Josef Mládek: Nová Tata a strach ekologů

Firma by tak srazila cenu nejlevnějšího automobilu planety na polovinu. Tata Motors je ale přitom současně favoritem na získání prestižních značek Jaguar a Land Rover od automobilky Ford. Nabízí se tedy otázka, co vlastně uvedením superlevného vozu Tata sleduje. Automobilka zjevně reaguje na růst bohatství i početnosti střední třídy v Indii i v dalších klíčových oblastech asijského kontinentu. Nově představené auto nenabízí majitelům mnoho komfortu. Základnímu modelu chybí třeba posilovač řízení nebo klimatizace. Motor má objem pouhých 624 kubických centimetrů a výkon 33 koní. Nano ale podle svých výrobců splňuje přísné emisní limity EURO 4 i bezpečnostní normy.

Právě bezpečnost cestujících je podle firmy Tata jednou z hlavních předností nového auta. S jeho příchodem na trh získají indické rodiny nepopiratelně bezpečnější alternativu k velmi oblíbemezi ným motorkám a skútrům. Těch se v Indii prodalo za poslední rok sedm milionů, zatímco automobilů jen něco přes milion. V obchodní strategii Tata Motors se zřejmě odráží i budoucí očekávání postupného růstu ekonomiky a především kupní síly. Firma může dnes pomocí nabídky levných aut získat množství věrných zákazníků, hlavně těmi, kteří kupují svůj první vůz. Postupně, jak lidé budou bohatnout a po čase obnovovat automobily, může Tata loajálním spotřebitelům snadno nabízet stále komfortnější vozy. Bude-li Tata v této strategii úspěšná, ukáže teprve budoucnost. Její akce ale vyvolala i bezprostřední ohlasy. Vstup do segmentu ultralevných aut už vyhlásili mnozí konkurenti indické automobilky.

Aktivita automobilových firem děsí ekology. Obávají se, že produkce dalších aut zahltí již dnes přeplněné silnice a do ovzduší napumpuje další škodlivé emise. Někteří proto navrhují nová auta více zdanit. Je to ukvapený požadavek. Stát sice může nabídnout některá řešení tohoto problému, zvyšování daní by ale mělo zůstat až na posledním místě. Pro začátek stačí, když se podaří odstranit některá vládní nařízení, která Indy nepřímo k nákupu aut motivují. Například přísné předpisy územního plánování prakticky znemožňují výstavbu výškových budov v centrech měst. Taková regulace pak vyhání developery na okraje indických metropolí. Zbytečně je zabírána zemědělská půda, navíc se osídlení uměle rozprostírá do větší plochy. Tím se samozřejmě prodlužují dojezdové vzdálenosti, což žene poptávku po automobilech vzhůru.

Další potíže spočívají přímo v oblasti osobní přepravy. Příměstské vlaky, pokud vůbec existují, jsou přeplněné. Státní monopoly nebo omezený počet licencí pro soukromé přepravce na autobusových trasách brání podnikatelům nabízet lidem efektivní řešení. Regulace ničí konkurenci a vede k nízké kvalitě služeb. A to neplatí jen v Indii.

Autor je výzkumným pracovníkem Liberálního institutu

Zdroj: http://www.e15.cz