Pátek, 29. března 2024

Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí

Cílem této Novely mělo být dle důvodové zprávy zjednodušení řízení dle Zákona EIA. 

Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí

Dne 22.8.2007 nabyl účinnosti zákon č. 216/2007 Sb. (dále jen "Novela"), kterým byl novelizován zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon EIA").

Proces posuzovaní vlivů na životní prostředí se tradičně dělí na dvě části - zjišťovací řízení (1. fáze) a samotné posuzování vlivů na životní prostředí (2. fáze). Záměry spadající do působnosti Zákona EIA jsou uvedeny v příloze č. 1 Zákona EIA. Dle právní úpravy účinné do 21.8.2007 všechny záměry v této příloze uvedené jsou předmětem minimálně zjišťovacího řízení. Záměry uvedené v kategorii I přílohy č. 1 a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li v Zákoně EIA uvedena, podléhají nejen zjišťovacímu řízení, ale též samotnému posuzování vždy. Záměry uvedené v kategorii II přílohy č. 1 podléhají posuzování pouze tehdy, stanoví-li tak příslušný orgán (krajský úřad nebo ministerstvo životního prostředí) ve zjišťovacím řízení.

Novela je částečně reakcí na změnu Zákona EIA novelou č. 163/2006 Sb., která reagovala na výtku Evropské komise, která vůči České republice namítala neúplnou transpozici evropských směrnic v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí, zejména v návaznosti na rozhodnutí Evropského soudního dvora ve věci C-392/96 (Komise vs. Irsko).

V České republice podobně jako v Irsku do nabytí účinnosti novely Zákona EIA č. 163/2006 Sb. (27.4.2006) záměry uvedené v příloze č. 1 kategorii II, které nedosahovaly příslušných limitních hodnot (dále jen "Podlimitní záměry"), nebyly podle Zákona EIA posuzovány. Směrnice č. 85/337/EHS, ve znění pozdějších předpisů (dále je "Směrnice") přitom vyžaduje, aby předmětem posuzování vlivů na životní prostředí byly všechny záměry uvedené v příloze č. 1, přičemž ve vztahu ke kategorii II přílohy Zákona EIA mohou být na základě individuálního posouzení nebo na základě stanovení určitých limitů některé záměry z posuzování vyloučeny. Dle výše uvedeného rozhodnutí Evropského soudního dvora, však takové limity nemohou být stanoveny pouze s ohledem na velikost záměru, ale také k přihlédnutí k dalším kritériím, jakými jsou umístění nebo povaha záměru. Evropská komise argumentovala zejména tím, že předmětem posuzování by měly být též záměry, které sice nedosahují svou velikostí příslušných limitních hodnot, nicméně (i) ve spojení s jinými stavbami či zařízeními mohou mít významný vliv na životní prostředí anebo (ii) záměry umístěné do oblastí, které jsou z hlediska ochrany životního prostředí citlivé nebo hodnotné. V irském případě se jednalo o posuzování záměrů trvalého zalesnění ploch, které mohou mít významný dopad na životní prostředí v Irsku i v případě, že takové trvalé zalesnění nedosahuje prahových hodnot stanovených irskou národní legislativou.

V reakci na výše uvedené soudní rozhodnutí a žádost Evropské komise Česká republika reagovala s účinností od 27.4.2006 do 21.8.2007 tak, že se vždy minimálně ve zjišťovacím řízení posuzovaly též všechny Podlimitní záměry. Česká republika tím rezignovala na možnost stanovení přesnějších kritérií podle požadavků Směrnice a rozhodnutí Evropského soudního dvora. Tento přístup sebou přinesl zvýšené náklady nejen pro investory, ale též pro veřejnou správu. Z její iniciativy (konkrétně z iniciativy Středočeského kraje) byl ve vztahu k Podlimitním záměrům Novelou vytvořen zjednodušený postup pro určení, zda Podlimitní záměr bude dále posuzován podle Zákona EIA. S účinností od 22.8.2007 jsou Podlimitní záměry posuzovány ve zvláštním zjednodušeném řízení, které by mělo snížit administrativní zátěž spojenou s posuzováním Podlimitních záměrů. Investor, který hodlá uskutečnit Podlimitní záměr je nově povinen poslat zjednodušené oznámení příslušnému úřadu (krajský úřad nebo ministerstvo životního prostředí podle typu záměru), který investorovi do 15 dnů od obdržení tohoto oznámení sdělí, zda Podlimitní záměr bude podléhat zjišťovacímu řízení. Toto sdělení též zveřejní příslušný úřad na internetu. V případě, že příslušný úřad vyžaduje provedení zjišťovacího řízení, musí investor připravit úplné oznámení, které je vyžadováno pro účely zjišťovacího řízení.

Z pohledu investorů je další podstatnou změnou možnost významně zkrátit dobu posuzování záměru podle Zákona EIA. U záměrů, které obligatorně musí vedle zjišťovacího řízení (1.fáze) projít též samotným procesem posuzování vlivů na životní prostředí (2.fáze), je možné se 1. fázi vyhnout tím, že investor předloží přímo dokumentaci vlivů na životní prostředí zpracovanou v souladu s požadavky zákona a záměr tak bude posuzován pouze ve 2. fázi. Tuto možnost má investor též v případě záměrů, u nichž vzhledem k jejich povaze může předpokládat, že výsledkem zjišťovacího řízení bude nutnost vypracování dokumentace vlivů záměru na životní prostředí a jejich posouzení ve 2. fázi EIA. Je paradoxní, že dle výkladu Zákona EIA nemá tuto možnost investor, který hodlá uskutečnit Podlimitní záměr nebo jehož záměr může dle stanoviska orgánu ochrany přírody a krajiny samostatně nebo ve spojení s jinými významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. V takovém případě musí investor projít zkráceným podlimitním řízením, zjišťovacím řízením i samotným procesem posuzování vlivů na životní prostředí, i když má důvodně za to, že záměr bude muset být posuzován v poslední fázi EIA.

Rovněž není v Zákoně EIA zcela vyjasněno, jakým způsobem bude posuzován Podlimitní záměr, který by mohl mít dle stanoviska orgánu ochrany přírody a krajiny vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. V takovém případě již bude investor vědět, že jeho záměr bude posuzován minimálně ve zjišťovacím řízení. Jeden z výkladů Novely však může být v tomto případě takový, že i přesto investor nebude moci zahájit přímo zjišťovací řízení, ale s ohledem na podlimitní charakter záměru bude nucen podstoupit též zkrácené podlimitní řízení, tj. vypracovat zjednodušené oznámení pro příslušný úřad a čekat 15 dnů na vyjádření úřadu, jehož stanovisko bude ze Zákona EIA známo předem.

Novela obecně přináší zjednodušení procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Nicméně, lze zde nalézt dalšího možnosti zjednodušení, zejména s ohledem na skutečnost, že řízení EIA může být v důsledku Novely administrativně a časově nejnáročnější u záměrů, které budou svým rozsahem a patrně též investičními náklady nejmenší.

Autor: Petr Opluštil, advokátní koncipient AK Havel&Holásek

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů