám, že jsem při troše pozornosti schopen pít kvalitní balenou vodu. U vody z kohoutku o tom velmi pochybuji.
A ještě poznámka ke studánkám a lokálním zdrojům "kvalitní" vody - ani ty nejsou řešením - stačí menší déšť a rozbor vody, který vycházel dobře, je rázem k nepotřebě.

LP, ohlas z webu: Pokud motivem zavedení záloh u PET lahví má být snížení distribuce balených vod (nebo obecně nápojů), tak bych věděl o dvou mnohem jednodušších a levnějších řešeních: úplně je zákonem zakázat, ale to asi neprojde; a nebo na ně uvalit spotřební daň, např. ve výši deset korun na litr.