zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Akademie věd buduje nové pracoviště genových modifikací

23.11.2007
GMO
Akademie věd buduje nové pracoviště genových modifikací

Výzkum cílené úpravy genů u savců, to byl v genetice významný krok, který učinili Brit Martin Evans a Američané Mario Capecchi a Oliver Smithies. Také za něj byli odměněni Nobelovou cenou.

Vedoucí výzkumu savčí molekulární genetiky Ústavu molekulární  genetiky Akademie věd Jiří Forejt uvedl, že ústav buduje nové pracoviště. které se bude genové modifikaci plnohodnotně věnovat.

Platilo dogma, že kmenové buňky vzhledem k tomu, že se velmi rychle dělí, nelze udržet v tkáňové kultuře. Než se člověk naděje, tak už je z nich nějaká svalová či jiná buňka, proto se o to nikdo nepokoušel. A Evans byl první, kdo to přece jen zkusil a toto dogma prorazil, vysvětloval genetik.

Přestože jsou čeští genetikové úspěšní, v Česku podle Forejta tento výzkum "léta letoucí" stál, protože vědci do 90. let neměli k dispozici přístrojové vybavení.

Nyní už existují podle Forejta dvě veliká konsorcia, jejichž cílem je vyřadit z funkce všechny známé geny u myší jeden po druhém. Znamená to získat kolem 30.000 geneticky zmanipulovaných jedinců, protože tolik je zhruba genů, a podle poruch, které se budou u myší projevovat, odhalit úlohu každého genu v organismu.

"Máme celou řadu takových zvířat, na kterých testujeme kmenové buňky, ale i jiné terapeutické přístupy. Určujeme, jak by léčení konkrétní nemoci mohlo vypadat," uvedla. Je to podle ní obrovský pokrok. Nyní existuje díky této metodě například model Alzheimerovy choroby, uvedla Eva Synková (ředitelka Ústavu experimentální medicíny).

www.inovace.cz

Byla také podle Forejta snaha aplikovat tuto metodu u prasat a skotu a využít ji k vyloučení nedostatků těchto užitkových zvířat. U nich ale nefungovala a "pořád se neví proč", dodal.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí