zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Energie roste na polích a v lese

17.12.2007
Zemědělství
Energie
Les
Energie roste na polích a v lese
Elektrárenská společnost ČEZ láme rekordy v zisku a úspěšně expanduje do světa - ale podobně se vede i nesrovnatelně menším českým firmám, jež naopak sázejí na výrobu energie z biomasy.

Například domácí výrobce ekologických kotlů Atmos soupeří o místa jedniček na trhu ve Švédsku nebo Německu. Úspěšná v Rakousku i Německu je také firma Ponast. Tyto a další tuzemské podniky jsou proto hodně vidět i na zahraničních veletrzích. Zvučné jméno mají u západních sousedů i tuzemští výrobci paliva pro kotle takzvaných dřevěných pelet.

Tím ale podobnost mezi energetickým gigantem a výrobci alternativních energetických zdrojů končí. A to nejen proto, že producenti pelet prožívají v posledních měsících určitý útlum.

Hlavní rozdíl je v tom, že zatímco ČEZ je i doma v neotřesitelné pozici vládce trhu, podnikatelé s biomasou jsou sice špičky na cizích trzích, ale doma jim pšenka nekvete. "Vyvážíme čtyři pětiny produkce, do více než třiceti zemí. Domácí trh nechceme opomíjet, ale ekologická energie u nás potřebuje větší podporu a dlouhodobá pravidla," upozornil už před časem šéf firmy Atmos Jaroslav Cankař.

Kotle pro ekologické vytápění dřevem nebo biomasou z jeho podniku jdou hlavně do Německa, Rakouska, Švédska, Itálie nebo Francie.

Donedávna se na cizích trzích výborně vedlo i producentům pelet. Pronikali i do německých nebo rakouských obchodních řetězců. Zatímco většina českých spotřebitelů ani neví, že pelety jsou malé "briketky" vyrobené z dřevní štěpky nebo speciálních energetických plodin, u západních, výrazně "zelenějších" sousedů jde o stále rozšířenější způsob vytápění.

Bez zajištěného odbytu na domácím trhu jsou ovšem české firmy velmi zranitelné, když se jim nedaří export. Právě to se nyní výrobcům pelet stalo. "Máme na skladě ještě pelety vyrobené v létě. Trhy v Rakousku i Německu se nám zavírají, tamní konkurence nás vytlačuje," stěžuje si například šéf firmy Benaz Břetislav Zdráhala.

Většina podnikatelů, kteří se hodlají živit výrobou alternativní energie z biomasy, větru, vody nebo slunce, čeká přirozeně na podporu ekologické politiky od Strany zelených. "Přítomnost zelených v parlamentu a ve vládě určitě obnovitelným zdrojům pomohla," potvrzuje Antonín Slejška, místopředseda sdružení pro výrobu biomasy CZ Biom.

Přesto lidé kolem "zeleného byznysu" chtějí podporu mnohem výraznější. Potíž s energií z obnovitelných zdrojů je totiž v tom, že je zatím dražší než ta klasická. Bez podpor se neobejde. Například kilowatthodina z uhlí nebo jádra přijde - velmi zhruba - na 1,50 koruny, ale z větrné turbíny na více než dvě koruny, z biomasy bezmála na čtyři. Podpory ekoenergii spočívají v tom, že ji stát vykupuje za vyšší ceny, než stojí energie klasická.

Výraznou podporu ovšem ekoenergie získávají také díky tomu, že zdražuje klasicky vyráběná elektřina. To snižuje cenový rozdíl, zmenšuje potřebu dorovnávat ceny a dává zelené elektřině perspektivu. Výrazný vliv na snížení rozdílu bude mít i ekologická daň.

ČEZ není jen brzda

Mnoha "do zelena" zabarveným podnikatelům je trnem v oku právě ČEZ.

"Trh je kvůli jeho dominanci do jisté míry deformován," říká ještě mírně Slejška z Biomu. V kuloárech se většina byznysmenů shodne v tom, že ČEZ si nadiktuje pravidla, jaká chce, a zadupává ekoenergii do země.

Jenže skutečnost je spíš taková, že ČEZ, jako každá dominantní firma, drtí konkurenci díky své velikosti. Ale ne proto, že by otáčela zády k zelené energii.

"Výroba elektřiny z biomasy letos u nás láme rekordy. Spalujeme ji spolu s uhlím, v hodoníně by v budoucnu měl vyrůst nový zdroj na čistou biomasu," upozornil mluvčí firmy Ladislav Kříž.

Skoro dvojnásobný nárůst výroby oproti loňsku zaznamenal ČEZ u malých vodních elektráren, dvacet miliard korun hodlá do budoucna vynaložit na výstavbu větrných turbín.

Energie z odpadu

Česko má šanci využívat všechny alternativní zdroje - slunce, vítr, vodu - i biomasu. Ale sluneční záření je přece jen silnější na jihu Evropy, necitlivě postavené větrníky mohou hyzdit krajinu a vhodných vodních zdrojů není moc.

Šancí je tak především biomasa. Ta se dá využívat ze speciálních energetických plodin - například šťovíku, nebo kukuřice, ale i z běžné slámy nebo dřevní štěpky.

V době, kdy EU přesně neví, zda bude mít ještě stále přebytky potravin, nebo naopak, je ovšem schůdnější využívat i odpadů. Třeba bioplynové stanice jednoho z největších zemědělských podniků v zemi, Agrodružstva Jevišovice, zužitkují i odpadky z obchodních řetězců.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí