Řeky jsou čistší i díky pokutám pro firmy
Ryby v českých řekách zažily loni krušný rok. Život jim ztížily stovky litrů
škodlivých látek, které do řek vypustily velké firmy. Česká inspekce životního
prostředí (ČIŽP) udělila za prohřešky milionové pokuty.
Ryby v českých řekách zažily loni krušný rok. Život jim ztížily stovky litrů škodlivých látek, které do řek vypustily velké firmy. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) udělila za prohřešky milionové pokuty.
"Černého Petra" si vytáhly Severočeské vodovody a kanalizace s třímilionovou pokutou. Rozsah znečištění Labe byl tak velký, že se podle údajů ČIŽP projevil i za hranicemi Česka. Po milionu dostaly například litvínovský Unipetrol či pardubická Syntesia.
Inspekce podle svého vyjádření přihlédla při určování výše pokuty k tomu, že se firmy dlouhodobě snaží o snižování množství vypouštěného odpadu .
Podle ekologů by mohly být ale pokuty ještě větší. "Postihy za poškozování životního prostředí ani zdaleka neodpovídají skutečným škodám způsobeným nezodpovědným chováním," tvrdí Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.
Škodliviny z polí
Díky přísnějším limitům nastaveným Ministerstvem životního prostředí a udělovaným pokutám se množství škodlivých látek v odpadních vodách snižuje.
Na tom, že je voda čistější, má zásluhu i změna výrobních technologií, které čistí vodu mnohem efektivněji. Zároveň podle oslovených expertů vypouštějí čističky méně splašků a neplýtvají surovinami. A na ekonomickou výhodnost podniky slyší.
Přibývá však znečištění ze zemědělství. "Rostoucí spotřeba průmyslových hnojiv a toxických pesticidů má na svědomí, že deště z polí splachují do řek více a více chemikálií," tvrdil Vojtěch Kotecký z hnutí Duha. Zemědělství tak patří mezi hlavní příčinu, proč jsou české řeky a přehradní nádrže silně znečištěny dusíkem a fosforem.
Dalším faktorem je přílišná péče o tok řek. Ten je často narovnáván, koryta jsou betonována. Řeky mají nízkou samočisticí schopnost a případná ekologická havárie je zasáhne víc, než by musela.
"Zdravá řeka, která je plná života, kde vodu čeří peřeje a voda se malebně točí v meandrech, dokáže část znečištění vychytat sama. Je nutné tyto přírodní prvky obnovovat, aby přirozeně zajistily dostatečný přísun kyslíku a vodu bohatou na živočichy," říká Kotecký.
Odpady už nelákají
Zatímco v současnosti řeší inspektoři hlavně prohřešky firem týkající se čistoty řek, dříve byly hlavním problémem nelegální dovoz odpadků a jejich černé skládky u hranic s Německem.
"Poskytli jsme tisíce telefonických konzultací a provedli stovky výjezdů do podezřelých objektů nebo do míst, kde se celním orgánům podařilo zadržet vozidla podezřelá z nelegálního dovozu," vzpomíná Ivana Awwadová, mluvčí ČIŽP. Za rok 2006 vystavila inspekce za prohřešky s dovozem odpadů pokuty v hodnotě téměř 33 milionů korun.
V loňském roce se pak počty případů výrazně snížily. Podle názoru odborníků se tak stalo zejména díky přísnějším kontrolám a medializaci nejhorších porušení zákona. Přesto byla vůbec největší pokuta, kterou ČIŽP v loňském roce udělila, právě za nelegální dovoz odpadků z Německa. Téměř sedm milionů korun vyměřila firmě MTR Kladno. Ale za případ, který je starý už víc než dva roky.
Majitelé firem ale přišli na nový elegantní způsob, jak ušetřit. Stále častěji prohlašují věci, které byly doposavad vnímány jako odpady , za výrobky. "Důvod je prostý. Na nakládání s výrobky se ve srovnání s odpady nevztahují ani zdaleka tak přísné normy a povinnosti.
Toto jednání ale často může vést k ohrožení životního prostředí ," upozorňuje Awwadová.
"Černého Petra" si vytáhly Severočeské vodovody a kanalizace s třímilionovou pokutou. Rozsah znečištění Labe byl tak velký, že se podle údajů ČIŽP projevil i za hranicemi Česka. Po milionu dostaly například litvínovský Unipetrol či pardubická Syntesia.
Inspekce podle svého vyjádření přihlédla při určování výše pokuty k tomu, že se firmy dlouhodobě snaží o snižování množství vypouštěného odpadu .
Podle ekologů by mohly být ale pokuty ještě větší. "Postihy za poškozování životního prostředí ani zdaleka neodpovídají skutečným škodám způsobeným nezodpovědným chováním," tvrdí Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika.
Škodliviny z polí
Díky přísnějším limitům nastaveným Ministerstvem životního prostředí a udělovaným pokutám se množství škodlivých látek v odpadních vodách snižuje.
Na tom, že je voda čistější, má zásluhu i změna výrobních technologií, které čistí vodu mnohem efektivněji. Zároveň podle oslovených expertů vypouštějí čističky méně splašků a neplýtvají surovinami. A na ekonomickou výhodnost podniky slyší.
Přibývá však znečištění ze zemědělství. "Rostoucí spotřeba průmyslových hnojiv a toxických pesticidů má na svědomí, že deště z polí splachují do řek více a více chemikálií," tvrdil Vojtěch Kotecký z hnutí Duha. Zemědělství tak patří mezi hlavní příčinu, proč jsou české řeky a přehradní nádrže silně znečištěny dusíkem a fosforem.
Dalším faktorem je přílišná péče o tok řek. Ten je často narovnáván, koryta jsou betonována. Řeky mají nízkou samočisticí schopnost a případná ekologická havárie je zasáhne víc, než by musela.
"Zdravá řeka, která je plná života, kde vodu čeří peřeje a voda se malebně točí v meandrech, dokáže část znečištění vychytat sama. Je nutné tyto přírodní prvky obnovovat, aby přirozeně zajistily dostatečný přísun kyslíku a vodu bohatou na živočichy," říká Kotecký.
Odpady už nelákají
Zatímco v současnosti řeší inspektoři hlavně prohřešky firem týkající se čistoty řek, dříve byly hlavním problémem nelegální dovoz odpadků a jejich černé skládky u hranic s Německem.
"Poskytli jsme tisíce telefonických konzultací a provedli stovky výjezdů do podezřelých objektů nebo do míst, kde se celním orgánům podařilo zadržet vozidla podezřelá z nelegálního dovozu," vzpomíná Ivana Awwadová, mluvčí ČIŽP. Za rok 2006 vystavila inspekce za prohřešky s dovozem odpadů pokuty v hodnotě téměř 33 milionů korun.
V loňském roce se pak počty případů výrazně snížily. Podle názoru odborníků se tak stalo zejména díky přísnějším kontrolám a medializaci nejhorších porušení zákona. Přesto byla vůbec největší pokuta, kterou ČIŽP v loňském roce udělila, právě za nelegální dovoz odpadků z Německa. Téměř sedm milionů korun vyměřila firmě MTR Kladno. Ale za případ, který je starý už víc než dva roky.
Majitelé firem ale přišli na nový elegantní způsob, jak ušetřit. Stále častěji prohlašují věci, které byly doposavad vnímány jako odpady , za výrobky. "Důvod je prostý. Na nakládání s výrobky se ve srovnání s odpady nevztahují ani zdaleka tak přísné normy a povinnosti.
Toto jednání ale často může vést k ohrožení životního prostředí ," upozorňuje Awwadová.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích