Daňové úniky hrozí především u dováženého bioetanolu, pokud nebude nařízeno, že musí být denaturovaný, myslí si advokát Vojtěch Slówik, který se již několik let zabývá biopalivy.
Biolíh se v garáži míchat nedá
V době vlády sociální demokracie ho mnozí označovali za šedou eminenci, jež rozhoduje, kdo bude líh pro dopravní účely vyrábět.
Od ledna mají firmy, které prodávají pohonné hmoty, povinnost přidávat do benzinu líh. Ale až 15. ledna se sešla Poslanecká sněmovna, aby upravila pravidla, jimiž se výrobci biopaliv musí řídit. Neobáváte se, že si Česko zadělalo na další kriminální kauzu?
Neviděl bych to tak dramaticky. Přestože navrhované novely zákonů ještě nenabyly účinnosti, celní správa připravila interní předpis, který by měl věc řešit. Jelikož u všech velkých průmyslových lihovarů jsou celníci 24 hodin denně a existují tam i celní sklady, nevěřím, že k nějakým daňovým únikům dojde. Neznám podobný případ ani ze zahraničí. A to mám poměrně detailně zmapovanou situaci v zemích, jako jsou USA či Brazílie, kde je výroba bioetanolu nejrozvinutější. Když bude líh denaturován hned při výrobě, těžko se může komerčně zneužít jako pitný. Samozřejmě vypít lze i Okenu či Iron, ale běžné to určitě není.
Pokušení to bude asi veliké. Kdyby někdo líh přimíchával do benzinu jen fiktivně, ani se nezjistí, že někde chybí.
To už není problém výrobců lihu, nýbrž firem, které jej přimíchávají. Avšak i v tomto případě jsem optimista. Když si uvědomíme, kdo má tu povinnost, jde hlavně o Českou rafinérskou a Čepro, případně další velké výrobce pohonných hmot. To není jako před lety v případě nafty, do níž se metylester řepkového oleje (MEŘO) mnohdy přidával studenou cestou někde v garáži. Mícháním lihu se "garážové" firmy zabývat nebudou. Můžete sice namítnout, že třeba státem vlastněné Čepro se v minulosti neubránilo ani jiným daňovým podvodům, ale nemyslím si, že by současné managementy velkých firem byly ochotny riskovat.
Připouštím, že je problém ty dvě či tři procenta lihu v benzinu vůbec prokázat. Pokud někdo vyrobí sto tisíc litrů E85 - to znamená směsi, kde je 85 procent etanolu a 15 procent benzinu - může tímto způsobem splnit svou povinnou roční dvouprocentní kvótu přimíchávání a do zbylého sortimentu už nic dávat nemusí. A potom bude obtížné fakticky oddělovat benzin bez lihu od benzinu s lihem. Nebezpečí spatřuji především u dováženého lihu. Jestliže by byl importován jako nedenaturovaný, může skutečně nastat problém s daňovými úniky.
Biopaliva z trávy
V roce 2003, v éře sociální demokracie, jste se podílel na vzniku vládního programu na podporu výroby biopaliv. Nakolik se této problematice nyní věnujete?
Sleduji to pozorně. Pravidelně se zúčastňuji celosvětových konferencí o bioetanolu, radím i některým firmám. Problematika MEŘO a bionafty mě tolik nebere. Nedávám jim takovou budoucnost jako lihu. Problém MEŘO spočívá v tom, že tato biosložka je použitelná jenom do dieslových motorů, kdežto líh lze využít jak ve vznětových, tak i v zážehových motorech. Můžete se o tom přesvědčit třeba ve Švédsku, kde na směsi obsahující líh jezdí i autobusy se vznětovými motory. Navíc metylestery je možné vyrábět jen z olejnin, kdežto surovinová základna pro pálení lihu je podstatně širší.
Hovoří se o tom, že v budoucnu by lihovary měly přejít na biopaliva druhé generace, při jejichž výrobě se budou využívat i bioodpady - štěpka, tráva atd.
Ano, Evropská unie tento trend podporuje. Mělo by se využívat prakticky vše, co lze přeměnit na alkohol.
To zní docela rozumně, připomeňme si ale, že když jste v roce 2003 český biolihový program připravovali, tak jste poněkud nepochopitelně prosazovali, aby se u nás bioetanol pálil jen z některých odrůd hustě setého obilí a k pěstování se využívalo jen certifikované osivo. Nemluvilo se vůbec o cukrové třtině, o bramborách, o kukuřici. To je zcela v rozporu s tímto trendem.
Samozřejmě líh je možné vyrábět třeba i z brambor, ale je to neefektivní. Když dnes zjišťujete, co se využívá ve světě, je to cukrová třtina, pšenice, triticale (pšeničnožitný hybrid - pozn. red.) a kukuřice. Tím to v podstatě končí. Musíte si také uvědomit, že ten původní program se připravoval v době, kdy v této zemi ročně přebývalo okolo milionu tun obilí. Zemědělci " nevěděli, co s ním. To se samozřejmě změnilo vstupem do EU.
Ano, ale už tehdy jste mohli předpokládat, že nadvýroba nemusí být věčná, přesto jste chtěli výrobcům přikazovat, z čeho a jakým způsobem mají líh pálit.
Nešlo o žádné přikazování. My jsme se pouze snažili upřednostnit vysokoškrobnaté plodiny a odrůdy. Nechtěli jsme něco nařizovat, ale pouze podporovat ty nejefektivnější domácí suroviny. Každý by si to samozřejmě mohl dělat, z čeho by uznal za vhodné, trh by rozhodl.
Je-li jedna surovina státem podporovaná a druhá nikoliv, těžko hovořit o trhu. Od těchto podpor se ustoupilo a dnešní model je liberální. Jste z toho zklamán?
I nadále bych byl pro podporu domácích prvovýrobců a domácích surovin, ale jelikož naši zemědělci už nemají problém s prodejem obilí, nemohu mluvit o zklamání. Nastala jiná situace. V Německu za hranicemi už stojí tři veliké lihovary, které to přebytečné obilí, jež tady nadále je, jednoduše skoupí. Další obrovský lihovar, který prošel zkušebním provozem, má společnost Agrana v Rakousku. Stojí 230 kilometrů od našich hranic. Pouze čeká, až se cena obilí zase pohne směrem dolů.
Dovedete si představit, že naši petrolejáři dají nakonec přednost brazilskému lihu před domácím?
Reálně to hrozí. Buď z Brazílie, nebo z Německa. Nejvíc mě to asi štve u Německa. Ven budeme vyvážet naše obilí a zpátky importovat líh. Přidaná hodnota zůstane v Německu a naši energetickou soběstačnost to nezvýší. Přitom je to možná jen důsledkem osobních animozit, že se naši podnikatelé mezi sebou nedokážou domluvit.
Má přeprava biopaliv na takové vzdálenosti ještě něco společného s ochranou životního prostředí a snižováním emisí skleníkových plynů ? Z logiky věci to může mít nějaký význam jedině tehdy, když se líh spotřebuje co nejblíže místu výroby.
Evropská unie připravuje řadu předpisů, v nichž by se právě na tyto věci mělo dbát. Otázka transportních nákladů bude hrát zásadní roli, protože jako biopalivo by nově mělo být uznáno pouze to, co bude vyhovovat určitým limitům emisního řetězce od zemědělské prvovýroby ke spotřebě. Bude-li to líh z Brazílie, nároky kladené na biopalivo nesplní.
To aby snad Brusel přijal další úředníky a kontrolory. Někdo přece musí ohlídat, jestli se nepodvádí.
Sám jsem zvědav, jak to celé bude vypadat. Je to teprve v jednání, 23. ledna by o tom měla Evropská komise jednat. Velkokapacitní závody ve Španělsku, Německu či zmíněná Agrana v Rakousku, které vozí obilí z okruhu 400 až 600 kilometrů, by každopádně měly potíže, nebyly by bio. A já si myslím, že je to tak správně. My jsme od samého počátku říkali, že svozný obvod by měl být do nějakých 50 kilometrů.
Burzovní spekulace
Stát nařizuje výrobcům pohonných hmot, kolik procent biosložky musí přimíchat. Neobáváte se, že v budoucnu, pokud bude ropa dále zdražovat, může nastat opačná situace? Benzin bude tak drahý, že prudce poroste i cena lihu. Pálit ho budou chtít všichni a potravinářského obilí bude ubývat. Vláda nebude přimíchávání přikazovat, ale naopak omezovat, aby zbylo i na jídlo.
Těžko předvídat. Je třeba si uvědomit, že stanovených 5,75 procenta biosložek v pohonných hmotách do roku 2010 je z hlediska EU jen oznámení, kdežto deset procent pro rok 2020 je závazný cíl. Evropská komise ale také říká, že další nárůst, od 5,75 procenta nahoru, má být pokryt hlavně zmíněnými biopalivy druhé generace, to znamená zužitkováním nejrůznějších odpadů .
I prezident Klaus ve svém novoročním projevu upozorňoval na souvztažnost mezi cenami potravin a výrobou biopaliv.
To je jenom strašení lidí. Uvědomte si, že vzrostla i cena ječmene, z něhož se žádná biopaliva nedělají. Nevím, proč a jak se to stalo, ale považuji to za anomálii. Ceny jdou teď zase dolů. Nespadnou sice na původní úroveň, ale klesat asi ještě budou. Cena lihu zůstala prakticky stejná, až v poslední době začala narůstat v souvislosti se zdražováním ropy. Není to otázka biopaliv, ale spíše burzovních spekulací.
Mnozí považují výrobu biopaliv ze zemědělských plodin za zločin proti lidstvu. Jak se s tím vyrovnáváte?
Máte snad pocit, že by teď mělo význam nakoupit za 6000 korun tunu pšenice, za další 2000 ji přepravit do Afriky a za celkových 8000 ji tam dodávat jako humanitární pomoc, aby to nebylo proti lidstvu? Zatím nikdo nepředložil důkazy, že by výroba biopaliv někoho ohrožovala. Je to uměle vyvolaná hysterie.
Dělal byste něco jinak, kdybyste byl na místě současných představitelů vlády?
Snad nejvíce mi vadí, že se tato vláda rozhodla v dopravě místo biopaliv podporovat zemní plyn. Byl přijat program prosazený ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem, který u plynu ponechává až do konce roku 2011 nulovou spotřební daň. V dalších letech se sazba sice bude pozvolna zvedat, ale teprve od roku 2020 má být plná. Biopaliva pro dopravní účely naopak daňovou podporu ztrácejí.
Co tím chcete říct? Že Martin Bursík opět nadržuje plynařům, jak se to o něm vždycky tradovalo?
Takto přímo jsem to neřekl, ale je pravda, že tvůrcem tohoto programu byl on. Znovu si připomeňme, proč všechny evropské vlády biopaliva podporují. Kvůli ochraně ovzduší a také kvůli tomu, že je to obnovitelný zdroj, který, pokud ho vyrábíte v místě spotřeby, umožňuje zvýšení energetické soběstačnosti. Zemní plyn rozhodně tato kritéria nesplňuje, Nevím o nějakých nových nalezištích plynu v Česku a pro ovzduší je z hlediska CO2 dvakrát horší než biopaliva. Takže nechápu, jaké cíle tím ministr Bursík sledoval.
Vzpomínka na kauzu
Když v roce 2005 probíhal "slavný" tendr, jehož cílem bylo rozdělit mezi nové lihovary výrobní licence a stanovenou kvótu, tak mnozí lidé, kteří byli u toho, tvrdili, že právě vy jste ten, kdo celé to klání řídí. Soutěž byla nakonec zrušena, ale ještě předtím se ukázalo, že máte osobní vztah k některým zájemcům o licenci - hlavně k Jihočeskému zemědělskému lihovaru a k firmě Chebio z Karlových Varů.
Připouštím, že určité vazby na tyto firmy jsem měl a mám. Odmítám ale, že by byly jiné než osobní. Neměl jsem v těch firmách žádný podíl. Šlo o to, že se s těmi lidmi znám, že jsem jim radil a radím jim doteď. Co se samotného tendru týká, odmítám rovněž, že bych se nějak podílel na jeho organizaci.
Firmy s vámi spojené to po zrušení tendru překvapivě "zabalily" a přípravu svých projektů ukončily. Proč?
To se mýlíte. Chebio má územní povolení, a pokud vím, tak dokončuje přípravu financování projektu. Jihočeský zemědělský lihovar stavbu už zahájil. V lokalitě Býšov u Temelína jsou již inženýrské sítě, je tam i dotažená voda, komunikace. Přistoupil tam i americký akcionář, společnost BioTechnologies, LLC Alexandra Samardziche. Je to člověk, který se v Americe podílel na výstavbě několika lihovarů a na jejich provozu.
Šest z osmi firem, které tehdy postoupily do druhého kola tendru, chtělo využít technologii americké firmy Katzen. Prý jste ji v Česku zastupoval a účastníkům výběrového řízení doporučoval.
To je pravda, shledal jsem ji totiž jako funkční a vysoce efektivní. Ovšem s Američany jsem nikdy neměl podepsanou žádnou smlouvu. Klidně se jich na to přeptejte.
Ani žádnou provizi jste od nich nezískal?
Nezískal, protože se ani nic nezrealizovalo. Kdyby se zrealizovalo, tak by možná něco bylo (smích).
Nejvíce se o etanolu mluvilo v březnu 2006, kdy vypukla korupční kauza nazvaná biolíh. Policie tehdy pozatýkala několik lidí. Kromě jiného i lobbistu Františka Vybírala, který měl údajně - jak se tehdy psalo - za úplatek zajistit licenci kolínskému lihovaru. Trestní řízení bylo posléze zastaveno, policie nikomu nic neprokázala, ale přesto, znáte pana Vybírala?
Neznám. Znám Jaromíra Janatu, šéfa kolínského lihovaru, který patřil k zatčeným. Ačkoliv jsem jej už dlouho neviděl, nemyslím si, že by byl tak naivní. Když jsem četl, že Vybíral měl dostat peníze za to, že zajistí licenci, nevěřil jsem tomu. Janata musel vědět, že už je po tendru a žádná licence není a nebude. Buď to někdo jen špatně interpretoval, anebo Vybíral potají organizoval nějaké jiné výběrové řízení. Spíše bych si dokázal představit, že někdo někomu jen slíbil, že zajistí odbyt lihu, třeba v rámci Unipetrolu.
AUTOR: JIŘÍ PŠENIČKA
Vojtěch Slówik (51) je absolventem Právnické fakulty. Před listopadem 1989 byl poradcem předsedy ÚV SSM Jaroslava Jenerála. Poté dělal zástupce vedoucího Centra pro mládež, vědu a techniku při ÚV SSM a následně působil v Zenitcentru (hospodářském zařízení ÚV SSM). Tam skončil v srpnu 1989. Následně byl ředitelem švédsko-československé akciové společnosti Evropské sdružení pro inovaci a trading. Od roku 1986 byl spolupracovníkem I. správy Státní bezpečnosti (rozvědky).
Současná pozice: Je advokátem a působí v orgánech několika společností. Dlouhodobě se věnuje problematice biopaliv. V roce 2003 se podílel na přípravě vládního programu na jejich podporu.
Vztah k politice: Svého času působil i jako asistent poslanců ČSSD Františka Brožíka a Jaroslava Palase.
Záliby: Ve volném čase se věnuje myslivosti.
Od ledna mají firmy, které prodávají pohonné hmoty, povinnost přidávat do benzinu líh. Ale až 15. ledna se sešla Poslanecká sněmovna, aby upravila pravidla, jimiž se výrobci biopaliv musí řídit. Neobáváte se, že si Česko zadělalo na další kriminální kauzu?
Neviděl bych to tak dramaticky. Přestože navrhované novely zákonů ještě nenabyly účinnosti, celní správa připravila interní předpis, který by měl věc řešit. Jelikož u všech velkých průmyslových lihovarů jsou celníci 24 hodin denně a existují tam i celní sklady, nevěřím, že k nějakým daňovým únikům dojde. Neznám podobný případ ani ze zahraničí. A to mám poměrně detailně zmapovanou situaci v zemích, jako jsou USA či Brazílie, kde je výroba bioetanolu nejrozvinutější. Když bude líh denaturován hned při výrobě, těžko se může komerčně zneužít jako pitný. Samozřejmě vypít lze i Okenu či Iron, ale běžné to určitě není.
Pokušení to bude asi veliké. Kdyby někdo líh přimíchával do benzinu jen fiktivně, ani se nezjistí, že někde chybí.
To už není problém výrobců lihu, nýbrž firem, které jej přimíchávají. Avšak i v tomto případě jsem optimista. Když si uvědomíme, kdo má tu povinnost, jde hlavně o Českou rafinérskou a Čepro, případně další velké výrobce pohonných hmot. To není jako před lety v případě nafty, do níž se metylester řepkového oleje (MEŘO) mnohdy přidával studenou cestou někde v garáži. Mícháním lihu se "garážové" firmy zabývat nebudou. Můžete sice namítnout, že třeba státem vlastněné Čepro se v minulosti neubránilo ani jiným daňovým podvodům, ale nemyslím si, že by současné managementy velkých firem byly ochotny riskovat.
Připouštím, že je problém ty dvě či tři procenta lihu v benzinu vůbec prokázat. Pokud někdo vyrobí sto tisíc litrů E85 - to znamená směsi, kde je 85 procent etanolu a 15 procent benzinu - může tímto způsobem splnit svou povinnou roční dvouprocentní kvótu přimíchávání a do zbylého sortimentu už nic dávat nemusí. A potom bude obtížné fakticky oddělovat benzin bez lihu od benzinu s lihem. Nebezpečí spatřuji především u dováženého lihu. Jestliže by byl importován jako nedenaturovaný, může skutečně nastat problém s daňovými úniky.
Biopaliva z trávy
V roce 2003, v éře sociální demokracie, jste se podílel na vzniku vládního programu na podporu výroby biopaliv. Nakolik se této problematice nyní věnujete?
Sleduji to pozorně. Pravidelně se zúčastňuji celosvětových konferencí o bioetanolu, radím i některým firmám. Problematika MEŘO a bionafty mě tolik nebere. Nedávám jim takovou budoucnost jako lihu. Problém MEŘO spočívá v tom, že tato biosložka je použitelná jenom do dieslových motorů, kdežto líh lze využít jak ve vznětových, tak i v zážehových motorech. Můžete se o tom přesvědčit třeba ve Švédsku, kde na směsi obsahující líh jezdí i autobusy se vznětovými motory. Navíc metylestery je možné vyrábět jen z olejnin, kdežto surovinová základna pro pálení lihu je podstatně širší.
Hovoří se o tom, že v budoucnu by lihovary měly přejít na biopaliva druhé generace, při jejichž výrobě se budou využívat i bioodpady - štěpka, tráva atd.
Ano, Evropská unie tento trend podporuje. Mělo by se využívat prakticky vše, co lze přeměnit na alkohol.
To zní docela rozumně, připomeňme si ale, že když jste v roce 2003 český biolihový program připravovali, tak jste poněkud nepochopitelně prosazovali, aby se u nás bioetanol pálil jen z některých odrůd hustě setého obilí a k pěstování se využívalo jen certifikované osivo. Nemluvilo se vůbec o cukrové třtině, o bramborách, o kukuřici. To je zcela v rozporu s tímto trendem.
Samozřejmě líh je možné vyrábět třeba i z brambor, ale je to neefektivní. Když dnes zjišťujete, co se využívá ve světě, je to cukrová třtina, pšenice, triticale (pšeničnožitný hybrid - pozn. red.) a kukuřice. Tím to v podstatě končí. Musíte si také uvědomit, že ten původní program se připravoval v době, kdy v této zemi ročně přebývalo okolo milionu tun obilí. Zemědělci " nevěděli, co s ním. To se samozřejmě změnilo vstupem do EU.
Ano, ale už tehdy jste mohli předpokládat, že nadvýroba nemusí být věčná, přesto jste chtěli výrobcům přikazovat, z čeho a jakým způsobem mají líh pálit.
Nešlo o žádné přikazování. My jsme se pouze snažili upřednostnit vysokoškrobnaté plodiny a odrůdy. Nechtěli jsme něco nařizovat, ale pouze podporovat ty nejefektivnější domácí suroviny. Každý by si to samozřejmě mohl dělat, z čeho by uznal za vhodné, trh by rozhodl.
Je-li jedna surovina státem podporovaná a druhá nikoliv, těžko hovořit o trhu. Od těchto podpor se ustoupilo a dnešní model je liberální. Jste z toho zklamán?
I nadále bych byl pro podporu domácích prvovýrobců a domácích surovin, ale jelikož naši zemědělci už nemají problém s prodejem obilí, nemohu mluvit o zklamání. Nastala jiná situace. V Německu za hranicemi už stojí tři veliké lihovary, které to přebytečné obilí, jež tady nadále je, jednoduše skoupí. Další obrovský lihovar, který prošel zkušebním provozem, má společnost Agrana v Rakousku. Stojí 230 kilometrů od našich hranic. Pouze čeká, až se cena obilí zase pohne směrem dolů.
Dovedete si představit, že naši petrolejáři dají nakonec přednost brazilskému lihu před domácím?
Reálně to hrozí. Buď z Brazílie, nebo z Německa. Nejvíc mě to asi štve u Německa. Ven budeme vyvážet naše obilí a zpátky importovat líh. Přidaná hodnota zůstane v Německu a naši energetickou soběstačnost to nezvýší. Přitom je to možná jen důsledkem osobních animozit, že se naši podnikatelé mezi sebou nedokážou domluvit.
Má přeprava biopaliv na takové vzdálenosti ještě něco společného s ochranou životního prostředí a snižováním emisí skleníkových plynů ? Z logiky věci to může mít nějaký význam jedině tehdy, když se líh spotřebuje co nejblíže místu výroby.
Evropská unie připravuje řadu předpisů, v nichž by se právě na tyto věci mělo dbát. Otázka transportních nákladů bude hrát zásadní roli, protože jako biopalivo by nově mělo být uznáno pouze to, co bude vyhovovat určitým limitům emisního řetězce od zemědělské prvovýroby ke spotřebě. Bude-li to líh z Brazílie, nároky kladené na biopalivo nesplní.
To aby snad Brusel přijal další úředníky a kontrolory. Někdo přece musí ohlídat, jestli se nepodvádí.
Sám jsem zvědav, jak to celé bude vypadat. Je to teprve v jednání, 23. ledna by o tom měla Evropská komise jednat. Velkokapacitní závody ve Španělsku, Německu či zmíněná Agrana v Rakousku, které vozí obilí z okruhu 400 až 600 kilometrů, by každopádně měly potíže, nebyly by bio. A já si myslím, že je to tak správně. My jsme od samého počátku říkali, že svozný obvod by měl být do nějakých 50 kilometrů.
Burzovní spekulace
Stát nařizuje výrobcům pohonných hmot, kolik procent biosložky musí přimíchat. Neobáváte se, že v budoucnu, pokud bude ropa dále zdražovat, může nastat opačná situace? Benzin bude tak drahý, že prudce poroste i cena lihu. Pálit ho budou chtít všichni a potravinářského obilí bude ubývat. Vláda nebude přimíchávání přikazovat, ale naopak omezovat, aby zbylo i na jídlo.
Těžko předvídat. Je třeba si uvědomit, že stanovených 5,75 procenta biosložek v pohonných hmotách do roku 2010 je z hlediska EU jen oznámení, kdežto deset procent pro rok 2020 je závazný cíl. Evropská komise ale také říká, že další nárůst, od 5,75 procenta nahoru, má být pokryt hlavně zmíněnými biopalivy druhé generace, to znamená zužitkováním nejrůznějších odpadů .
I prezident Klaus ve svém novoročním projevu upozorňoval na souvztažnost mezi cenami potravin a výrobou biopaliv.
To je jenom strašení lidí. Uvědomte si, že vzrostla i cena ječmene, z něhož se žádná biopaliva nedělají. Nevím, proč a jak se to stalo, ale považuji to za anomálii. Ceny jdou teď zase dolů. Nespadnou sice na původní úroveň, ale klesat asi ještě budou. Cena lihu zůstala prakticky stejná, až v poslední době začala narůstat v souvislosti se zdražováním ropy. Není to otázka biopaliv, ale spíše burzovních spekulací.
Mnozí považují výrobu biopaliv ze zemědělských plodin za zločin proti lidstvu. Jak se s tím vyrovnáváte?
Máte snad pocit, že by teď mělo význam nakoupit za 6000 korun tunu pšenice, za další 2000 ji přepravit do Afriky a za celkových 8000 ji tam dodávat jako humanitární pomoc, aby to nebylo proti lidstvu? Zatím nikdo nepředložil důkazy, že by výroba biopaliv někoho ohrožovala. Je to uměle vyvolaná hysterie.
Dělal byste něco jinak, kdybyste byl na místě současných představitelů vlády?
Snad nejvíce mi vadí, že se tato vláda rozhodla v dopravě místo biopaliv podporovat zemní plyn. Byl přijat program prosazený ministrem životního prostředí Martinem Bursíkem, který u plynu ponechává až do konce roku 2011 nulovou spotřební daň. V dalších letech se sazba sice bude pozvolna zvedat, ale teprve od roku 2020 má být plná. Biopaliva pro dopravní účely naopak daňovou podporu ztrácejí.
Co tím chcete říct? Že Martin Bursík opět nadržuje plynařům, jak se to o něm vždycky tradovalo?
Takto přímo jsem to neřekl, ale je pravda, že tvůrcem tohoto programu byl on. Znovu si připomeňme, proč všechny evropské vlády biopaliva podporují. Kvůli ochraně ovzduší a také kvůli tomu, že je to obnovitelný zdroj, který, pokud ho vyrábíte v místě spotřeby, umožňuje zvýšení energetické soběstačnosti. Zemní plyn rozhodně tato kritéria nesplňuje, Nevím o nějakých nových nalezištích plynu v Česku a pro ovzduší je z hlediska CO2 dvakrát horší než biopaliva. Takže nechápu, jaké cíle tím ministr Bursík sledoval.
Vzpomínka na kauzu
Když v roce 2005 probíhal "slavný" tendr, jehož cílem bylo rozdělit mezi nové lihovary výrobní licence a stanovenou kvótu, tak mnozí lidé, kteří byli u toho, tvrdili, že právě vy jste ten, kdo celé to klání řídí. Soutěž byla nakonec zrušena, ale ještě předtím se ukázalo, že máte osobní vztah k některým zájemcům o licenci - hlavně k Jihočeskému zemědělskému lihovaru a k firmě Chebio z Karlových Varů.
Připouštím, že určité vazby na tyto firmy jsem měl a mám. Odmítám ale, že by byly jiné než osobní. Neměl jsem v těch firmách žádný podíl. Šlo o to, že se s těmi lidmi znám, že jsem jim radil a radím jim doteď. Co se samotného tendru týká, odmítám rovněž, že bych se nějak podílel na jeho organizaci.
Firmy s vámi spojené to po zrušení tendru překvapivě "zabalily" a přípravu svých projektů ukončily. Proč?
To se mýlíte. Chebio má územní povolení, a pokud vím, tak dokončuje přípravu financování projektu. Jihočeský zemědělský lihovar stavbu už zahájil. V lokalitě Býšov u Temelína jsou již inženýrské sítě, je tam i dotažená voda, komunikace. Přistoupil tam i americký akcionář, společnost BioTechnologies, LLC Alexandra Samardziche. Je to člověk, který se v Americe podílel na výstavbě několika lihovarů a na jejich provozu.
Šest z osmi firem, které tehdy postoupily do druhého kola tendru, chtělo využít technologii americké firmy Katzen. Prý jste ji v Česku zastupoval a účastníkům výběrového řízení doporučoval.
To je pravda, shledal jsem ji totiž jako funkční a vysoce efektivní. Ovšem s Američany jsem nikdy neměl podepsanou žádnou smlouvu. Klidně se jich na to přeptejte.
Ani žádnou provizi jste od nich nezískal?
Nezískal, protože se ani nic nezrealizovalo. Kdyby se zrealizovalo, tak by možná něco bylo (smích).
Nejvíce se o etanolu mluvilo v březnu 2006, kdy vypukla korupční kauza nazvaná biolíh. Policie tehdy pozatýkala několik lidí. Kromě jiného i lobbistu Františka Vybírala, který měl údajně - jak se tehdy psalo - za úplatek zajistit licenci kolínskému lihovaru. Trestní řízení bylo posléze zastaveno, policie nikomu nic neprokázala, ale přesto, znáte pana Vybírala?
Neznám. Znám Jaromíra Janatu, šéfa kolínského lihovaru, který patřil k zatčeným. Ačkoliv jsem jej už dlouho neviděl, nemyslím si, že by byl tak naivní. Když jsem četl, že Vybíral měl dostat peníze za to, že zajistí licenci, nevěřil jsem tomu. Janata musel vědět, že už je po tendru a žádná licence není a nebude. Buď to někdo jen špatně interpretoval, anebo Vybíral potají organizoval nějaké jiné výběrové řízení. Spíše bych si dokázal představit, že někdo někomu jen slíbil, že zajistí odbyt lihu, třeba v rámci Unipetrolu.
AUTOR: JIŘÍ PŠENIČKA
Vojtěch Slówik (51) je absolventem Právnické fakulty. Před listopadem 1989 byl poradcem předsedy ÚV SSM Jaroslava Jenerála. Poté dělal zástupce vedoucího Centra pro mládež, vědu a techniku při ÚV SSM a následně působil v Zenitcentru (hospodářském zařízení ÚV SSM). Tam skončil v srpnu 1989. Následně byl ředitelem švédsko-československé akciové společnosti Evropské sdružení pro inovaci a trading. Od roku 1986 byl spolupracovníkem I. správy Státní bezpečnosti (rozvědky).
Současná pozice: Je advokátem a působí v orgánech několika společností. Dlouhodobě se věnuje problematice biopaliv. V roce 2003 se podílel na přípravě vládního programu na jejich podporu.
Vztah k politice: Svého času působil i jako asistent poslanců ČSSD Františka Brožíka a Jaroslava Palase.
Záliby: Ve volném čase se věnuje myslivosti.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
