Kvalitní krajina přináší firmám velké zisky
Neporušená krajina představuje nemalý kapitál. Svědčí o tom mimo jiné i
prosperita agroturistických podniků umožňujících turistům žít alespoň na čas v
idylickém venkovském prostředí.
Neporušená krajina představuje nemalý kapitál. Svědčí o tom mimo jiné i prosperita agroturistických podniků umožňujících turistům žít alespoň na čas v idylickém venkovském prostředí.
Ještě o několik řádů větší zisky ale přináší náprava křivd, které na krajině spáchal průmysl.
Rekultivace dnes představují byznys s mnohamiliardovým obratem. Například jen letos v srpnu vláda odhlasovala přidělení 4,5 miliardy korun na rekultivační projekty. Premiér Topolánek toto rozhodnutí komentoval slovy: "Do míst postižených těžbou se musí vrátit život."
Rekultivace ale ve skutečnosti představují značně nestejnorodý obor - zahrnují totiž jak nápravu škod způsobených těžbou, tak i likvidace starých ekologických zátěží nebo skládek, odstraňování škod po povodních a další zásahy. V důsledku někdejší orientace na těžký průmysl ale zdaleka převládá úprava krajiny zničené těžbou.
Jedním z příkladů může být projekt Medard - vytvoření jezera o rozloze 500 hektarů a přilehlých rekreačních ploch na ploše 45 čtverečních kilometrů v místech někdejších povrchových dolů a výsypek nedaleko Sokolova.
Rozsáhlý projekt láká další investory, od developerských firem až po stavbu letiště pro ultralehké letouny. I tento zdánlivě obří projekt ale je jen kapkou v severočeském uhelném moři: od konce 50. let minulého století bylo na Sokolovsku rekultivováno 3000 hektarů krajiny v oblasti těžby uhlí, roku 2005 bylo k rekultivaci navrženo dalších více než 1800 hektarů.
Společnosti, které se rekultivacemi zabývají, nemusí mít o peníze strach: odstraňování starých zátěží platí stát, pro nově poškozené plochy mají těžební podniky zákonnou povinnost vytvářet zvláštní fondy.
Je to tak bohatý a jistý zdroj, že láká i tuneláře - roku 2005 se i se státem přidělenými miliony cestou konkurzu "vypařila" rekultivační společnost Hadron Sokolov...
K velkým hráčům v severočeském hnědouhelném revíru patří například Mostecká uhelná společnost (MUS), která na svém území také provádí rekultivace. Podle Jiřího Kašpara a Olgy Měskové z MUS bylo na Mostecku celkem rekultivováno přibližně 6000 hektarů. Z toho na Mosteckou uhelnou připadla přibližně polovina.
Dalším rájem pro podnikatele v oblasti rekultivací je Ostravsko. I když těžba černého uhlí prochází útlumem, tamní rekultivační jednička OKD Rekultivace bude mít ještě dlouho o práci postaráno. Až do roku 2010 má například probíhat projekt Rekultivace území Darkov.
Asanace plochy Darkova o rozloze okolo 150 hektarů si vyžádá práce za půl miliardy korun. O různorodosti rekultivačních prací svědčí třeba i záchrana kostela sv. Petra u někdejší šachty Gabriela, z něhož se vlivem těžby stala jakási obdoba šikmé věže v Pise.
Těžba jinými prostředky
V oblasti rekultivací podniká i celá řada menších firem. Často se buď specializují pouze na určitý druh činnosti, nebo jsou asanace ekologických zátěží jen jednou z jejich aktivit. Jindy jsou subdodavateli pro velké projekty realizované velkými rekultivačními firmami. Například společnost H-Rekultivace nabízí technické i biologické zásahy, současně ale i zazeleňování obcí, údržbu zeleně a stavební činnost.
Ne všichni ale rekultivace vítají. Někteří biologové a ochránci přírody tvrdí, že pokud jsou některé opuštěné lomy a haldy ponechány samovolnému vývoji, vznikne podstatně hodnotnější ekosystém než po rekultivaci. Výdělečně nezajímavá plocha se totiž stala útočištěm mnoha druhů vyhnaných z okolní krajiny.
"Rekultivační firmy si z rekultivací udělaly výhodný zdroj zakázek," říká geolog a spisovatel Václav Cílek. "Jejich cílem je zrekultivovat, co se dá. Malebné kopečky jsou buldozerem srovnány a osázeny, výsledkem je geometrizované křoví."
Nechybí ani názor, že rekultivace jsou jen pokračováním těžby jinými prostředky. Přírodovědci se proto snaží, aby se alespoň třetina postiženého území těmto zásahům vyhnula. Další kritikové upozorňují na trend využít rekultivovaná území ke komerčním účelům, takže jsou z dostupné přírody stejně definitivně vytržena.
Rozvoj agroturistiky
O vzácnosti a ekonomické hodnotě původní velkovýrobou neporušené krajiny svědčí i rostoucí zájem o tzv. agroturistiku - pobyty v malých zemědělských podnicích s ubytovacími kapacitami.
Agroturistické podniky nabízejí vedle tradičních vyjížděk na koni, cykloturistiky, houbaření nebo možnosti podílet se na chodu farmy, například také prohlídky malé vodní elektrárny, večery na místní hvězdárně až po vyhlídkové lety. Agroturistika se tak často prolíná s tematicky orientovanou tzv. zážitkovou turistikou. Provozovatelé agroturistických podniků mají možnost získat dotace v rámci operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Další podporu nabízí Státní program podpory cestovního ruchu.
Jak probíhá rekultivace v Česku
1. Finance
Od počátku 90. let na rekultivace po těžbě celkem vyčleněno 51 mld. Kč.
Z toho stát dal zhruba 40 mld. Kč.
Firmy do speciálních rekultivačních fondů vložily 11 mld. Kč.
Zatím bylo proinvestováno 3,5 mld. Kč.
2. Hlavní oblasti rekultivací
Sokolovsko
Mostecko
Ostravsko-karvinsko
Kladensko
3. Velcí hráči
Mostecká uhelná společnost - firma Rekultivace
Sokolovská uhelná
OKD Rekultivace
zdroj: archiv hn
Ještě o několik řádů větší zisky ale přináší náprava křivd, které na krajině spáchal průmysl.
Rekultivace dnes představují byznys s mnohamiliardovým obratem. Například jen letos v srpnu vláda odhlasovala přidělení 4,5 miliardy korun na rekultivační projekty. Premiér Topolánek toto rozhodnutí komentoval slovy: "Do míst postižených těžbou se musí vrátit život."
Rekultivace ale ve skutečnosti představují značně nestejnorodý obor - zahrnují totiž jak nápravu škod způsobených těžbou, tak i likvidace starých ekologických zátěží nebo skládek, odstraňování škod po povodních a další zásahy. V důsledku někdejší orientace na těžký průmysl ale zdaleka převládá úprava krajiny zničené těžbou.
Jedním z příkladů může být projekt Medard - vytvoření jezera o rozloze 500 hektarů a přilehlých rekreačních ploch na ploše 45 čtverečních kilometrů v místech někdejších povrchových dolů a výsypek nedaleko Sokolova.
Rozsáhlý projekt láká další investory, od developerských firem až po stavbu letiště pro ultralehké letouny. I tento zdánlivě obří projekt ale je jen kapkou v severočeském uhelném moři: od konce 50. let minulého století bylo na Sokolovsku rekultivováno 3000 hektarů krajiny v oblasti těžby uhlí, roku 2005 bylo k rekultivaci navrženo dalších více než 1800 hektarů.
Společnosti, které se rekultivacemi zabývají, nemusí mít o peníze strach: odstraňování starých zátěží platí stát, pro nově poškozené plochy mají těžební podniky zákonnou povinnost vytvářet zvláštní fondy.
Je to tak bohatý a jistý zdroj, že láká i tuneláře - roku 2005 se i se státem přidělenými miliony cestou konkurzu "vypařila" rekultivační společnost Hadron Sokolov...
K velkým hráčům v severočeském hnědouhelném revíru patří například Mostecká uhelná společnost (MUS), která na svém území také provádí rekultivace. Podle Jiřího Kašpara a Olgy Měskové z MUS bylo na Mostecku celkem rekultivováno přibližně 6000 hektarů. Z toho na Mosteckou uhelnou připadla přibližně polovina.
Dalším rájem pro podnikatele v oblasti rekultivací je Ostravsko. I když těžba černého uhlí prochází útlumem, tamní rekultivační jednička OKD Rekultivace bude mít ještě dlouho o práci postaráno. Až do roku 2010 má například probíhat projekt Rekultivace území Darkov.
Asanace plochy Darkova o rozloze okolo 150 hektarů si vyžádá práce za půl miliardy korun. O různorodosti rekultivačních prací svědčí třeba i záchrana kostela sv. Petra u někdejší šachty Gabriela, z něhož se vlivem těžby stala jakási obdoba šikmé věže v Pise.
Těžba jinými prostředky
V oblasti rekultivací podniká i celá řada menších firem. Často se buď specializují pouze na určitý druh činnosti, nebo jsou asanace ekologických zátěží jen jednou z jejich aktivit. Jindy jsou subdodavateli pro velké projekty realizované velkými rekultivačními firmami. Například společnost H-Rekultivace nabízí technické i biologické zásahy, současně ale i zazeleňování obcí, údržbu zeleně a stavební činnost.
Ne všichni ale rekultivace vítají. Někteří biologové a ochránci přírody tvrdí, že pokud jsou některé opuštěné lomy a haldy ponechány samovolnému vývoji, vznikne podstatně hodnotnější ekosystém než po rekultivaci. Výdělečně nezajímavá plocha se totiž stala útočištěm mnoha druhů vyhnaných z okolní krajiny.
"Rekultivační firmy si z rekultivací udělaly výhodný zdroj zakázek," říká geolog a spisovatel Václav Cílek. "Jejich cílem je zrekultivovat, co se dá. Malebné kopečky jsou buldozerem srovnány a osázeny, výsledkem je geometrizované křoví."
Nechybí ani názor, že rekultivace jsou jen pokračováním těžby jinými prostředky. Přírodovědci se proto snaží, aby se alespoň třetina postiženého území těmto zásahům vyhnula. Další kritikové upozorňují na trend využít rekultivovaná území ke komerčním účelům, takže jsou z dostupné přírody stejně definitivně vytržena.
Rozvoj agroturistiky
O vzácnosti a ekonomické hodnotě původní velkovýrobou neporušené krajiny svědčí i rostoucí zájem o tzv. agroturistiku - pobyty v malých zemědělských podnicích s ubytovacími kapacitami.
Agroturistické podniky nabízejí vedle tradičních vyjížděk na koni, cykloturistiky, houbaření nebo možnosti podílet se na chodu farmy, například také prohlídky malé vodní elektrárny, večery na místní hvězdárně až po vyhlídkové lety. Agroturistika se tak často prolíná s tematicky orientovanou tzv. zážitkovou turistikou. Provozovatelé agroturistických podniků mají možnost získat dotace v rámci operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Další podporu nabízí Státní program podpory cestovního ruchu.
Jak probíhá rekultivace v Česku
1. Finance
Od počátku 90. let na rekultivace po těžbě celkem vyčleněno 51 mld. Kč.
Z toho stát dal zhruba 40 mld. Kč.
Firmy do speciálních rekultivačních fondů vložily 11 mld. Kč.
Zatím bylo proinvestováno 3,5 mld. Kč.
2. Hlavní oblasti rekultivací
Sokolovsko
Mostecko
Ostravsko-karvinsko
Kladensko
3. Velcí hráči
Mostecká uhelná společnost - firma Rekultivace
Sokolovská uhelná
OKD Rekultivace
zdroj: archiv hn
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
