Když bude ohrožena vodárna, naplní vodovody pivovar

PLZEŇ - Také čtvrté největší město v zemi bude mít už brzy druhý zdroj pitné vody. Velká města se jím vybavují, aby se život v nich nezastavil, kdyby došlo například k havárii ve vodárně nebo k otrávení primárního zdroje, kterým je v případě Plzně řeka Úhlava. Z tohoto důvody bude Plzeňany od března příštího roku jistit pivovar svými roudenskými studněmi a teplárna, která čerpá vodu ze Mže.

Smlouvu o spolupráci na zajištění nouzového zdroje uzavřel magistrátem s pivovarem včera. Pivovar teď s finanční podporou města ve výši 2,5 milionu korun postaví ve svém areálu za 5,5 milionu tlakovou čerpací stanici. Stanice bude umět v případě potřeby vtlačit pivovarskou a teplárenskou vodu, které obě splňují parametry pitné vody, do veřejné vodovodní sítě.

Investice propojí dva funkční systémy

Dosud se na městkou síť pivovar sice napojuje, ale vodu jen odebírá. „Nová investice umožní pouštět vodu i opačným směrem,“ říká vodohospodář Plzeňského Prazdroje Vladimír Šťovíček. Podle něj by pivovar v příštím roce tlakovou čerpací stanici sice stavěl, ale pro jeho potřebu by stačila menší. „Když se ale ukázalo, že městu by velice pomohlo kapacitu stanice navýšit, rádi jsme vyšly vstříc,“ dodal Šťovíček, podle kterého se jinak z vody z roudenských studní vaří pivo Pilsner Urquell. Vodu z teplárny pak pivovar používá k provozním potřebám, jako je mytí, výroba páry a podobně. Vodu z plzeňské vodárny pivovar potřebuje pro vaření piva Gambrinus a k dalším procesům při výrobě piva vyjme jeho vaření, například k namáčení sladu a podobně.

Za krizových situací bude zdroj z pivovaru a teplárny schopen dodávat do sítě až 380 krychlových metrů za hodinu. „Mělo by to stačit k nejnutnějšímu zásobování obyvatel města,“ uvedl Petr Liška z odboru krizového řízení magistrátu. Jedná se zhruba 20 procent veškerých potřeb města. Vodárna Plzeň totiž dodá do sítě průměrně 1855 kubických metrů za hodinu. Jen domácnosti z toho spotřebují 634 kubíků.

„Plánovaný zdroj samozřejmě vodárnu plně nenahradí, ale v případě nutnosti zajistí alespoň nejdůležitější potřeby. Navíc vzhledem k přínosu se jednalo o minimální investici. Jen jsme propojili dvě sítě,“ řekl primátor Pavel Rödl a dodal, že město nepřestává pracovat na vytvoření dalších náhradních zdrojů.

Hlavním náhradním zdrojem má být Radbuza

Už léta se hovoří například o přivedení vody do plzeňské vodárny z řeky Radbuzy. „Záměr přivést vodu potrubím z přehrady České údolí je ve fázi projektové přípravy. Realizace vyjde na desítky milionů korun,“ uvedl Liška. Tento zdroj by měl kapacitu 1200 až 1450 hodinových kubíků. Kdyby se ale měla k tomuto zdroji stavět i nová úpravna, vyšla by investice na stamiliony.

Rezervní úpravnu vod má například Praha. Je jí stará vodárna v Nuslích. Praha už ji nepoužívá. Pro případ například teroristického napadení současné vodárny je ale nuselská úpravna zakonzervovaná a připravená ke spuštění do provozu. To by trvalo i několik dní. Díky tomu, že pivovarská a teplárenská úpravna stále funguje, by se v případě krize dostala jejich voda do sítě už v řádech hodin.

„Zprvu by byla zakalená, protože by se v blízkosti pivovaru vlastně obrátil směr toku vodu, a to by způsobilo uvolnění usazenin,“ dodal Liška. Pomocí šoupaček v ulicích města by pak pověření pracovníci směřovali vodu do nejpotřebnějších míst. Těmi jsou v první řadě nemocnice a za druhé obydlené části města. Od vody by byly odpojené firmy a jiné instituce. Plán, kam vodu vést v případě nouze bude krizový štáb zpracovávat na počátku příštího roku, aby byl hotový před dokončením investice. Funkčnost budované stanice se pak prý bude zkoušet jen na krátkém úseku. Lidé by to neměli poznat.

Náhradní zdroj jsme naštěstí ještě nepotřebovali

Plzeň dosud nikdy náhradní zdroj naštěstí nechyběl. „Měli jsme ale namále při povodních 2002. Tehdy byl část vodárenského areálu pod vodou a hrozilo, že vodárna přestane vyrábět,“ řekl primátor s tím, že ale nelze bez záložního zdroje dále fungovat. „Mění se klima, což může způsobovat povodně častěji. Zvyšuje se také riziko teroristických útoků,“ připustil dále Rödl.

Všechna velká česká města na záložních zdrojích pitné vody pracují. Nedá se ale říci, že Plzeň by byla pozadu. V západní Evropě především v Německu, Švýcarsku, Rakousku a Norsku jsou náhradní zdroje samozřejmostí.
 Jiří Kokoška