zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Přikrmováním můžete labutím i uškodit

15.01.2008
Příroda
Přikrmováním můžete labutím i uškodit

Rekreační a sportovní areál Benedikt patří k malým kouskům přírody, lehce dostupným pro obyvatele Mostu  při nedělních či svátečních vycházkách, a to dokonce bez vynaložení zbytečných fyzických sil či finančních prostředků. Kolorit přírodní scenérie dotváří i hejno labutí sídlících na zatopeném lomu. Ať už rodiče se svými ratolestmi nebo babičky a dědečkové s vnoučaty se snaží – zejména v zimním období – projevit svou lásku k přírodě a ke zvířatům tím, že přinesou z domova kus starého chleba nebo rohlíku pro ty bílé, mohutné a přitom zdáli tak něžně působící opeřence s majestátně dlouhými krky a vznešenými pohyby. Dobrodinci dojdou až k důvěřivým labutím, které se s dychtivým očekáváním přiblíží téměř na dosah, a hodí jim několik kousků ztvrdlého chleba. Ale ouha! Labutím nechutná. Kdyby tak byla vánočka nebo alespoň nějaký piškot… A tak při další vycházce není v kapse připravené obyčejné pečivo, ale určitě něco lepšího, buchtami počínaje a cukrovím konče.

Touha lidí pomáhat labutím není však vždy pro tyto tvory to nejlepší, co je může potkat. Milovníci přírody je někdy přímo zasypávají množstvím krmiva, což přispívá ke znečištění vody hnijící potravou. Navíc labutě, rozmazlované nadbytečným krmením, nemají potřebu živit se ještě něčím jiným a nedostatek vitamínů, bílkovin a minerálních látek (získaných jinak z pestré přirozené stravy) způsobuje vznik avitaminóz. Jejich příznaky obvykle nejsou zřetelné na první pohled a rozezná je jen zkušený veterinář, mohou však například způsobovat deformace kosterních orgánů, ovlivnit srážlivost krve nebo negativně působit na další rozmnožování labutí. Podávání čerstvého nebo naopak plesnivého pečiva pak podporuje vznik střevních potíží a průjmů.

Jak tedy postupovat správně, chceme-li nejen těmto vodním ptákům, ale třeba i rackům, lyskám a kachnám, pomoci? Důležité je vědět, že naši pomoc – pokud jde o potravu – potřebují jenom v zimě za velkých mrazů. Pokud jim nabídneme pečivo, mělo by se jednat pouze o zcela ztvrdlý chléb, nejlépe před usušením nakrájený na kostičky, lze však stejným způsobem připravit i housky, rohlíky, veky nebo vánočky (rozhodně ne plněné pečivo jako jsou koláče a buchty).

Labutě však v zimě potřebují také kvalitnější krmivo než jen staré pečivo. Vhodná je směs obilovin: kukuřice, pšenice, bezpluchý nebo loupaný oves, ječmen, žito a rovněž pšeničné nebo ovesné vločky. Směs neházíme do vody, ale sypeme těsně k vodě na břeh, ze kterého jsme odstranili sníh a to tak, aby ptáci nemuseli z vody vylézat. Pokud by ptáci spolu s potravou polykali  i sníh, hrozil by jim těžký střevní katar z vnitřního prochlazení. Poleví-li mrazy, můžeme nabídnout také směsi z vařených brambor, zeleniny, jablečných ohryzků a slupek – vše nahrubo rozstrouhané a rozšťouchané. Při silných mrazech nesmíme podávat žádné mrznoucí krmivo a nechceme-li uškodit, nikdy nenabízíme krmivo zatuchlé, plesnivé ani zapařené.

„Mám nyní obavy z důsledků své rady, neboť kdyby jen polovina z těch, co nyní chodí s chlebem a rohlíkem, přišla náhle s krmnou směsí, znečistí vodu i břeh ještě více než je tomu doposud. U pečiva je alespoň šance, že se o zbytky částečně postarají ryby“. Uvedla Dana Kovaříková, dispečerka Ekologického centra Most. Zbytky směsí a příkrmů, jež ptáci nespotřebovali, bychom měli odstraňovat a uklízet, pokud nechceme přispět k znečišťování vody i břehů, což by v důsledku mohlo škodit nejen labutím, ale i jiným zde žijícím tvorům a organizmům.

Pravda, nebýt milovníků labutí a jejich „dobročinnosti“ s celoročním přikrmováním, neměli bychom v zimě na Benediktu, ale ani na mnohých jiných hladinách městských nádrží, rozmazlené a zhýčkané labutě, neboť ty by se včas stačily přestěhovat někam na řeku, jak bývá odpradávna jejich zvykem a jak je k tomu vede jejich přirozený instinkt. Chyběl by nám sice krásný pohled na romantickou kulisu s nadýchanými peříčky labutích šíjí, ale vše by bylo tak, jak má správně být. Pokud jsme tedy již dopustili, že není vše v souladu s přírodou, pokusme se především přihlížet a sledovat jejich krásu a vznešenost labutí a nesnažme se za každou cenu zasypat je množstvím rohlíků i jiného krmiva, zvláště když vidíme, že nejeví o naše krmení zájem nebo je hladina kolem nich poseta množstvím nespolykaných drobků. Přiznejme si, že naše dobročinnost leckdy bývá spíše uspokojením našich tužeb a představ, a že nejvíce pomůžeme tím, že nebudeme škodit, plašit a ubližovat.

Milovníci zvířat mohou v průběhu ledna navštívit v prostorách ekocentra v Mostě výstavu „Svobodní jako ptáci“, která poukazuje na špatné životní podmínky nosnic a brojlerů ve velkochovech drůbeže. Zájemci si mohou zapůjčit z řady publikací, videokazet a DVD nejen o ochraně ptactva.

Autorka článku:

Bc. Dana Kovaříková, dispečerka Ekologického centra Most

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
Česká lesnická společnost
29
8. 2017
29.8.2017 - Seminář, školení
Kunovice
14
9. 2017
14.9.2017 - Konference
Školní lesní podnik Křtiny
Česká lesnická společnost
3
10. 2017
3-6.10.2017 - Konference
Orea Resort Devět Skal
Česká lesnická společnost
19
10. 2017
19.10.2017 - Seminář, školení
RZ Olšina
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí