I když se v posledních desetiletích stal u nás nejvíce využívaným palivem plyn, snaha je v souladu s ostatními zeměmi EU o posun k jiným alternativním zdrojům energie, kam bezesporu patří zejména dřevo.
Alternativní dřevo pro topná zařízení
Analýzy dokazují, že se zvyšuje i poptávka po topných zařízeních na dřevo. Nejjednodušší a také nejlevnější kotle mají tu nevýhodu, že se do nich musí poměrně často přikládat - přesto ještě nedávno tvořily více než polovinu celkového prodeje.
V automatických kotlích se palivo shromažďuje v zásobníku a přikládá se pomocí šnekového podávacího zařízení. Tok paliva je zde možné významně regulovat a obsluha je časově daleko méně náročná.
Proces spalování u zplynovacích kotlů na dřevo je řízen snadno ovladatelnou elektronickou regulací s čidlem teploty umístěným v místnosti a také signalizací, která upozorňuje na nedostatek paliva. Topí se v nich poleny, dřevitým odpadem i peletami, objem vody může být až 35 %.
Ke zplynovacím kotlům, po nichž je dnes největší poptávka v zemích EU, se doporučuje připojit akumulační nádrž pro zachycení nevyužitého tepla.
EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ
Společnost Ponast, výrobce kotlů na pelety s účinností 85 - 88 %, u dalších typů ale také více než 90 %, zhodnotila několik rodinných domů z hlediska jejich vytápění. Srovnejme tedy rodinný dům postavený v roce 1938 o rozloze 195 m2, který původně vytápěl plynový kotel, dále novostavbu vilky velké 170 m2 s kotlem na pelety a konečně novostavbu luxusnější a větší vily o ploše 250 m2 s kotlem na pelety, rekuperačním větráním a krbem na dřevo, kde je kromě běžných radiátorů také podlahové vytápění.
První stavba má největší tepelné ztráty - 28 kW a nejvyšší spotřebu energie - 36 100 kWh za rok. Náklady na vytápění zemním plynem tedy dosahují více než 40 000 Kč, propan butanem 66 100 Kč, dřevními peletami okolo 30 000 Kč a pokud by si majitelé pořídili tepelné čerpadlo, platili by ročně zhruba 24 300 Kč. Menší novostavba má spotřebu tepelné energie 19 700 kWh/rok, větší dům potom 23 600 kWh/rok. Tepelné ztráty jsou u těchto nových domů 14 a 18 kW.
Porovnejme náklady na jejich vytápění: Majitelé prvního z nich by dnes platili za zemní plyn více než 22 500 Kč, za propan butan 36 000 Kč, za pelety 16 300 Kč a za provoz tepelného čerpadla 14 500 Kč. U druhé novostavby je to 27 000 Kč za zemní plyn, 43 200 Kč za propan butan, 19 540 za pelety a 16 830 u tepelného čerpadla. (Vůbec jsme nehovořili o cenách za vytápění elektřinou a co se týče pořizovacích nákladů, jelikož je tento typ vytápění dotován, pohybují se v rozmezí od 70 000 do 310 tisíc Kč.). Topí se v nich poleny, dřevitým odpadem i peletami, objem vody může být až 35 %.
EKOLOGICKÉ ASPEKTY
Výhodou při užívání biopaliv, kam patří rovněž dřevo, je významné snížení znečišťování ovzduší emisemi skleníkových plynů, zejména CO2, oproti ostatním palivům. Tento příznivý vliv na snížení však nelze ekonomicky vyčíslit a nedá se proto zahrnout do kalkulace ceny, která je pro mnohé provozovatele rozhodující. Jako příklad nižšího vlivu spalování biopaliva na životní prostředí oproti palivům klasickým jsou dle informací ECČB hodnoty emisí zjištěné měřením ve výtopně závodu, kde se používá k výrobě tepla dřevní odpad z výroby. Ke spalování slouží proschlé dřevo s vlhostí v rozmezí 10 - 20 %. Pečlivé řízení provozu kotlů umožňuje dosáhnout nejlepších spalovacích poměrů.
NA TRHU JE CO VYBÍRAT
Letošní veletrh Aqua-Therm bude probíhat ve znamení trendů úspory energií a obnovitelných zdrojů. Co se týče přímo kotlů na dřevo, nabídka bude široká. Například firma Ekoefekt vyvinula retortový automatický kotel Bio 23 na dřevěné pelety s účinností až 90 %, určený především pro rodinné domy. Náklady na vytápění včetně ohřevu vody by se měly pohybovat kolem 21 000 Kč za rok. Teplovodní zplynovací kotle na dřevo AM Energo se svými parametry řadí k evropskému standardu - jejich účinnost se pohybuje od 84 do 89 %, vyznačují se dokonalým spalováním s nízkým obsahem škodlivin a doba hoření při stáložárném provozu dosahuje až 22 hodin.
Spalování dřeva na principu generátorového zplynování s hořákem na pelety, zemní plyn nebo extra ETO umožňuje nová řada kotlů firmy Atmos. U těchto kombinovaných kotlů můžete střídat paliva podle toho, jaký hořák je do nich zabudován. Mají novou konstrukci, u níž dvě komory slouží ke zplynování dřeva a třetí, spodní komora je opatřena požadovaným hořákem. Oba systémy jsou od sebe odděleny vodním pláštěm - navzájem se tak příliš neovlivňují a kotel dosahuje účinnosti až 92,3 % při jmenovitém výkonu. Zplynovací kotle na dřevo od této firmy mají účinnost od 83 do 92 % podle typu.
Společnost Hamont již tradičně nabízí automatické teplovodní ekologické kotle pro spalování biomasy, vybavené prostorovými dopravníky. Tepelný výměník má samočisticí mechanismus - vysoká teplota kouře zajišťuje rychlou výměnu tepla a intenzivní tepelné proudění vody a spalovací systém je navržen a zhotoven tak, že v kotli vznikají čisté zplynovací podmínky díky účinnému přísunu paliva. Design hořáků byl vyvinut na Technické univerzitě ve Štýrském Hradci - zajišťuje silnou turbulenci v symetrickém prstencovém hořáku a tím také krátký a velmi horký plamen s optimálním vyhořením a minimální lambdě. Vysokoteplotní spalovací komora s trojnásobnou funkcí rozděluje vzduch v plameni a vede plamen turbulentně do vyhořovací zóny přes rourový tepelný výměník. Topit je možné v těchto kotlích řezivem, peletami a hoblinami ve směsi s řezivem.
Efektivní využití dřeva
Dle informace ČTK loni dosáhla spotřeba palivového dříví přes 1,1 milionu metrů krychlových - proti roku 2002 se tedy zvýšila o 40 %. Ale zatímco v roce 2002 přišel metr krychlový jehličnatého dřeva bez DPH na 287 korun, loni to bylo už 384 korun. Listnaté palivo za čtyři roky zdražilo ze 400 až k 600 korun za metr krychlový. (Letošní situaci ovlivnila lednová kalamita a podíl cenově dostupného dříví by měl být nejspíš pouze krátkodobě vyšší.) I přes zvyšování cen je ale vytápění dřevem stále nejlevnější. Na nákladech podle údajů sdružení EkoWATT ušetříte nejvíce, pořídíte-li si kotel na dřevěnou štěpku. Roční náklady na plyn jsou v porovnání se štěpkou více než dvojnásobné.
Jak uvádějí webové stránky TZB-info, ve všech členských zemích EU je v současnosti nejvyšší poptávka po zplynovacích kotlích na dřevo - konkrétně v Německu po kotlích s účinností přes 90 %, na něž je poskytována dotace. Naopak vzhledem k rostoucí ceně paliva poklesl zájem o kotle na pelety.
V automatických kotlích se palivo shromažďuje v zásobníku a přikládá se pomocí šnekového podávacího zařízení. Tok paliva je zde možné významně regulovat a obsluha je časově daleko méně náročná.
Proces spalování u zplynovacích kotlů na dřevo je řízen snadno ovladatelnou elektronickou regulací s čidlem teploty umístěným v místnosti a také signalizací, která upozorňuje na nedostatek paliva. Topí se v nich poleny, dřevitým odpadem i peletami, objem vody může být až 35 %.
Ke zplynovacím kotlům, po nichž je dnes největší poptávka v zemích EU, se doporučuje připojit akumulační nádrž pro zachycení nevyužitého tepla.
EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ
Společnost Ponast, výrobce kotlů na pelety s účinností 85 - 88 %, u dalších typů ale také více než 90 %, zhodnotila několik rodinných domů z hlediska jejich vytápění. Srovnejme tedy rodinný dům postavený v roce 1938 o rozloze 195 m2, který původně vytápěl plynový kotel, dále novostavbu vilky velké 170 m2 s kotlem na pelety a konečně novostavbu luxusnější a větší vily o ploše 250 m2 s kotlem na pelety, rekuperačním větráním a krbem na dřevo, kde je kromě běžných radiátorů také podlahové vytápění.
První stavba má největší tepelné ztráty - 28 kW a nejvyšší spotřebu energie - 36 100 kWh za rok. Náklady na vytápění zemním plynem tedy dosahují více než 40 000 Kč, propan butanem 66 100 Kč, dřevními peletami okolo 30 000 Kč a pokud by si majitelé pořídili tepelné čerpadlo, platili by ročně zhruba 24 300 Kč. Menší novostavba má spotřebu tepelné energie 19 700 kWh/rok, větší dům potom 23 600 kWh/rok. Tepelné ztráty jsou u těchto nových domů 14 a 18 kW.
Porovnejme náklady na jejich vytápění: Majitelé prvního z nich by dnes platili za zemní plyn více než 22 500 Kč, za propan butan 36 000 Kč, za pelety 16 300 Kč a za provoz tepelného čerpadla 14 500 Kč. U druhé novostavby je to 27 000 Kč za zemní plyn, 43 200 Kč za propan butan, 19 540 za pelety a 16 830 u tepelného čerpadla. (Vůbec jsme nehovořili o cenách za vytápění elektřinou a co se týče pořizovacích nákladů, jelikož je tento typ vytápění dotován, pohybují se v rozmezí od 70 000 do 310 tisíc Kč.). Topí se v nich poleny, dřevitým odpadem i peletami, objem vody může být až 35 %.
EKOLOGICKÉ ASPEKTY
Výhodou při užívání biopaliv, kam patří rovněž dřevo, je významné snížení znečišťování ovzduší emisemi skleníkových plynů, zejména CO2, oproti ostatním palivům. Tento příznivý vliv na snížení však nelze ekonomicky vyčíslit a nedá se proto zahrnout do kalkulace ceny, která je pro mnohé provozovatele rozhodující. Jako příklad nižšího vlivu spalování biopaliva na životní prostředí oproti palivům klasickým jsou dle informací ECČB hodnoty emisí zjištěné měřením ve výtopně závodu, kde se používá k výrobě tepla dřevní odpad z výroby. Ke spalování slouží proschlé dřevo s vlhostí v rozmezí 10 - 20 %. Pečlivé řízení provozu kotlů umožňuje dosáhnout nejlepších spalovacích poměrů.
NA TRHU JE CO VYBÍRAT
Letošní veletrh Aqua-Therm bude probíhat ve znamení trendů úspory energií a obnovitelných zdrojů. Co se týče přímo kotlů na dřevo, nabídka bude široká. Například firma Ekoefekt vyvinula retortový automatický kotel Bio 23 na dřevěné pelety s účinností až 90 %, určený především pro rodinné domy. Náklady na vytápění včetně ohřevu vody by se měly pohybovat kolem 21 000 Kč za rok. Teplovodní zplynovací kotle na dřevo AM Energo se svými parametry řadí k evropskému standardu - jejich účinnost se pohybuje od 84 do 89 %, vyznačují se dokonalým spalováním s nízkým obsahem škodlivin a doba hoření při stáložárném provozu dosahuje až 22 hodin.
Spalování dřeva na principu generátorového zplynování s hořákem na pelety, zemní plyn nebo extra ETO umožňuje nová řada kotlů firmy Atmos. U těchto kombinovaných kotlů můžete střídat paliva podle toho, jaký hořák je do nich zabudován. Mají novou konstrukci, u níž dvě komory slouží ke zplynování dřeva a třetí, spodní komora je opatřena požadovaným hořákem. Oba systémy jsou od sebe odděleny vodním pláštěm - navzájem se tak příliš neovlivňují a kotel dosahuje účinnosti až 92,3 % při jmenovitém výkonu. Zplynovací kotle na dřevo od této firmy mají účinnost od 83 do 92 % podle typu.
Společnost Hamont již tradičně nabízí automatické teplovodní ekologické kotle pro spalování biomasy, vybavené prostorovými dopravníky. Tepelný výměník má samočisticí mechanismus - vysoká teplota kouře zajišťuje rychlou výměnu tepla a intenzivní tepelné proudění vody a spalovací systém je navržen a zhotoven tak, že v kotli vznikají čisté zplynovací podmínky díky účinnému přísunu paliva. Design hořáků byl vyvinut na Technické univerzitě ve Štýrském Hradci - zajišťuje silnou turbulenci v symetrickém prstencovém hořáku a tím také krátký a velmi horký plamen s optimálním vyhořením a minimální lambdě. Vysokoteplotní spalovací komora s trojnásobnou funkcí rozděluje vzduch v plameni a vede plamen turbulentně do vyhořovací zóny přes rourový tepelný výměník. Topit je možné v těchto kotlích řezivem, peletami a hoblinami ve směsi s řezivem.
Efektivní využití dřeva
Dle informace ČTK loni dosáhla spotřeba palivového dříví přes 1,1 milionu metrů krychlových - proti roku 2002 se tedy zvýšila o 40 %. Ale zatímco v roce 2002 přišel metr krychlový jehličnatého dřeva bez DPH na 287 korun, loni to bylo už 384 korun. Listnaté palivo za čtyři roky zdražilo ze 400 až k 600 korun za metr krychlový. (Letošní situaci ovlivnila lednová kalamita a podíl cenově dostupného dříví by měl být nejspíš pouze krátkodobě vyšší.) I přes zvyšování cen je ale vytápění dřevem stále nejlevnější. Na nákladech podle údajů sdružení EkoWATT ušetříte nejvíce, pořídíte-li si kotel na dřevěnou štěpku. Roční náklady na plyn jsou v porovnání se štěpkou více než dvojnásobné.
Jak uvádějí webové stránky TZB-info, ve všech členských zemích EU je v současnosti nejvyšší poptávka po zplynovacích kotlích na dřevo - konkrétně v Německu po kotlích s účinností přes 90 %, na něž je poskytována dotace. Naopak vzhledem k rostoucí ceně paliva poklesl zájem o kotle na pelety.
Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích
