Spirála odpadů

 Pro lidské spotřebitele jsou plasty užitečné, jelikož se vyznačují trvanlivostí a stabilitou. Ze stejných důvodů však také představují závažný problém pro mořské prostředí. Každoročně je na světě vyrobeno zhruba 100 milionů tun plastů. 10 procent z tohoto množství končí v mořích a oceánech. Z toho asi 20 procent pochází z lodí a ropných plošin, zbytek se do moře dostává přímo z pevniny.

Pokud se projdete po jakékoli pláži kdekoli na světě, naleznete vyplavené igelitky, lahve a jiné plastové nádoby, plastové sudy, polystyrénové obaly, kusy zpevněné polyuretanové pěny, části polypropylenových rybářských sítí a opotřebované kusy plastových lan. Spolu s plastovými dopravními kužely, zapalovači na jedno použití, pneumatikami a kartáčky na zuby, končí tyto předměty v moři poté, co byly bez větších starostí vyhozeny na souši i na moři. Později se zpět na pobřeží dostávají působením větrů a přílivu.

Plastový odpad zabije mnoho mořských živočichů, který si pletou s kořistí." src="http://oceans.greenpeace.org/raw/image_big_teaser/cs/photos-audio-video/photos/plastov-odpad-zabije-mnoho-mo.jpg" width=180 align=right>Tyto rozměrné předměty jsou však jen viditelnými známkami mnohem většího problému. Plasty se nerozkládají stejným způsobem jako jiné materiály. Na moři i na souši se pod vlivem slunečního záření, vlnobití a mechanického opotřebování rozpadají na menší a menší kousky.

Následkem rozpadu jediné jednolitrové plastové láhve může vzniknout neuvěřitelné množství malinkatých kousků plastu – pokud byste dali jeden takový kousek na každou pláž na světě, pokryli byste všechny pláže na Zemi. Dalším problémem jsou malé plastové kuličky, které se dnes převáží po celém světě jako surovina pro další výrobu plastů. Do moře se dostávají, když dopravní lodě ztratí barel či dokonce celý kontejner plný těchto kuliček. Tento problém se stává zřetelným nejen ve chvíli, kdy vidíme hromady odpadů, které odhodlaní dobrovolníci nasbírali na plážích, ale také v mořských oblastech, kde panují slabé větrné i mořské proudy.

„Východní odpadková spirála“

V severním Pacifiku se nachází rozměrná subtropická tlaková výše, ve které voda proudí po směru hodinových ručiček a vytváří pomalu se točící spirálu. Větry jsou zde poměrně slabé a proudy přináší veškerý plovoucí materiál do středu spirály. V této oblasti je jen málo ostrovů, na kterých by plovoucí materiál mohl uvíznout, takže ohromná množství odpadů zůstávají ve spirále. Podle odhadů je v této oblasti na každý kilogram planktonu 6 kilogramů plastů. Oblast, kterou odpady pokrývají je velká jako americký stát Texas. Říká se ji též „Asijská odpadková cesta“ („Asian trash trail“), „Odpadkový vír“ („Trash Vortex“) či „Východní odpadková skvrna“ („Eastern Garbage Patch“).

Zřejmě by se nejednalo o zas tak znepokojivý jev, kdyby plasty neměly žádný vliv na životní prostředí. Jenže některé předměty omylem pojídají mořští ptáci a jiní živočichové, které si pletou s kořistí. Žaludky mnoha mořských ptáků a jejich mláďat, které by nalezeny mrtvé, obsahovaly středně velké plastové předměty, například víčka od lahví, kousky zapalovačů a balonků. V žaludku a střevech jedné mrtvé mořské karety nalezené ve vodách Havaje bylo nalezeno více než tisíc kousků plastů. Podle některých odhadů umírá každoročně na následky požírání plastů či zapletení do plastových materiálů více než 1 milion mořských ptáků a 100 tisíc mořských karet a savců.

Zvířata se mohou zaplést do odhozených rybářských sítí a vlasců. I nepatrně velké organismy podobné medúzám se mohou zaplést do plastových vláken či pozřít malé plastové částečky plovoucí ve vodě.

„Chemická houba“

Tento problém má však i zlověstnou zápletku. Plasty mohou fungovat jako jakási „chemická houba“ - mohou se v nich koncentrovat nejvíce škodlivé látky, které se v oceánech nacházejí: perzistentní organické znečišťujících látky (Persistent Organic Pollutants - POP). To znamená, že živočich požírající kousky plastu zároveň vstřebává vysoce toxické látky.

Tlaková výše v severním Tichomoří je jen jedním z pěti takových tlakových útvarů v oceánech a je možné, že k podobnému jevu dochází i v jiných oceánech. Sargasové moře je další oblastí s pomalou cirkulací a i zde výzkum objevil vysoké koncentrace plastů ve vodě.

„Oceánští stopaři“

Plovoucí plasty mohou ovlivnit mořské ekosystémy i dalším překvapujícím způsobem. Poskytují totiž plochu, na které mohou žít další organismy. Takové rostliny a živočichové se pak na kouscích plastů mohou dostat daleko mimo svůj obvyklý životní prostor. Tito oceánští stopaři pak mohou proniknout do nových oblastí, kde mohou působit škody ostatním organismům.

Ne všechny plasty se ve vodě vznášejí. Dokonce 70 procent všech odhozených plastů klesne na mořské dno. Holandští vědci v Severním moři napočítali zhruba 110 odpadků na každý kilometr čtvereční mořského dna, takže se jen v této oblasti zřejmě nachází zhruba 600 tisíc tun odpadu. Tyto plasty mohou mít neblahý vliv na živočichy žijící na dně moří.

Je nutné, abychom se naléhavě vypořádali s problémem plastových odpadů. Každý z nás může osobně pomoci tím, že se bude při nákupech co nejvíce vyhýbat plastovým výrobkům a obalům a bude s odpady nakládat zodpovědným způsobem. Je však zároveň jasné, že je nutné, aby vlastníci a operátoři lodí, ropných plošin a rybáři měli větší povědomí o dopadech nezodpovědného vyhazování plastových materiálů.

ZDROJ:http://oceans.greenpeace.org