Bursík hájil živočichy, Snopek stavbu

Poslanec Václav Snopek ve své písemné interpelaci uvedl, že o realizaci projektu splavnění Labe na úseku Přelouč – Pardubice rozhodla v roce 1996 svým usnesením vláda. „Na základě tohoto usnesení měl projekt zajištěno financování ze státního rozpočtu. Na jeho přípravu už bylo vynaloženo šest set milionů korun a dalších pět milionů stála projektová dokumentace na multimodální logistické centrum, které má v Pardubicích propojit silniční, železniční, leteckou a lodní dopravu a které je přirozeným logistickým centrem pro oblast východní části naší země,“ doplnil. Za tímto účelem byla podle Snopka založena akciová společnost Přístav Pardubice. Firmu založilo devět subjektů včetně několika měst, později přistoupil i Pardubický kraj. Největším akcionářem jsou České přístavy. „Osobně se domnívám, že v této záležitosti převyšuje veřejný zájem nad čímkoli jiným. Ve vaší odpovědi jste vyjmenoval hodně živočišných druhů, které tato stavba ohrožuje. Myslím si, že v budoucnu může nerealizace těchto staveb ohrožovat i jednoho ze živočichů, a to je homo sapiens,“ vzkázal Snopek Bursíkovi.

Martin Bursík totiž v písemné odpovědi vysvětloval postup ministerstva, které v tomto případě neudělilo výjimku z ochranných podmínek kriticky a silně ohrožených druhů živočichů a rostlin pro plavební stupeň Přelouč. Realizace stavby by totiž poškodila jeden silně ohrožený druh rostliny – česnek hranatý – a dvaadvacet silně ohrožených druhů živočichů – například rosničku zelenou, ještěrku obecnou, ostříže lesního, žluvu hajní, slepýše křehkého, čápa černého, kavku obecnou, křepelku polní nebo vydru říční. Navíc také tři kriticky ohrožené druhy živočichů – žábronožku, velevruba malířského a skokana skřehotavého. „Všechny tyto druhy vyžadují jak přísnou druhovou ochranu, tak ochranu územní. V oblasti plánované stavby se zároveň vyskytují druhy zařazené na Červený seznam České republiky a mezinárodní seznamy, které zahrnují druhy, jimž hrozí vyhynutí,“ uvedl Bursík. Stavba by také zásadním způsobem zasáhla do charakteru stanoviště například změnou vodních toků, průtoku vody v původním korytě řeky Labe, vykácením dřevin, omezením hnízdních možností ptáků, zásahem do biokoridorů, vytvořením migračních bariér, hlukem nebo světelným smogem.

Bursík je na rozdíl od Snopka přesvědčen o tom, že veřejný zájem výstavby plavebního stupně Přelouč nepřevyšuje zájem ochrany přírody, neboť není zajištěno pokračování labské vodní cesty níže na toku Labe v obdobných parametrech. Snopek ale s jeho odpovědí na interpelaci i jejím následným odůvodněním vyslovil nesouhlas. „Ono to vypadá lépe argumentačně, když tam uvedete silně ohrožené druhy. Možná, že tam byl před pěti sty lety i medvěd, ale bohužel jeho stopy se nenašly, protože Labe se občas rozvodní a smývá je,“ řekl Snopek. Postup ministerstva označil za „obstrukci z politických důvodů“. Proti tomu se Bursík ohradil.  „Resort životního prostředí ze zákona posuzuje konkrétní žádosti o výjimky. Vše, co jsem uvedl, je zdokumentováno velmi podrobným přírodovědným průzkumem. Ministerstvo k tomu má Agenturu ochrany přírody a krajiny a další experty,“ řekl ministr. Sněmovna, v níž bylo v tu chvíli přítomno jen málo poslanců a poslankyň, ale s jeho odpovědí vyslovila nesouhlas – poměrem hlasů šestapadesát ku šestačtyřiceti. Pro to, aby ministr vypracoval novou odpověď na Snopkovu interpelaci, hlasovali zákonodárci a zákonodárkyně z KSČM, ČSSD a pardubická poslankyně Alena Páralová (ODS).

Andrea Cerqueirová
Autorka je interní redaktorkou gitY.