Míchání biopaliv přináší problémy a rizika

IVAN OTTIS, PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA ČESKÉ ASOCIACE PETROLEJÁŘSKÉHO PRŮMYSLU A OBCHODU

Pokud včera schválené novely zákonů a vyhlášky nezačnou co nejdříve skutečně platit, hrozí ještě velké problémy. To říká Ivan Ottis, v jedné osobě šéf České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, pardubické rafinerie Paramo a člen představenstva Unipetrolu. Šedesátiletý petrolejářský boss, který prošel do nynějších funkcí přes řídící posty v Kaučuku a České rafinérské, na rovinu přiznává, že biopaliva - alespoň v té nynější podobě - zrovna "nemusí".


HN: Co všechno podle vás hrozí?

Ze všeho nejdříve hrozí problémy povinným osobám, tedy těm, kdo uvádějí paliva na trh a jsou plátci spotřební daně. To jsou v podstatě domácí výrobci a první dovozci. Když se někdo povinnosti přimíchávání biosložky vyhne, tak má výhodu v nižších nákladech, kterou může využít v nižší ceně.


HN: To vidíte jako skutečně reálné nebezpečí?

Také. Druhá hrozba je typická pro líh - je dána obrovským rozdílem spotřební daně na biolíh a potravinářský líh. Jak nás zkušenost učí - i při sebelepším propracovaní podobných norem si vždycky někdo najde kličky, jak pravidla obejít. Ale při míchání vzniká i spousta dalších problémů a rizik.


HN: Souhlasíte s tím, aby podíl biosložek, tedy líhu a metylesteru, v palivech byl v co nejkratší době co nejvyšší?

To v žádném případě! Naopak. Za prvé se ukazuje jako mylná představa, že cena těchto složek se bude držet na nějaké slušné ceně kvůli přetlaku kapacit a konkurenci výrobců. Už ceny u metylesteru řepkového oleje, který se od září přidává do nafty, stále roste. Za čtvrtletí se u nás spotřebovalo zhruba milion tun nafty, k tomu byla potřeba nějakých dvacet tisíc tun metylesteru. Přitom kapacita výrobců u nás je daleko vyšší. Přesto je metylesteru na trhu nedostatek. Takže tady, ale ani mezinárodně, trh nefunguje pro stabilizaci cen vlivem konkurence.


HN: Dá se podle vás říci, že biosložky ukrajují petrolejářům velkou část zisku?

Jednoznačně. I když přesným číslem to nedokážu z hlavy přesně říci. Ale jen v případě jednoho litru paliva - například k ceně 15 korun za naftu se přičítá podíl z 26 korun za příměs. Bavíme se o prodejních cenách rafinerií, proto říkám těch 15 korun. Je jasné, že než se palivo dostane k pumpě, přičítá se k jeho ceně ještě spotřební daň, k tomu pak DPH a marže distributorů a pump.

Každopádně ale nejsem pro další zvyšování podílu biosložek. Spíš se mi líbí představa ministerstva průmyslu, že by se po půl roce zkušeností všichni zainteresovaní sešli a že by se zhodnotily dosavadní zkušenosti všech, kterých se to týká.


HN: Jak jinak byste si představoval, aby byla naplněna představa Evropské unie na snížení potřeby ropy,  ekologii  , podporu zemědělců? Znáte lepší způsob ?

Já bych ty trendy bral s velkou rezervou. O nich mluví lobbisti a podporovatelé tohoto programu. Přestože se všechny státy k programu hlásí, zdaleka ne všechny se hlásí k cílovému podílu směsi v palivech - těm 5,75 procenta. Řeči o tom, že to musíme udělat, jinak nám hrozí nějaké velké neštěstí, asi nebudou pravda. Doporučení unie nemusíme respektovat. Když uvedeme důvody, proč nemůžeme tu povinnost splnit, tak jsou tam snad rozumní lidé, kteří naše rozumné důvody uznají.


HN: Ale to, čemu vy říkáte rozumné důvody, nemusí být rozumné důvody pro jiného. Třeba pro zemědělce.

Já si nepamatuji, že by unie zpočátku mluvila o biopalivech v souvislosti s podporou zemědělců. Nejprve se mluvilo o  ekologii  či omezení závislosti na ropě.


HN: Než parlament schválil systém zavádění biosložek, prosazoval jste vy a všechny rafinerie variantu, aby stát dotoval systém vratkou spotřební daně. Jinak že hrozí tuzemským producentům problémy kvůli nárůstu lacinějšího dovozu paliv. Už se vaše obavy naplňují?

Zatím nejsou k dispozici nějaká čísla. Pravda, tu kompenzaci jsem dlouho prosazoval, protože v sousedních zemích tato podpora biopaliv je. Ale musím se přiznat, že by s tím byly velké problémy. Musel by někdo hlídat, zda opravdu mícháme, jestli máme nárok na tu kompenzaci, jestli ceny výrobců metylesteru odpovídají nákladům a vstupům, museli by se hlídat zemědělci, zda nefakturují svým odběratelům přemrštěné ceny. Takže lepší je - když už biosložky musejí být, tak jedině na základě přísně tržního působení. Zavedení povinnosti s vysokou pokutou ale trh úplně likviduje.