zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ziskům ČEZ nahrává situace v celé Evropě

09.01.2008
Energie
Ziskům ČEZ nahrává situace v celé Evropě
Velkoobchodní cena elektřiny, za kterou se bude v příštím roce dodávat prodejcům, včera na pražské energetické burze poprvé přesáhla 60 eur za jednu megawatthodinu.

Pro české domácnosti to nevěští nic dobrého, neboť cena na burze v konečném důsledku ovlivní jejich účet za proud. Lidé v roce 2000 za jednu kilowatthodinu platili 2,61 koruny, letos je o víc než 40 procent dražší. O to více ale těší firmu ČEZ. Rostoucí ceny jsou totiž hlavním "motorem" i pro její zisk a v důsledku i růst hodnoty akcií.

To, že stoupají ceny elektřiny nejenom v Česku, ale celé Evropě, souvisí podle expertů především s vývojem na světovém trhu s ropou. Na něm například barel severomořského Brentu loni v průměru poprvé přesáhl 70 dolarů ve srovnání s necelými 18 dolary v roce 1999. Na to, kam se hýbe cena ropy, nejcitlivěji reaguje palivo, které ji může nejsnáze nahradit - zemní plyn. Na celém trhu s energií pak nastává "řetězová reakce", kdy po plynu zdražuje i "klasické" palivo pro elektrárny, jímž je uhlí.

Výrobcům elektřiny nyní velice nahrává situace na evropském trhu. Poptávka na něm už delší dobu roste rychlejším tempem než nabídka.

Většina západoevropských zemí v uplynulých pěti letech investovala do elektroenergetiky nedostatečně, upozornila společnost Capgemini. Nejhůř si podle ní vedlo Španělsko, naopak dostatečně investovalo Irsko. Celkový výkon elektráren v posledních letech klesl také v nových zemích Evropské unie - hlavně v Bulharsku, Litvě a také na Slovensku.

Členské země Evropské unie by měly do roku 2030 postavit nové elektrárny s celkovým výkonem 750 tisíc megawattů, aby mohly včas nahradit dosluhující kapacity a byla uspokojena rostoucí poptávka, vyplývá z materiálů ministerstva průmyslu a obchodu.

Německo původně plánovalo, že do roku 2012 postaví moderní uhelné elektrárny s celkovým výkonem 20 tisíc megawattů, ale nyní se rýsují projekty v objemu kolem osmi tisíc megawattů. Tamní koncerny své investiční plány seškrtaly, neboť výrazně vzrostly ceny stavebních materiálů. Výstavba nových uhelných elektráren by se prodražila i kvůli přísnějším ekologickým požadavkům.

Evropská komise se domnívá, že elektřina by nemusela tolik zdražovat, kdyby na kontinentu panovala větší konkurence. Proto navrhuje "rozštěpit" velké koncerny a oddělit výrobu od distribuce.

Poukazuje přitom na to, že koncentrace na trhu zesílila. V roce 1999 na něm pětici největších dodavatelů proudu patřilo 58 procent nyní je to kolem 70 procent.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí