Vojíř tlačí na atom
Generální ředitel ČEZ Martin Roman chce, aby se o dostavbě jaderné elektrárny
Temelín rozhodlo na základě zprávy Pačesovy komise.
Generální ředitel ČEZ Martin Roman chce, aby se o dostavbě jaderné elektrárny Temelín rozhodlo na základě zprávy Pačesovy komise.
Vlastní tažení za dostavbu jaderné elektrárny Temelín zahájil předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Oldřich Vojíř (ODS).Ve třináctistránkovém dokumentu o energetické politice České republiky, kterou má Ekonom k dispozici, hovoří jasně: Stát nemá polostátní elektrárenské společnosti ČEZ bránit vybudovat další reaktory.
Pokud o tom Vojíř přesvědčí koaliční politiky včetně zelených, tak by se ještě koncem letošního roku rozběhlo posuzování vlivu takového konkrétního projektu na životní prostřední (EIA). Pak by se začal schvalovat nový územní plán. Se stavbou dvou zřejmě 1000 MW bloků za 120 až 140 miliard korun by se začalo hned po volbách do Poslanecké sněmovny, ve druhé polovině roku 2010.
ČEKÁNÍ NA ČERVEN. "Vláda k energetické politice ustavila komisi akademika Václava Pačese. Počkáme na její výstupy," tvrdí generální ředitel ČEZ Martin Roman. Závěry komise se čekají letos v červnu. Šéf dozorčí rady Martin Kocourek (bývalý poslanec ODS) je sdílnější: "ČEZ je technicky připraven na veškeré možnosti. Rozhodnutí o dalším rozvoji jaderné energetiky ale závisí na rozhodnutí většinového vlastníka, tedy státu, a ten zastupuje kabinet." Vojíř požaduje od firmy iniciativu. "Není to přece žádný státní podnik, ale akciovka, byť s výraznou státní většinou. Sama se musí starat o svůj rozvoj," tvrdí.
Programové prohlášení vlády ale zatím vylučuje i pouhou přípravu a plánování nových reaktorů. Strana zelených jakoukoliv změnu vylučuje a hrozí odchodem z kabinetu. "Téma dostavby Temelína si vůbec nenechám vnutit," zdůrazňuje opakovaně její předseda Martin Bursík.
I proto postoj premiéra Mirka Topolánka (ODS) zůstává nejasný. V rozhovoru pro rakouský týdeník Profil nedávno prohlásil, že v Česku nejsou žádné konkrétní záměry rozšiřovat existující jaderné elektrárny či stavět nové. Současně vyjádřil naději, že moderní jaderné reaktory v ČR vyrostou.
Není ani jasné, do jaké míry s ním Vojíř svůj postup konzultoval. Poslanec nyní tvrdí, že jde o vlastní akci. Na podzim ale připouštěl, že Topolánek o jeho záměru dobře ví.
NE PLYNOVÝM ELEKTRÁRNÁM. Vojíř spoléhá na veřejnou diskusi. Věří, že zelení nakonec změní stanovisko a uznají, že to bez proudu z nových jaderných bloků po roce 2025 nepůjde. Částečně se jim snaží vyjít vstříc a hledá prostor, kde by i oni mohli uskutečnit část předvolebních slibů. V tom hlavním ustoupit nechce. "Alternativní zdroje a úspory mají velký význam. Hlavně při výrobě tepla a v dopravě. Nikde v Evropě ale nezvrátily další růst spotřeby elektřiny. Pro nás, když teprve doháníme ekonomickou úroveň vyspělých zemí, to platí dvojnásob," vysvětluje.
Budování plynových elektráren, o nichž pro případ nouze zelení mluví, odmítá. Zvýšilo by závislost České republiky na Rusku či arabských zemích.
Na druhou stranu v jeho zprávě už není ani slovo o prolomení územních limitů na těžbu hnědého uhlí. Bez něho si ještě nedávno nedovedla průmyslová lobby budoucnost české energetiky vůbec představit.
POKUD ZELENÍ NEUSTOUPÍ, chce Vojíř prosadit usnesení o odblokování dostavby Temelína v Poslanecké sněmovně. "Ministr průmyslu Martin Říman má stejně poslancům předložit modifikovanou verzi energetické politiky státu, a tak k tomu bude příležitost," soudí.
Jinou věcí je, zda pro to získá spojence. Sociální demokraté jadernou energetiku podporují, ale požadují razantnější postup. "Pouhé usnesení poslanců je málo. Nikoho nezavazuje. Rozhodnout musí vláda nebo Sněmovna. A to zcela jasně," tvrdí exministr průmyslu Milan Urban. Návrh, aby se energetická koncepce stala zákonem, který by budování atomových reaktorů ČEZ přímo uložil, předloží jeho ČSSD do konce ledna. Jednat se o něm začne po prezidentské volbě.
Také Vojíř připouští tvrdší postup. Hovoří dokonce o úpravě programového prohlášení kabinetu. "ODS ho podepsala vloni v lednu a od té chvíle se situace změnila," vysvětluje. To samé si myslí jeho straničtí kolegové z hospodářského výboru.
Argumenty nechybějí. Zatím se všichni odvolávali hlavně na rozestavěné reaktory ve Finsku. Britská vláda ale minulý týden rozhodla o výstavbě nových jaderných elektráren. Francouzské firmy je zase plánují pro arabský svět.
POTŘEBU DALŠÍCH REAKTORŮ v Česku zdůvodňuje Vojíř především růstem ekonomiky. I když v horizontu sedmi až deseti let nebude mít ČR problém s výkonem elektráren, budoucnost vidí daleko chmurněji. Poroste-li hrubý domácí produkt, bude země okolo roku 2020 až 2025 spotřebovávat nikoliv současných 60 terrawatthodin, ale o 15-17 TWh více. Dovážet elektřinu není odkud, bude se muset vyrobit. A naopak, její vývoz na liberalizovaném evropském trhu není možné administrativně zastavit.
Zpráva varuje před upuštěním od energetického mixu běžného v EU. V ČR by se energie měla získávat po 30 % z plynu, jádra i uhlí. A jen deset procent zbývá na obnovitelné a alternativní zdroje. To znamená, že u elektřiny by došlo k mírnému nárůstu podílu jádra a plynu a sníží se spotřeba uhlí.
Vojíř připomíná, že u primárních zdrojů je prostor pro úspory malý. V úvahu přichází odstavit méně účinné tepelné elektrárny a náhradit je modernější technologií. Pomoci může kogenerace, výroba elektřiny a tepla zároveň. Úspory jsou reálné u tepelné energie (zateplování domů, úřadů a škol) a v dopravě. V ní je možné podpořit hromadnou dopravu a převést část nákladů na železnici. Při výrobě tepla i v dopravě je také na místě více využívat jako palivo zemní plyn. Materiál preferuje biomasu a vůči větrné energii je skeptický. Navíc polemizuje s tvrzením zelených, že spotřeba energie je v ČR vysoká. Stále je o 500 kWh na hlavu pod ročním průměrem 15 původních zemí Evropské unie.
Dokument je kolektivní dílo, na jehož přípravě se podíleli lidé z akademických kruhů i z praxe. Jejich jména ale Vojíř tají. Zveřejnit je chce koncem února na energetickém semináři hospodářského výboru Sněmovny.
AUTOR: JOSEF PRAVEC
AUTOR: JIŘÍ KOUDA
Návrh, aby se energetická koncepce stala zákonem, který by budování atomových reaktorů ČEZ přímo uložil, předloží ČSSD do konce ledna.
Co je ve Vojířově zprávě o jaderné energetice
V oblasti rozvoje jaderné energetiky by vláda jako většinový vlastník ČEZ neměla zasahovat do jeho podnikání politickými zákazy podpory a plánování nových jaderných zdrojů. Tím fakticky brání vedení společnosti jednat s péčí řádného hospodáře.
Pokud má ČEZ připraven záměr dostavby jaderné elektrárny Temelín, má ho zdůvodněn potřebami zabezpečit dostatek elektrické energie v ČR v delším horizontu. Ten je vyhodnocen jako ziskový a finančně zabezpečený i bez státní podpory, proto by mu vláda neměla z politických důvodů bránit. ČEZ má rozvíjet své podnikání jako každý jiný subjekt na trhu.
Jelikož v ČR není z právního hlediska nutné přijímat jakékoliv vládní rozhodnutí o výstavbě jaderné elektrárny, měla by se vláda chovat jen jako výkonná složka státní moci.
Každé oddalování rozhodnutí o výstavbě jaderných zdrojů hrozí zdražením investice v řádech miliard Kč. Popřípadě i faktickým znemožněním její realizace po dobu, kdy budou kapacity výrobců zadány pro jiné projekty ve světě.
Vlastní tažení za dostavbu jaderné elektrárny Temelín zahájil předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Oldřich Vojíř (ODS).Ve třináctistránkovém dokumentu o energetické politice České republiky, kterou má Ekonom k dispozici, hovoří jasně: Stát nemá polostátní elektrárenské společnosti ČEZ bránit vybudovat další reaktory.
Pokud o tom Vojíř přesvědčí koaliční politiky včetně zelených, tak by se ještě koncem letošního roku rozběhlo posuzování vlivu takového konkrétního projektu na životní prostřední (EIA). Pak by se začal schvalovat nový územní plán. Se stavbou dvou zřejmě 1000 MW bloků za 120 až 140 miliard korun by se začalo hned po volbách do Poslanecké sněmovny, ve druhé polovině roku 2010.
ČEKÁNÍ NA ČERVEN. "Vláda k energetické politice ustavila komisi akademika Václava Pačese. Počkáme na její výstupy," tvrdí generální ředitel ČEZ Martin Roman. Závěry komise se čekají letos v červnu. Šéf dozorčí rady Martin Kocourek (bývalý poslanec ODS) je sdílnější: "ČEZ je technicky připraven na veškeré možnosti. Rozhodnutí o dalším rozvoji jaderné energetiky ale závisí na rozhodnutí většinového vlastníka, tedy státu, a ten zastupuje kabinet." Vojíř požaduje od firmy iniciativu. "Není to přece žádný státní podnik, ale akciovka, byť s výraznou státní většinou. Sama se musí starat o svůj rozvoj," tvrdí.
Programové prohlášení vlády ale zatím vylučuje i pouhou přípravu a plánování nových reaktorů. Strana zelených jakoukoliv změnu vylučuje a hrozí odchodem z kabinetu. "Téma dostavby Temelína si vůbec nenechám vnutit," zdůrazňuje opakovaně její předseda Martin Bursík.
I proto postoj premiéra Mirka Topolánka (ODS) zůstává nejasný. V rozhovoru pro rakouský týdeník Profil nedávno prohlásil, že v Česku nejsou žádné konkrétní záměry rozšiřovat existující jaderné elektrárny či stavět nové. Současně vyjádřil naději, že moderní jaderné reaktory v ČR vyrostou.
Není ani jasné, do jaké míry s ním Vojíř svůj postup konzultoval. Poslanec nyní tvrdí, že jde o vlastní akci. Na podzim ale připouštěl, že Topolánek o jeho záměru dobře ví.
NE PLYNOVÝM ELEKTRÁRNÁM. Vojíř spoléhá na veřejnou diskusi. Věří, že zelení nakonec změní stanovisko a uznají, že to bez proudu z nových jaderných bloků po roce 2025 nepůjde. Částečně se jim snaží vyjít vstříc a hledá prostor, kde by i oni mohli uskutečnit část předvolebních slibů. V tom hlavním ustoupit nechce. "Alternativní zdroje a úspory mají velký význam. Hlavně při výrobě tepla a v dopravě. Nikde v Evropě ale nezvrátily další růst spotřeby elektřiny. Pro nás, když teprve doháníme ekonomickou úroveň vyspělých zemí, to platí dvojnásob," vysvětluje.
Budování plynových elektráren, o nichž pro případ nouze zelení mluví, odmítá. Zvýšilo by závislost České republiky na Rusku či arabských zemích.
Na druhou stranu v jeho zprávě už není ani slovo o prolomení územních limitů na těžbu hnědého uhlí. Bez něho si ještě nedávno nedovedla průmyslová lobby budoucnost české energetiky vůbec představit.
POKUD ZELENÍ NEUSTOUPÍ, chce Vojíř prosadit usnesení o odblokování dostavby Temelína v Poslanecké sněmovně. "Ministr průmyslu Martin Říman má stejně poslancům předložit modifikovanou verzi energetické politiky státu, a tak k tomu bude příležitost," soudí.
Jinou věcí je, zda pro to získá spojence. Sociální demokraté jadernou energetiku podporují, ale požadují razantnější postup. "Pouhé usnesení poslanců je málo. Nikoho nezavazuje. Rozhodnout musí vláda nebo Sněmovna. A to zcela jasně," tvrdí exministr průmyslu Milan Urban. Návrh, aby se energetická koncepce stala zákonem, který by budování atomových reaktorů ČEZ přímo uložil, předloží jeho ČSSD do konce ledna. Jednat se o něm začne po prezidentské volbě.
Také Vojíř připouští tvrdší postup. Hovoří dokonce o úpravě programového prohlášení kabinetu. "ODS ho podepsala vloni v lednu a od té chvíle se situace změnila," vysvětluje. To samé si myslí jeho straničtí kolegové z hospodářského výboru.
Argumenty nechybějí. Zatím se všichni odvolávali hlavně na rozestavěné reaktory ve Finsku. Britská vláda ale minulý týden rozhodla o výstavbě nových jaderných elektráren. Francouzské firmy je zase plánují pro arabský svět.
POTŘEBU DALŠÍCH REAKTORŮ v Česku zdůvodňuje Vojíř především růstem ekonomiky. I když v horizontu sedmi až deseti let nebude mít ČR problém s výkonem elektráren, budoucnost vidí daleko chmurněji. Poroste-li hrubý domácí produkt, bude země okolo roku 2020 až 2025 spotřebovávat nikoliv současných 60 terrawatthodin, ale o 15-17 TWh více. Dovážet elektřinu není odkud, bude se muset vyrobit. A naopak, její vývoz na liberalizovaném evropském trhu není možné administrativně zastavit.
Zpráva varuje před upuštěním od energetického mixu běžného v EU. V ČR by se energie měla získávat po 30 % z plynu, jádra i uhlí. A jen deset procent zbývá na obnovitelné a alternativní zdroje. To znamená, že u elektřiny by došlo k mírnému nárůstu podílu jádra a plynu a sníží se spotřeba uhlí.
Vojíř připomíná, že u primárních zdrojů je prostor pro úspory malý. V úvahu přichází odstavit méně účinné tepelné elektrárny a náhradit je modernější technologií. Pomoci může kogenerace, výroba elektřiny a tepla zároveň. Úspory jsou reálné u tepelné energie (zateplování domů, úřadů a škol) a v dopravě. V ní je možné podpořit hromadnou dopravu a převést část nákladů na železnici. Při výrobě tepla i v dopravě je také na místě více využívat jako palivo zemní plyn. Materiál preferuje biomasu a vůči větrné energii je skeptický. Navíc polemizuje s tvrzením zelených, že spotřeba energie je v ČR vysoká. Stále je o 500 kWh na hlavu pod ročním průměrem 15 původních zemí Evropské unie.
Dokument je kolektivní dílo, na jehož přípravě se podíleli lidé z akademických kruhů i z praxe. Jejich jména ale Vojíř tají. Zveřejnit je chce koncem února na energetickém semináři hospodářského výboru Sněmovny.
AUTOR: JOSEF PRAVEC
AUTOR: JIŘÍ KOUDA
Návrh, aby se energetická koncepce stala zákonem, který by budování atomových reaktorů ČEZ přímo uložil, předloží ČSSD do konce ledna.
Co je ve Vojířově zprávě o jaderné energetice
V oblasti rozvoje jaderné energetiky by vláda jako většinový vlastník ČEZ neměla zasahovat do jeho podnikání politickými zákazy podpory a plánování nových jaderných zdrojů. Tím fakticky brání vedení společnosti jednat s péčí řádného hospodáře.
Pokud má ČEZ připraven záměr dostavby jaderné elektrárny Temelín, má ho zdůvodněn potřebami zabezpečit dostatek elektrické energie v ČR v delším horizontu. Ten je vyhodnocen jako ziskový a finančně zabezpečený i bez státní podpory, proto by mu vláda neměla z politických důvodů bránit. ČEZ má rozvíjet své podnikání jako každý jiný subjekt na trhu.
Jelikož v ČR není z právního hlediska nutné přijímat jakékoliv vládní rozhodnutí o výstavbě jaderné elektrárny, měla by se vláda chovat jen jako výkonná složka státní moci.
Každé oddalování rozhodnutí o výstavbě jaderných zdrojů hrozí zdražením investice v řádech miliard Kč. Popřípadě i faktickým znemožněním její realizace po dobu, kdy budou kapacity výrobců zadány pro jiné projekty ve světě.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
