Koalice má přednost
Předseda hospodářského výboru Sněmovny Oldřich Vojíř (ODS) se chce o nových
jaderných reaktorech v Temelíně se zelenými dohodnout.
Předseda hospodářského výboru Sněmovny Oldřich Vojíř (ODS) se chce o nových jaderných reaktorech v Temelíně se zelenými dohodnout.
Stavba menších reaktorů a větší důraz na úspory elektřiny by podle předsedy hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Oldřicha Vojíře (ODS) nakonec měly přesvědčit zelené, aby ustoupili od nesouhlasu s jadernou energetikou.
Poslanec přichází s kompromisem a chce zahájit veřejnou diskusi. Tvrdí také, že jde o postup blízký premiéru Mirku Topolánkovi. Koncem měsíce proto předloží zprávu o budoucnosti české energetiky, která by diskusi odstartovala.
"Bude to nějakých pět či šest stránek. Vlastně teze," říká. Chystaný materiál ještě bude konzultovat s Hospodářskou komorou ČR a dalšími zástupci podnikatelů.
Vše se má odvíjet od odhadu, že spotřeba elektrické energie v České republice v příštích 20 letech vzroste asi o 20 procent. Ve skutečnosti půjde jen o polovinu z toho objemu, protože deset procent mají nahradit úspory. Při samotné výrobě elektřiny i při její spotřebě v průmyslu a domácnostech. Úsporné programy by se staly prioritou. Vojíř dokonce souhlasí se zelenými v tom, že velkou budoucnost mohou mít fotočlánky přímo převádějící sluneční záření na elektřinu.
Druhou stranou mince je pak předpoklad, že se za těchto podmínek vstřícných k zeleným udrží produkce energie z jádra na současné úrovni. Nebo se dokonce mírně zvýší. To by při zvažovaném odstavení Dukovan kolem roku 2025 vedlo v Temelíně ke spuštění dvou menších reaktorů. Každý s výkonem mezi 600 až 1000 MW. Doposud se hovořilo o výkonu 1000 až 1600 MW.
Zelení by spolu s tím dostali příslib, že půjde o moderní technologii zaručující maximální možnou bezpečnost a kvalitnější zpracování radioaktivního odpadu.
"Otevřeme cestu k tomu, abychom během příštího roku dosáhli kompromisní dohody," věří Vojíř. Pak by vláda mohla přijít do parlamentu s jasnou otázkou, zda Temelín dostavět či ne. "Zelení přece vždy požadovali, aby se o takové věci rozhodovalo buď v referendu, nebo v Poslanecké sněmovně," připomíná.
S TAKOVÝMI PLÁNY korespondují slova, která v České televizi pronesl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS): Lze si představit, že by ještě před koncem volebního období Bursíkovo Ministerstvo životního prostředí začalo posuzovat projekt elektrárenské společnosti ČEZ na dostavbu Temelína a vyhodnocovalo jeho dopady na životní prostředí. Tak se odstartuje zdlouhavé schvalovací řízení.
Vojíř a Říman se domnívají, že by mělo být možné dospět k dohodě i ohledně prolomení územních limitů u těžby hnědého uhlí. A to u Dolu Bílina. "Pokud se zde posune hranice pro dobývání uhlí o půldruhého kilometru, bude možné vytěžit dalších 120 milionů tun uhlí a ČEZ může spustit novou elektrárnu s podstatně vyšší účinností. Místo 31 až 43 procent. Bez záruky, že bude mít palivo na nějakých 35 až 40 let, to nejde," připomíná Vojíř.
Oba politici připomínají, že jde o území, kde de facto už nikdo nežije.
DEBATA O BUDOUCNOSTI ELEKTRÁREN začíná štěpit i ODS. Skupina jejích poslanců v čele Janem Klasem a Vlastimilem Tlustým požaduje okamžité rozhodnutí o dostavbě Temelína a je přitom ochotna postupovat ve shodě s opozicí.Většina ale stojí za Vojířem a nikoliv za Klasem. Strana nechce riskovat koaliční roztržku.
"To, co dělá poslanec Klas, je evidentní pokus rozbít současnou vládu," tvrdí sám Vojíř. Ačkoliv i on je přívržencem nových reaktorů v Temelíně a prolomení některých limitů na těžbu hnědého uhlí, proti vůli zelených jít nehodlá. "Nechci, aby tu kvůli takovému sporu vládli sociální demokraté s komunisty," zdůrazňuje.
Rozpory uvnitř ODS souvisejí s tím, že zhruba za měsíc se v Praze sejde stranický kongres a na něm chce Tlustý a jeho lidé zaútočit na premiéra Topolánka. Jejich hlavní argument? ODS ustupuje od svého programu a dělá jen to, co po ní chtějí koaliční partneři. Lidovci, pokud jde o daně a rozpočet, a v případě energetiky zase zelení.
"Co se jim nepovedlo s reformou veřejných financí, tak nyní zkoušejí přes jádro. Hledají záminky, ve skutečnosti míří na vládu a premiéra," soudí poslanec ODS Michal Doktor.
STRANA ZELENÝCH ZATÍM na Vojířovy návrhy neslyší. "O žádný kompromis přece nejde, toho jsme dosáhli při sestavení kabinetu. Pro nás platí programové prohlášení vlády," řekl Ekonomu její předseda Martin Bursík. Pro případ, že by Česku skutečně hrozil nedostatek elektrické energie, Bursík hovoří o stavbě elektrárny na zemní plyn.
Informace z kuloárů potvrzují, že již také pohrozil občanským demokratům. Pro případ, že by s jejich pomocí chtěla Sněmovna na návrh ČSSD rozhodovat o dostavbě Temelína už nyní.
Nejde jen o Bursíka. Protitemelínské křídlo strany reprezentuje hlavně místopředsedkyně Dana Kuchtová, která po vynuceném odchodu z ministerstva školství má s ODS nevyřízené účty. Vyhrocená situace u zelených neumožňuje, aby se o jakékoliv změně stanoviska k energetice vůbec jednalo.
"Chce-li někdo vést debatu o změně koaliční smlouvy, prosím. Ale se všemi důsledky. Jsme ochotni debatovat o pozitivech a negativech jaderné energetiky, argumentů máme dost. Při sestavování vlády se ale diskuse uzavřela s výsledkem, který platí nyní," doplňuje Bursíkovo odmítnutí místopředseda Strany zelených Ondřej Liška.
Závěry lze přehodnotit až při sestavování budoucího kabinetu. "Do té doby klidně povedeme rozhovory, ale změnu koaliční smlouvy nedopustíme. Jinak odejdeme z vlády," zdůrazňuje.
ZATO LIDOVCI změnu koaliční dohody nevylučují. Místopředseda Sněmovny za KDU-ČSL Jan Kasal také hovoří o nutnosti odborné debaty. "Na jejím základě soudný politik může dospět i k závěru, že bude pokračovat dostavba Temelína," míní. Podobný názor zastává jeho stranický kolega a bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Cestu k postupné změně názoru by zeleným měla pootevřít zpráva komise, v jejímž čele stojí předseda Akademie věd Václav Pačes. Ta se očekává příští rok v červnu. Možná jde o falešný předpoklad. "Komise se už diskvalifikovala tím, že v době, kdy nebyly studie řádně hotovy, pan Pačes sdělil, že bude zapotřebí tolik a tolik jádra. To je nesolidní," tvrdí Liška.
AUTOR: JOSEF PRAVEC
AUTOR: JIŘÍ KOUDA
Co v energetice preferují zelení
20% snížení emisí oxidu uhlíku do roku 2020
10% podíl biopaliv do roku 2020
snížení energetické náročnosti o 40 % do roku 2020
modernizace hnědouhelných elektráren za použití nových technologií, které přemění teplo na elektřinu nejméně ze 40 %
v případě nutnosti přikročit k dovozu elektrické energie
nové zadání pro elektrárenskou společnost ČEZ, které by narovnalo jednostranné zaměření na maximalizaci ceny jeho akcí
diskuse o jaderné energetice nejdříve za deset až patnáct let
Zdroj: Programové prohlášení vlády a informace Ekonomu
Stavba menších reaktorů a větší důraz na úspory elektřiny by podle předsedy hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Oldřicha Vojíře (ODS) nakonec měly přesvědčit zelené, aby ustoupili od nesouhlasu s jadernou energetikou.
Poslanec přichází s kompromisem a chce zahájit veřejnou diskusi. Tvrdí také, že jde o postup blízký premiéru Mirku Topolánkovi. Koncem měsíce proto předloží zprávu o budoucnosti české energetiky, která by diskusi odstartovala.
"Bude to nějakých pět či šest stránek. Vlastně teze," říká. Chystaný materiál ještě bude konzultovat s Hospodářskou komorou ČR a dalšími zástupci podnikatelů.
Vše se má odvíjet od odhadu, že spotřeba elektrické energie v České republice v příštích 20 letech vzroste asi o 20 procent. Ve skutečnosti půjde jen o polovinu z toho objemu, protože deset procent mají nahradit úspory. Při samotné výrobě elektřiny i při její spotřebě v průmyslu a domácnostech. Úsporné programy by se staly prioritou. Vojíř dokonce souhlasí se zelenými v tom, že velkou budoucnost mohou mít fotočlánky přímo převádějící sluneční záření na elektřinu.
Druhou stranou mince je pak předpoklad, že se za těchto podmínek vstřícných k zeleným udrží produkce energie z jádra na současné úrovni. Nebo se dokonce mírně zvýší. To by při zvažovaném odstavení Dukovan kolem roku 2025 vedlo v Temelíně ke spuštění dvou menších reaktorů. Každý s výkonem mezi 600 až 1000 MW. Doposud se hovořilo o výkonu 1000 až 1600 MW.
Zelení by spolu s tím dostali příslib, že půjde o moderní technologii zaručující maximální možnou bezpečnost a kvalitnější zpracování radioaktivního odpadu.
"Otevřeme cestu k tomu, abychom během příštího roku dosáhli kompromisní dohody," věří Vojíř. Pak by vláda mohla přijít do parlamentu s jasnou otázkou, zda Temelín dostavět či ne. "Zelení přece vždy požadovali, aby se o takové věci rozhodovalo buď v referendu, nebo v Poslanecké sněmovně," připomíná.
S TAKOVÝMI PLÁNY korespondují slova, která v České televizi pronesl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS): Lze si představit, že by ještě před koncem volebního období Bursíkovo Ministerstvo životního prostředí začalo posuzovat projekt elektrárenské společnosti ČEZ na dostavbu Temelína a vyhodnocovalo jeho dopady na životní prostředí. Tak se odstartuje zdlouhavé schvalovací řízení.
Vojíř a Říman se domnívají, že by mělo být možné dospět k dohodě i ohledně prolomení územních limitů u těžby hnědého uhlí. A to u Dolu Bílina. "Pokud se zde posune hranice pro dobývání uhlí o půldruhého kilometru, bude možné vytěžit dalších 120 milionů tun uhlí a ČEZ může spustit novou elektrárnu s podstatně vyšší účinností. Místo 31 až 43 procent. Bez záruky, že bude mít palivo na nějakých 35 až 40 let, to nejde," připomíná Vojíř.
Oba politici připomínají, že jde o území, kde de facto už nikdo nežije.
DEBATA O BUDOUCNOSTI ELEKTRÁREN začíná štěpit i ODS. Skupina jejích poslanců v čele Janem Klasem a Vlastimilem Tlustým požaduje okamžité rozhodnutí o dostavbě Temelína a je přitom ochotna postupovat ve shodě s opozicí.Většina ale stojí za Vojířem a nikoliv za Klasem. Strana nechce riskovat koaliční roztržku.
"To, co dělá poslanec Klas, je evidentní pokus rozbít současnou vládu," tvrdí sám Vojíř. Ačkoliv i on je přívržencem nových reaktorů v Temelíně a prolomení některých limitů na těžbu hnědého uhlí, proti vůli zelených jít nehodlá. "Nechci, aby tu kvůli takovému sporu vládli sociální demokraté s komunisty," zdůrazňuje.
Rozpory uvnitř ODS souvisejí s tím, že zhruba za měsíc se v Praze sejde stranický kongres a na něm chce Tlustý a jeho lidé zaútočit na premiéra Topolánka. Jejich hlavní argument? ODS ustupuje od svého programu a dělá jen to, co po ní chtějí koaliční partneři. Lidovci, pokud jde o daně a rozpočet, a v případě energetiky zase zelení.
"Co se jim nepovedlo s reformou veřejných financí, tak nyní zkoušejí přes jádro. Hledají záminky, ve skutečnosti míří na vládu a premiéra," soudí poslanec ODS Michal Doktor.
STRANA ZELENÝCH ZATÍM na Vojířovy návrhy neslyší. "O žádný kompromis přece nejde, toho jsme dosáhli při sestavení kabinetu. Pro nás platí programové prohlášení vlády," řekl Ekonomu její předseda Martin Bursík. Pro případ, že by Česku skutečně hrozil nedostatek elektrické energie, Bursík hovoří o stavbě elektrárny na zemní plyn.
Informace z kuloárů potvrzují, že již také pohrozil občanským demokratům. Pro případ, že by s jejich pomocí chtěla Sněmovna na návrh ČSSD rozhodovat o dostavbě Temelína už nyní.
Nejde jen o Bursíka. Protitemelínské křídlo strany reprezentuje hlavně místopředsedkyně Dana Kuchtová, která po vynuceném odchodu z ministerstva školství má s ODS nevyřízené účty. Vyhrocená situace u zelených neumožňuje, aby se o jakékoliv změně stanoviska k energetice vůbec jednalo.
"Chce-li někdo vést debatu o změně koaliční smlouvy, prosím. Ale se všemi důsledky. Jsme ochotni debatovat o pozitivech a negativech jaderné energetiky, argumentů máme dost. Při sestavování vlády se ale diskuse uzavřela s výsledkem, který platí nyní," doplňuje Bursíkovo odmítnutí místopředseda Strany zelených Ondřej Liška.
Závěry lze přehodnotit až při sestavování budoucího kabinetu. "Do té doby klidně povedeme rozhovory, ale změnu koaliční smlouvy nedopustíme. Jinak odejdeme z vlády," zdůrazňuje.
ZATO LIDOVCI změnu koaliční dohody nevylučují. Místopředseda Sněmovny za KDU-ČSL Jan Kasal také hovoří o nutnosti odborné debaty. "Na jejím základě soudný politik může dospět i k závěru, že bude pokračovat dostavba Temelína," míní. Podobný názor zastává jeho stranický kolega a bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek.
Cestu k postupné změně názoru by zeleným měla pootevřít zpráva komise, v jejímž čele stojí předseda Akademie věd Václav Pačes. Ta se očekává příští rok v červnu. Možná jde o falešný předpoklad. "Komise se už diskvalifikovala tím, že v době, kdy nebyly studie řádně hotovy, pan Pačes sdělil, že bude zapotřebí tolik a tolik jádra. To je nesolidní," tvrdí Liška.
AUTOR: JOSEF PRAVEC
AUTOR: JIŘÍ KOUDA
Co v energetice preferují zelení
20% snížení emisí oxidu uhlíku do roku 2020
10% podíl biopaliv do roku 2020
snížení energetické náročnosti o 40 % do roku 2020
modernizace hnědouhelných elektráren za použití nových technologií, které přemění teplo na elektřinu nejméně ze 40 %
v případě nutnosti přikročit k dovozu elektrické energie
nové zadání pro elektrárenskou společnost ČEZ, které by narovnalo jednostranné zaměření na maximalizaci ceny jeho akcí
diskuse o jaderné energetice nejdříve za deset až patnáct let
Zdroj: Programové prohlášení vlády a informace Ekonomu
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
