zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Nizozemci si čistí zemi

28.01.2008
Geologie
Nizozemci si čistí zemi
Nizozemsko má pověst země, jež je jako zahrada. Ne vždy to ale odpovídá skutečnosti. Tamní půda je často kontaminovaná.

K oncem sedmdesátých let odstartoval v Nizozemsku obrovský realitní skandál. Ukázalo se, že spousta nových domů byla postavena na kontaminované půdě. Hledal se viník, ale hlavně řešení. Posléze vyrostla spousta firem, které se zabývaly čištěním kontaminované půdy a vody. Obojí šlo ruku v ruce - kde se v Nizozemsku kopne do země, tam se objeví spodní voda.

PŮDA NAD ZLATO. Před novou výstavbou si developeři museli zajišťovat vyčištění půdy, problém byl, co se zastavěnými místy. Jak je pro Holanďany běžné, do řešení se zapojily i univerzity, výzkumné ústavy či výzkumná oddělení podniků. Výsledkem byla celá řada technologií, které se staly i výborným exportním artiklem. Díky tomu se země stala světovým lídrem v oboru odstraňování škod z kontaminovaných půd. V současnosti se v Nizozemsku ročně uskuteční 1200 projektů čištění zeminy. Významnou roli v tom hraje i Nadace pro generační znalost a transfer půdy (SKB), která zajišťuje nejen transfer technologií, ale přímo spolupracuje s vlastníky půdy i s developery. Harry Vermeulen, ředitel SKB, k tomu říká: "Máme velké zkušenosti s průzkumem půdy i okamžitě působícími technologiemi. Naše zkušenost může být zvláště výhodná pro nové členské státy." Nizozemsko k tomu dokonce zřídilo specializovanou agenturu, Netherlands Soil Partnership.

ELEKTŘINA NA POMOC. V laboratořích společnosti Holland Milieutechniek zkoumali už od konce 80. let minulého století vývojoví inženýři možnost využití elektrického proudu k čištění kontaminovaných půd. Byli první, komu se podařilo za použití stejnosměrného proudu odstranit ze zeminy těžké kovy, trvalo ale více než deset let, než bylo možné technologii použít v praxi. Firma si proceduru nechala patentovat jako první na světě. "Funguje to jako obyčejná baterie," říká Leo De Zeeuw, prezident společnosti. Do země se zarazí anoda a katoda. Částice s kladným nábojem se pohybují k negativnímu pólu, ty s negativním nábojem ke kladnému pólu. Těžké kovy a kyanidy se elektrokinetickou cestou dostanou ze spodních vod na povrch, kde se likvidují. Opačným způsobem lze rozšířit v půdě živiny. Při použití střídavého proudu se z půdy odstraňují organické kontaminanty. Tato technologie, při níž se zemina zahřeje na 40° C, se používá především k odstraňování zbytků uhlovodíků (olejů, nafty, benzinu) nebo rozpouštědel v půdě. Metoda je obzvlášť výhodná v případech, kdy není možné zeminu odstranit, poněvadž by bylo nutno zbourat na ní stojící budovy.

PROBLÉM VERHOEVE MILIEU. Vaasen je docela miloučké městečko, jak už holandská městečka bývají. Zámek ze 16. století a příjemné okolí k rekreaci. V minulosti ale mělo smůlu. Kousek od zámku se usídlila galvanizovna, a té se za dobu její existence podařilo dokonale znečistit nejen půdu pod sebou, ale prostřednictvím spodní vody i široké okolí. Když galvanizovna zkrachovala, lidé si na zbořeništi postavili rodinné domky. Teprve začátkem devadesátých let se zjistil skutečný stav znečištění. Několik let trvalo, než byly ukončeny veškeré přípravné práce a než se podařilo zajistit finance.
Potom nastoupila společnost Verhoeve Milieu, která chtěla začít se sanačními pracemi. Jenže nastal nečekaný zádrhel. Obyvatelé domků, většinou starší lidé, nechtěli náhradní ubytování a odmítli se vystěhovat. V Nizozemsku je ale osobní vlastnictví svaté, stejně jako svoboda rozhodování. Firmě Verhoeve tedy nezbylo, než všechny domy postavit na piloty a vybagrovat zeminu, která se několik desítek kilometrů vozila na vyčištění, poté na prozatímní skládku a z ní zpět do jámy. Projekt to nesmírně podražilo, byla to ale cena za respektování osobní svobody obyvatel. Poté firma nainstalovala skoro pod polovinou městečka systém pump, které pumpují kontaminovanou vodu do tří po sobě jdoucích čističek. V čističkách byl použit světový patent nizozemské firmy Norit, válec s tisíci porézními plastikovými brčky, kterými voda protéká. Po vyčištění se pak vrací zpět do země.
Celý světově unikátní technologický proces byl bohužel také světově drahý. Celkové náklady na rekultivaci činily 800 000 eur, z nichž přes polovinu musela zaplatit obec z vlastní kasy. Navíc platí i fungování systému pump, což je dalších asi 300 000 eur. Malé městečko na to ale nemá prostředky. Je tedy možné, že pokud se nenajde způsob financování, ojedinělá technologie přestane v polovině roku fungovat.

AUTOR: Aleš Bluma
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
SW CASEC
22
8. 2017
22.8.2017 - Seminář, školení
Mladá Boleslav
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
ASIO, spol.s r.o.
25
8. 2017
25.8.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí