Budoucnost s otazníkem
I když Evropa začne šetřit a využívat víc alternativních zdrojů, celosvětová
spotřeba energie se do roku 2030 skoro zdvojnásobí a objem exhalací poroste
ještě desítky let.
I když Evropa začne šetřit a využívat víc alternativních zdrojů, celosvětová spotřeba energie se do roku 2030 skoro zdvojnásobí a objem exhalací poroste ještě desítky let.
Podle americké Energy Information Administration (EIA) vzroste spotřeba energie ve světě mezi lety 2003 a 2030 o více než 70 procent. Je vůbec možné takovou poptávku uspokojit? Už teď - a situace určitě přitvrdí - je ve vyspělých zemích množství spotřebované energie bedlivě sledováno a zatím se k žádné dramatické změně trendu neschyluje. V zemích, jež před nedávnem prošly transformací, kam patří i Česko, klesá energetická náročnost výroby. Ve světě ale převažují země, které se touto otázkou příliš nezabývají, protože staví na první místo hospodářský růst. Ani stoupající ceny energií zatím nevedly k výraznější změně chování podniků a obyvatel. Jak se tenčí zásoby zdrojů a zvyšují náklady na jejich získávání, ceny porostou dál. Navíc se stále hlasitěji diskutuje o tom, zda vůbec mají být všechny zásoby ropy, plynu a uhlí vytěženy - a ve finále vypuštěny do ovzduší...
Musíme se smířit s tím, že energie bude vzácné zboží a podle toho se s ní naučit žít? Odpovědi na podobné otázky hledá celý svět. Hovořilo se o tom i na Prvním regionálním fóru o energetice (First Regional Energy Forum, FREF), které se konalo v polovině října v Budapešti. Jeho uspořádání iniciovala společnost GE Energy, jeden z předních světových dodavatelů technologií na výrobu a distribuci elektřiny, spolupracovala při tom s regionálními americkými obchodními komorami (AmCham).
HLAVNÍ HRÁČI. Účastníci budapešťského jednání se shodli na tom, že udržitelné využívání zdrojů bude znamenat komplexní změnu v přístupu podniků i vlád jednotlivých zemí k energii i ke zdrojům. Žádné akce ale nebudou mít smysl, pakliže se budou provádět izolovaně. Dokonce i středoevropský region je velmi omezené teritorium, které samo o sobě nemůže nic moc změnit. Minimálně z toho důvodu, že je do značné míry závislé na dodávkách plynu a ropy z Ruska. Proto taky v Budapešti padl návrh, aby se dalších podobných akcí účastnilo více zemí, mimo jiné i Rusko.
Ve studii World Power 2007, na níž spolupracovala poradenská firma KPMG, bude v 21. století na energetickém trhu dominovat pět hlavních témat: vyčerpání zdrojů, tlak ze strany poptávky, zdroje v souvislosti s národními zájmy, klimatické změny a bezpečnost dodávek.
Kdyby šlo jen o ekonomický problém, zřejmě by se odpovědi hledaly snadněji, jenže není tomu tak. Kromě zbraní neexistuje snad na světě více strategické a citlivé zboží, než je energie. Potvrzují to nejen nedávné potíže Ukrajiny s dodávkami plynu z Ruska. Jak uvedly Financial Times, nejvlivnější společnosti v energetickém sektoru jsou mimo OECD - Aramco (Saudská Arábie), Gazprom (Rusko), CNPC (Čína), NIOC (Írán), PDVSA (Venezuela), Petrobras (Brazílie) a Petronas (Malajsie). Jsou to firmy převážně vlastněné státem, které v souhrnu kontrolují třetinu celkových světových rezerv ropy i zemního plynu. Právě ty budou do značné míry v dalších letech určovat pravidla.
VÍC, VÍC A JEŠTĚ VÍC. Projekce dramatického růstu spotřeby energie vycházejí především z odhadů OSN o vývoji populace na Zemi: do roku 2050 má stoupnout ze současných 6,5 mld. na 9,1 mld., nejvíce lidí přibude v Africe a v Asii. Ekonomický růst a zvyšování životní úrovně bude znamenat vyšší spotřebu energie. Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že do roku 2020 bude jen v tzv. emerging markets zapotřebí vybudovat 650 gigawatt (GW) nových zdrojů. Srovnejme: USA dnes disponují 830 GW, zatímco Čína s více než čtyřnásobkem obyvatel má jen 420 GW, Indie s 1,1 mld. lidí dokonce jen 115 GW.
Čína a Indie hodlají hojně využívat atomovou energii. V Indii se pro následujících deset let plánuje výstavba osmi elektráren, v Číně 26 - ale ani tak to nestačí. Čínská a indická energetika jsou ještě založeny hlavně na spalování uhlí, pro něž se dosud ve světě nenašla rovnocenná náhrada.
"Vzhledem k tomu, že není pravděpodobné, že by například Čína zastavila výstavbu dalších uhelných elektráren, nelze počítat ani s tím, že by se v dohledné době mohlo celosvětově dosáhnout pokroku ve zlepšování životního prostředí. Nevidím to moc optimisticky: exhalací bude přibývat ještě dalších 40 až 50 let," myslí si George Soros, zakladatel Open Society Institute a předseda Soros Fund Management, jeden z účastníků fóra.
POUČENÍ Z KALIFORNIE. Vymýšlet řešení izolovaně pro každý stát nemůže přinést výsledek, shodli se experti v Budapešti. Peter " Kiss, partner KPMG, který se specializuje na energetiku, konstatoval, že dokud nebude mít EU společnou strategii, nemůže ničeho významného docílit. Stejného názoru je i György Mosonyi, šéf maďarské petrochemické skupiny MOL.
Unie si sice vytkla, že do roku 2020 bude vyrábět 20 procent energie z obnovitelných zdrojů, ale je to jen cíl, který může a nemusí být splněn. Jak poznamenal jeden z účastníků setkání, Evropa by se měla inspirovat Kalifornií a zakotvit podobné závazky do zákonů. V Kalifornii chtějí získávat 20 procent energie z obnovitelných zdrojů už v roce 2010.
Jeremy Oppenheim, ředitel londýnské poradenské kanceláře McKinsey, tvrdí, že obnovitelné zdroje mají dvojí výhodu. Nejenže při jejich využití nevzniká CO2, ale jsou spolehlivější a bezpečnější z hlediska dodávek.
Nani Beccalli, prezident GE International, považuje energii spolu se vzděláním za dvě nutné podmínky k rozvoji lidstva. Není ale přesvědčen o tom, že by alternativní zdroje mohly zcela nahradit fosilní paliva. "Chceme-li zachovat životní úroveň a dopřát ji v budoucnu i dnes nerozvinutým zemím, pak se to zřejmě neobejde bez jaderné energetiky, jakkoliv je to dnes politicky citlivé téma," myslí si Beccalli.
POMŮŽOU PENÍZE Z EU? Podle Konrada Kreuzera, předsedy správní rady E.ON Hungária, poroste v následujících deseti letech v Evropě spotřeba elektrické energie o 3,5 procenta ročně a do roku 2015 tak bude potřeba instalovat zdroje o výkonu 25 tisíc MW. To si vyžádá investice za 60 miliard eur.
Do výzkumu a vývoje v oblasti zdokonalování klasických postupů už dnes dávají firmy miliardy eur ročně. Velký objem finančních prostředků si také vyžádá výzkum a vývoj nových materiálů a technologií, které pomůžou uspořit energii.
Společnost GE Energy přišla například s iniciativou "ecomagination", usilující o uvedení nových technologií a výrobků, které by měly být nejen výkonné, ale hlavně přátelské k životnímu prostředí. "GE má na tato řešení vyčleněno 1,5 mld. USD," informoval Francis Bailly, generální ředitel Global Accounts GE. Ani pro firmu, která vykázala v roce 2006 příjmy ve výši 19 mld. USD, to není zanedbatelná suma, nicméně GE Energy si tak jistí svou budoucnost. Působí ve všech odvětvích energetického průmyslu, včetně těžby uhlí a zemního plynu, jaderné energie a téměř všech druhů obnovitelných zdrojů.
Před nedávnem ohlásila společnost GE Energy dva úspěchy v Evropě. Gaz de France si pro novou 430MW elektrárnu s kombinovaným cyklem, budovanou v Bretani, vybrala právě plynovou a parní turbínu GE. Jde o dodávku za zhruba 250 mil. eur. Francie v současné době získává skoro 80 procent energie z jádra, zbytek chce zajišťovat stále víc především plynovými zdroji.
Pro E.ON Energy Projects GmbH, která v současné době realizuje v Polsku několik projektů větrných elektráren, dodá GE Energy 19 větrných turbín. Po dokončení instalace v prosinci 2008 mají tyto nové zdroje přidat 47,5 MW větrné kapacity.
Nejen distribuce energetických surovin, ale i výstavba nových, efektivnějších a ekologičtějších zdrojů by měla být v Evropě koordinována. "Všichni přece řešíme společný problém," zdůvodňuje to například Vladimír Tvaroška, bývalý státní sekretář Ministerstva financí Slovenska. EU by se měla na výstavbě nové a modernizaci staré energetické infrastruktury podílet i finančně, shodli se experti s politiky v Budapešti. Investiční boom v energetice se prý očekává v letech 2008 až 2020. Středoevropským zemím by měly pomoci zahraniční investice a peníze z unijních fondů.
AUTOR: LIBUŠE BAUTZOVÁ
Budapešť
Podle americké Energy Information Administration (EIA) vzroste spotřeba energie ve světě mezi lety 2003 a 2030 o více než 70 procent. Je vůbec možné takovou poptávku uspokojit? Už teď - a situace určitě přitvrdí - je ve vyspělých zemích množství spotřebované energie bedlivě sledováno a zatím se k žádné dramatické změně trendu neschyluje. V zemích, jež před nedávnem prošly transformací, kam patří i Česko, klesá energetická náročnost výroby. Ve světě ale převažují země, které se touto otázkou příliš nezabývají, protože staví na první místo hospodářský růst. Ani stoupající ceny energií zatím nevedly k výraznější změně chování podniků a obyvatel. Jak se tenčí zásoby zdrojů a zvyšují náklady na jejich získávání, ceny porostou dál. Navíc se stále hlasitěji diskutuje o tom, zda vůbec mají být všechny zásoby ropy, plynu a uhlí vytěženy - a ve finále vypuštěny do ovzduší...
Musíme se smířit s tím, že energie bude vzácné zboží a podle toho se s ní naučit žít? Odpovědi na podobné otázky hledá celý svět. Hovořilo se o tom i na Prvním regionálním fóru o energetice (First Regional Energy Forum, FREF), které se konalo v polovině října v Budapešti. Jeho uspořádání iniciovala společnost GE Energy, jeden z předních světových dodavatelů technologií na výrobu a distribuci elektřiny, spolupracovala při tom s regionálními americkými obchodními komorami (AmCham).
HLAVNÍ HRÁČI. Účastníci budapešťského jednání se shodli na tom, že udržitelné využívání zdrojů bude znamenat komplexní změnu v přístupu podniků i vlád jednotlivých zemí k energii i ke zdrojům. Žádné akce ale nebudou mít smysl, pakliže se budou provádět izolovaně. Dokonce i středoevropský region je velmi omezené teritorium, které samo o sobě nemůže nic moc změnit. Minimálně z toho důvodu, že je do značné míry závislé na dodávkách plynu a ropy z Ruska. Proto taky v Budapešti padl návrh, aby se dalších podobných akcí účastnilo více zemí, mimo jiné i Rusko.
Ve studii World Power 2007, na níž spolupracovala poradenská firma KPMG, bude v 21. století na energetickém trhu dominovat pět hlavních témat: vyčerpání zdrojů, tlak ze strany poptávky, zdroje v souvislosti s národními zájmy, klimatické změny a bezpečnost dodávek.
Kdyby šlo jen o ekonomický problém, zřejmě by se odpovědi hledaly snadněji, jenže není tomu tak. Kromě zbraní neexistuje snad na světě více strategické a citlivé zboží, než je energie. Potvrzují to nejen nedávné potíže Ukrajiny s dodávkami plynu z Ruska. Jak uvedly Financial Times, nejvlivnější společnosti v energetickém sektoru jsou mimo OECD - Aramco (Saudská Arábie), Gazprom (Rusko), CNPC (Čína), NIOC (Írán), PDVSA (Venezuela), Petrobras (Brazílie) a Petronas (Malajsie). Jsou to firmy převážně vlastněné státem, které v souhrnu kontrolují třetinu celkových světových rezerv ropy i zemního plynu. Právě ty budou do značné míry v dalších letech určovat pravidla.
VÍC, VÍC A JEŠTĚ VÍC. Projekce dramatického růstu spotřeby energie vycházejí především z odhadů OSN o vývoji populace na Zemi: do roku 2050 má stoupnout ze současných 6,5 mld. na 9,1 mld., nejvíce lidí přibude v Africe a v Asii. Ekonomický růst a zvyšování životní úrovně bude znamenat vyšší spotřebu energie. Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že do roku 2020 bude jen v tzv. emerging markets zapotřebí vybudovat 650 gigawatt (GW) nových zdrojů. Srovnejme: USA dnes disponují 830 GW, zatímco Čína s více než čtyřnásobkem obyvatel má jen 420 GW, Indie s 1,1 mld. lidí dokonce jen 115 GW.
Čína a Indie hodlají hojně využívat atomovou energii. V Indii se pro následujících deset let plánuje výstavba osmi elektráren, v Číně 26 - ale ani tak to nestačí. Čínská a indická energetika jsou ještě založeny hlavně na spalování uhlí, pro něž se dosud ve světě nenašla rovnocenná náhrada.
"Vzhledem k tomu, že není pravděpodobné, že by například Čína zastavila výstavbu dalších uhelných elektráren, nelze počítat ani s tím, že by se v dohledné době mohlo celosvětově dosáhnout pokroku ve zlepšování životního prostředí. Nevidím to moc optimisticky: exhalací bude přibývat ještě dalších 40 až 50 let," myslí si George Soros, zakladatel Open Society Institute a předseda Soros Fund Management, jeden z účastníků fóra.
POUČENÍ Z KALIFORNIE. Vymýšlet řešení izolovaně pro každý stát nemůže přinést výsledek, shodli se experti v Budapešti. Peter " Kiss, partner KPMG, který se specializuje na energetiku, konstatoval, že dokud nebude mít EU společnou strategii, nemůže ničeho významného docílit. Stejného názoru je i György Mosonyi, šéf maďarské petrochemické skupiny MOL.
Unie si sice vytkla, že do roku 2020 bude vyrábět 20 procent energie z obnovitelných zdrojů, ale je to jen cíl, který může a nemusí být splněn. Jak poznamenal jeden z účastníků setkání, Evropa by se měla inspirovat Kalifornií a zakotvit podobné závazky do zákonů. V Kalifornii chtějí získávat 20 procent energie z obnovitelných zdrojů už v roce 2010.
Jeremy Oppenheim, ředitel londýnské poradenské kanceláře McKinsey, tvrdí, že obnovitelné zdroje mají dvojí výhodu. Nejenže při jejich využití nevzniká CO2, ale jsou spolehlivější a bezpečnější z hlediska dodávek.
Nani Beccalli, prezident GE International, považuje energii spolu se vzděláním za dvě nutné podmínky k rozvoji lidstva. Není ale přesvědčen o tom, že by alternativní zdroje mohly zcela nahradit fosilní paliva. "Chceme-li zachovat životní úroveň a dopřát ji v budoucnu i dnes nerozvinutým zemím, pak se to zřejmě neobejde bez jaderné energetiky, jakkoliv je to dnes politicky citlivé téma," myslí si Beccalli.
POMŮŽOU PENÍZE Z EU? Podle Konrada Kreuzera, předsedy správní rady E.ON Hungária, poroste v následujících deseti letech v Evropě spotřeba elektrické energie o 3,5 procenta ročně a do roku 2015 tak bude potřeba instalovat zdroje o výkonu 25 tisíc MW. To si vyžádá investice za 60 miliard eur.
Do výzkumu a vývoje v oblasti zdokonalování klasických postupů už dnes dávají firmy miliardy eur ročně. Velký objem finančních prostředků si také vyžádá výzkum a vývoj nových materiálů a technologií, které pomůžou uspořit energii.
Společnost GE Energy přišla například s iniciativou "ecomagination", usilující o uvedení nových technologií a výrobků, které by měly být nejen výkonné, ale hlavně přátelské k životnímu prostředí. "GE má na tato řešení vyčleněno 1,5 mld. USD," informoval Francis Bailly, generální ředitel Global Accounts GE. Ani pro firmu, která vykázala v roce 2006 příjmy ve výši 19 mld. USD, to není zanedbatelná suma, nicméně GE Energy si tak jistí svou budoucnost. Působí ve všech odvětvích energetického průmyslu, včetně těžby uhlí a zemního plynu, jaderné energie a téměř všech druhů obnovitelných zdrojů.
Před nedávnem ohlásila společnost GE Energy dva úspěchy v Evropě. Gaz de France si pro novou 430MW elektrárnu s kombinovaným cyklem, budovanou v Bretani, vybrala právě plynovou a parní turbínu GE. Jde o dodávku za zhruba 250 mil. eur. Francie v současné době získává skoro 80 procent energie z jádra, zbytek chce zajišťovat stále víc především plynovými zdroji.
Pro E.ON Energy Projects GmbH, která v současné době realizuje v Polsku několik projektů větrných elektráren, dodá GE Energy 19 větrných turbín. Po dokončení instalace v prosinci 2008 mají tyto nové zdroje přidat 47,5 MW větrné kapacity.
Nejen distribuce energetických surovin, ale i výstavba nových, efektivnějších a ekologičtějších zdrojů by měla být v Evropě koordinována. "Všichni přece řešíme společný problém," zdůvodňuje to například Vladimír Tvaroška, bývalý státní sekretář Ministerstva financí Slovenska. EU by se měla na výstavbě nové a modernizaci staré energetické infrastruktury podílet i finančně, shodli se experti s politiky v Budapešti. Investiční boom v energetice se prý očekává v letech 2008 až 2020. Středoevropským zemím by měly pomoci zahraniční investice a peníze z unijních fondů.
AUTOR: LIBUŠE BAUTZOVÁ
Budapešť
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
