zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Šéfovi ČEZ se daří expanze hlavně v cizině

09.01.2008
Energie
Šéfovi ČEZ se daří expanze hlavně v cizině
Ani ne čtyřletou vládu Martina Romana a jeho týmu v čele ČEZ lze těžko hodnotit jinak než jako úspěšnou. Tržní hodnota koncernu se za tu dobu zosminásobila, ČEZ se posunul z pozice řadové středoevropské národní firmy mezi pětici nejsilnějších energetických gigantů Evropy, je největším domácím investorem i největším přispěvatelem do státní kasy.

"Romanovo vedení ČEZ prostě chytilo příležitost za pačesy a téměř beze zbytku ji využilo," říká ministr průmyslu Martin Říman. Zároveň ale připomíná: "Roman měl štěstí, že do firmy přišel v mimořádně šťastnou dobu, kdy byl ČEZ na růst dobře připravený." Jinými slovy: stačilo dobrý start nepokazit.

V době Romanova jmenování do funkce - v únoru 2004 - se akcie ČEZ prodávala za necelých 150 korun a jen do konce prvního roku jeho vlády stoupla na víc než dvojnásobek. ČEZ začal zúročovat snahu tehdejšího ministra průmyslu Miroslava Grégra vytvořit z podniku "národního šampiona". Grégr před Romanovým příchodem prosadil spojení ČEZ s regionálními distribučními firmami. "Vznikl tak pověstný super čez, jehož růstu nic nebránilo," shrnuje Říman. Silná pozice na trhu usnadnila Romanovi a spol. vítězné tažení.

Právě v roce 2004, když se Romanův tým funkce ujímal, končila v zemi regulace cen elektřiny a proud se postupně začal prodávat za volné ceny. V té době se zároveň Evropy začíná zmocňovat obava z nedostatku energie. Starší elektrárny dosluhují, nové se nestavějí, na obzoru je zdražování ropy, zemního plynu, uhlí. Elektřina tak začala po Romanově nástupu prudce zdražovat. Už v prvním roce jeho vlády se její velkoobchodní cena zvedla o víc než deset procent a od té doby se každoroční cenový šok opakuje a sílí. "Právě růst cen elektřiny je hlavním motorem vysokých zisků i posilování akcií ČEZ," shodují se analytici.

Roman a jeho lidé si šanci na velké zisky uvědomovali a vzápětí po svém nástupu do funkcí přišli s plánem na prudkou investiční expanzi ČEZ doma i v zahraničí. Do rozvoje domácích elektráren se ČEZ rozhodl vložit nejméně sto miliard korun, zároveň se pustil do skupování aktiv v zahraničí.

Dnes ČEZ ovládá distribuční společnosti, elektrárny a uhelné doly kromě Bulharska i v Rumunsku, Polsku a Bosně. Nedávno se dohodl na kapitálovém propojení s maďarským energetickým koncernem MOL, obě firmy chtějí spolu stavět elektrárny v Maďarsku a na Slovensku. O nákupech dalších firem se ČEZ dál snaží na Balkáně, v Polsku, Turecku, Rusku. A je pravděpodobné, že akvizice budou pokračovat. A to i když investičních příležitostí v energetice není přebytek a ČEZ nemá na kontě jen úspěchy, v některých tendrech prohrává. To ale Roman nepovažuje za vadu: "Nemá smysl kupovat aktiva za nereálnou cenu," prohlašuje.

Domácí expanze se ČEZ sice nedaří tak jako zahraniční, i tady si ale Roman může připsat aspoň jeden velký úspěch: před dvěma lety vláda ČEZ prodala Severočeské doly, a zajistila mu tak zdroje k výrobě elektřiny na řadu let dopředu.

I tak ale v otázce domácí surovinové soběstačnosti spočívá největší potíž, kterou zatím marně Romanův tým řeší. Nepodařilo se mu ani prolobbovat u politiků zrušení ekologických limitů na těžbu hnědého uhlí, ani přesvědčit vlastníky Mostecké uhelné společnosti - firmy s největšími zásobami uhlí v zemi - aby s ČEZ uzavřeli smlouvu na dodávky na padesát let dopředu. ČEZ tím pádem nemohl odstartovat svůj nejambicióznější domácí projekt - stavbu nové elektrárny v Počeradech. Také snaha vymoci na státu zelenou pro rozšíření jaderného Temelína zatím nemá viditelný výsledek.

"Nedostatek zdrojů pro výrobu a náklady na emise skleníkových plynů, to jsou hlavní rizika pro ČEZ do budoucna. Zvlášť, kdyby tyto potíže přišly v kombinaci s neúspěchy při akvizicích v zahraničí. Já si ale myslím, že nákupy v cizině se firmě budou dařit dál," soudí analytik Atlantik FT Petr Novák.

Vedení ČEZ pod vedením Romana provedlo i radikální změnu struktury koncernu. Při ní došlo ke spojení původního ČEZ jakožto výrobce elektřiny s pěti regionálními distribučními firmami. Během projektu od roku 2004 skupina ČEZ v Česku převedla více než 6500 zaměstnanců. Podniky v holdingu si převedly majetek v hodnotě 68 miliard Kč. Firma také musela převést zákaznická data a nově nastavit svoje informační systémy.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
29
11. 2017
29-30.11.2017 - Konference
Salzburg
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí