Města a venkov jsou si blíž - i v odpadech

Jestliže každý obyvatel ČR ročně průměrně vytřídí 28 kg odpadů papíru, skla, plastů a nápojových kartonů (údaj za rok 2006), pak v Plzeňském kraji se v této skladbě dosahuje "na hlavu" 36,4 kg. Tedy jednoznačně nejvíce mezi všemi kraji včetně Prahy. Prvenství patří Plzeňskému kraji rovněž po připočtení kovů: Každý jeho obyvatel totiž i s kovy v průměru vytřídí 53,1 kg odpadů, zatímco celorepublikový průměr činí 43,6 kg.

Za skvělým výsledkem kraje stojí i pilotní projekt společnosti EKO-KOM a Plzeňského kraje na podporu třídění využitelných složek komunálního odpadu, který uskutečňuje Regionální rozvojová agentura (RRA) Plzeňského kraje, o. p. s. Jak poznamenává její specialistka Lenka Šlajsová, základem pro úspěch projektu je především sběr veškerých dat týkajících se komunálních odpadů. K tomu slouží i rozbory komunálního odpadu včetně zastoupení obalových komunálních odpadů, které společnost EKO-KOM systematicky provádí už sedm let v konkrétních městech a obcích jednotlivých krajů.

SVĚDECTVI DVOU KONTEJNERŮ

Jeden takový rozbor se konal počátkem října v Rokycanech. Stalo se tak na podnět tamní radnice, přičemž se zkoumal obsah dvou 1100litrových kontejnerů na směsný komunální odpad, umístěných v panelové zástavbě: Zvlášť kontejner v přibližně patnáctimetrové vzdálenosti od barevných nádob na tříděný odpad a zvlášť kontejner, který od sběrného hnízda pro tříděný odpad byl vzdálen více než sto metrů. Nikdo z obyvatel panelového sídliště, kde se rozbor uskutečnil, o něm předem nevěděl. Akci však předcházela osvětová kampaň, přičemž letáky s kompletní informací o odpadovém hospodářství města a významu třídění odpadů obdržela každá domácnost.

"Výsledky rozboru mě překvapily pouze v tom, že se docházková vzdálenost k barevným kontejnerům projevila zcela opačně, než jsme předpokládali," konstatuje Bc. Josef Hůza z odboru rozvoje města. Poněkud paradoxně se totiž ukázalo, že množství využitelných složek v komunálním odpadu, jako je papír, sklo a plast, nezávisí na vzdálenosti sběrného hnízda na separovaný odpad. Kontejner ve větší vzdálenosti od sběrného hnízda totiž obsahoval méně využitelných složek než ten, který byl umístěn hned vedle hnízda (viz box). Bc. Josef Hůza soudí, že se za tím skrývá i fakt, že podle zjištění v evidenci obyvatelstva kontejner blíž sběrnému hnízdu pro tříděný odpad využívají obyvatelé o věkovém průměru 39 let, zatímco vzdálenější nádobu lidé o něco starší, jejichž věkový průměr činí 46,5 roku. "Musím však říci, že každé čtvrtletí se v Rokycanech zvyšuje množství vytříděné složky komunálního odpadu, takže jsem v tomto směru optimistou," konstatuje Bc. Josef Hůza.

Lenka Šlajsová dodává, že už před dvěma roky vyplynulo z veřejného průzkumu, že optimální vzdálenost, kterou jsou lidé ochotni ujít s vytříděným odpadem od dveří svého domu ke sběrnému hnízdu, je 88 metrů.

ZBYTKY, KTERÉ UŽ TRÁPÍ VŠUDE

Specialistka RRA však poukázala i na jiný problém. V obou kontejnerech dohromady plných 28 % jejich váhového obsahu představoval biologicky rozložitelný odpad, především zbytky potravin. Ukládání takového odpadu na skládky velmi zatěžuje životní prostředí, a proto jeho oddělený sběr se stává jedním z hlavních úkolů měst a obcí i v Plzeňském kraji. Ostatně právě nyní aktualizovaný krajský plán odpadového hospodářství pojímá problematiku nakládání s biologicky rozložitelnými odpady v komunálním odpadu jako jeden z prvořadých úkolů. Význam zavedení odděleného sběru biologicky rozložitelného odpadu si podle Bc. Josefa Hůzy uvědomují i na rokycanské radnici.

Pravda, výsledky nahodilého a ojedinělého rozboru nemají pro město příliš velkou vypovídací hodnotu a nelze z nich vycházet při plánování dalších kroků v odpadovém hospodářství města. Přesto takový rozbor může leccos napovědět a zejména upozornit občany na problémy, které jsou s nakládáním s odpady spojené.

Luděk Königsmark spolu s Mgr. Kateřinou Kašparovou ze společnosti EKO-KOM připomínají, že rozbory ke sledování skladby komunálních odpadů jejich firma provádí na celém území republiky. Vytvářené standardy složení komunálních odpadů pak slouží k výpočtu odměny obcím a městům. Rozbory se ovšem netýkají pouze směsného domovního odpadu, nýbrž často se také provádějí odděleně u sbíraných využitelných odpadů, tedy tříděných plastů, papíru a kovů.

VENKOV PŘESTÁVÁ KOMPOSTOVAT

Důležité je, aby se rozbory opakovaly jak v daném roce v každém ročním období, tak s odstupem let, neboť jen pak mohou být průkaznější. Zatímco v Rokycanech šlo o prosté zjištění skladby domovního odpadu ve dvou lokalitách, například v malé obci Přestavlky v okrese Plzeň-jih společnost EKO-KOM ve spolupráci s RRA Plzeňského kraje během dvou let provedla opakovaný rozbor skladby domovního odpadu se zaměřením na výskyt papíru, plastu, skla, kovu a nápojového kartonu. Obec s necelými dvěma stovkami obyvatel byla přitom brána jako typická vesnická zástavba. Výsledky po roce opakovaného rozboru prokázaly, že zásluhou cílené informační kampaně mezi obyvateli obce, ale i díky instalaci nových sběrných nádob na uvedené komodity, se například podíl papíru v komunálním odpadu snížil z 11,6 % na 8,5 % a plastu z 10,7 % na 7,6 %. Naopak stoupající trend měl podíl biologicky rozložitelných odpadů (23,3 % v prvním a 32,1 % ve druhém rozboru). To jen potvrdilo skutečnost, že lidé na venkově stále méně kompostují odpady, přestávají hospodařit a svoje zahrady mají už jen za ryze okrasné.

Starostka Přestavlk Ivana Simbartlová i na základě uvedených rozborů nevylučuje další změny v rozmisťování kontejnerů na směsný domovní odpad či ve struktuře nádob na tříděný odpad, ba ani změny smluv s odpadářskými firmami. "Zatím se však nejvíce soustřeďujeme na problematiku tříděného biologicky rozložitelného odpadu, což chceme řešit s ostatními členskými obcemi mikroregionu Radbuza," uzavřela.

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ


Rozbor skladby směsného komunálního odpadu v Rokycanech 4. 10. 2007

Zkoumán byl obsah těchto využitelných složek: papír, sklo, plasty, nápojové kartony a biologicky rozložitelný odpad.

Rozboru bylo podrobeno 181 kg nasbíraného odpadu z obou kontejnerů celkem. Jednotlivé složky byly ručně vytříděny a poté váženy.

Obsah kontejneru (106 kg odpadu) poblíž sběrného hnízda s nádobami na separovaný odpad: 33 % váhového obsahu papíru, 8 % skla, 9 % plastu, 0,5 % nápojového kartonu a 30,5 % biologicky rozložitelného odpadu. Zbylých 19 % tvořil nevyužitelný zbytkový odpad.

Obsah kontejneru (75 kg odpadu) ve vzdálenosti více než 100 m od sběrného hnízda: 8 % váhového obsahu papíru, 11,5 % skla, 12 % plastu, 1,5 % nápojového kartonu, 24,5 % biologických odpadů. Zbylých 42,5 % tvořil nevyužitelný zbytkový odpad.

ZDROJ: RRA PK, EKO-KOM, a. s.