zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Austrálie se připojila k tažení proti igelitkám

14.01.2008
Odpady
Austrálie se připojila k tažení proti igelitkám
Austrálie se stane prvním kontinentem, který se plošně pokusí zbavit "šustivého moru" - plastových nákupních sáčků.

Nový ministr životního prostředí Peter Garrett se včera připojil k trendu, který se prosazuje i jinde. Oznámil, že vláda letos zahájí plán na postupné vytlačení plastových tašek z velkých obchodů.

"Myslím, že většina Australanů si přeje, aby odsud zmizely," řekl Garrett, jehož labouristická vláda se dostala k moci v listopadových volbách.

Není jasné, jestli bude v australských supermarketech zcela zakázána distribuce igelitových a mikrotenových sáčků, nebo zda na ně vláda uvalí daň. Tím by ale podle ministra jen trestala zákazníky.

Garrett přitom zdůraznil, že igelitová záplava je pro Austrálii stále neúnosnější. "Poletují tu nějaké čtyři miliardy sáčků, poškozují přírodu nebo se válejí na plážích, kam se jezdíme rekreovat. Dostali jsme se do kritické fáze a musíme s tím něco dělat," uvedl ministr.

Vládní iniciativu představil dva dny poté, co rozsáhlou kampaň v tomto směru vyhlásila - podle zpravodajů překvapivě - Čína. Od 1. června čínské úřady zakázaly výrobu ultratenkých sáčků a volnou distribuci všech igelitových tašek v obchodech.

Odhaduje se, že Číňané jich denně spotřebují kolem tří miliard a země musí ročně zpracovat na pět milionů tun surové ropy na výrobu plastových obalů.

"Měli bychom lidi vést k tomu, aby se vrátili k plátěným taškám a zeleninu aby kupovali do košíků," stálo v dokumentu, který vláda zveřejnila v úterý. Chce prý šetřit energetické zdroje - hlavně čím dál dražší ropu - a zlepšit ekologické prostředí, i v souvislosti s olympiádou, která v Pekingu začne necelé dva měsíce poté, co zákaz vstoupí v platnost.

"Bude to problém a ze začátku by mi to mohlo snížit obrat," řekl agentuře AP majitel jednoho pekingského obchodu s oděvy a potravinami. "Dlouhodobě je to ale dobrá věc. Ty sáčky nadělají hrozně nepořádku."

Jejich dopad na životní prostředí se snaží zmírnit řada států, od Bangladéše, přes Afriku po Evropu.

V Irsku výrazně poklesla poptávka po igelitových taškách, když na ně před pěti lety uvalili vysoké daně a zákazníci v obchodech si je musejí kupovat za 22 eurocentů.

Tento postup zkoušejí i některá britská města a podporuje ho - zatím ale pouze na papíře - většina místních rad v Londýně. Podobně se už čím dál častěji chovají i samotné supermarkety, třeba ve Francii a jinde na kontinentu - včetně Česka. Nabízejí také k prodeji alternativní tašky z přírodních materiálů - za nijak horentní ceny jsou k dostání například ve většině německých obchodů. Ty, které dál rozdávají igelitové sáčky zdarma, musí přispívat na jejich recyklaci.

Stejnou cestou jde i New York, jehož městská rada ve středu odhlasovala, že velcí prodejci, kteří tyto tašky volně distribuují, musí na viditelném místě instalovat recyklační kontejner.

Američané každý rok použijí a vyhodí přes 80 miliard plastových sáčků. Loni se San Francisco stalo prvním městem Spojených států, kde zakázali klasické igelitové tašky ve větších potravinových obchodech.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Ukliďme Česko
23
9. 2017
23.9.2017 - Festival, slavnost
Brno
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí