zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Vetřelci zvolna ničí antarktický ráj

30.01.2008
Příroda
Vetřelci zvolna ničí antarktický ráj
Je to jen tráva, ale už její název - psineček výběžkatý - naznačuje, že jde o houževnatý druh, který se dokáže prosadit ledaskde. A tady, na nejjižnějším kontinentu, ho vůbec nevidí rádi.

"Dostane se všude a už roste na většině antarktických ostrovů. Kdyby se zdejší teploty zvedly, vytvořil by rozsáhlé porosty," říká Dana Bergstromová, která vede mezinárodní projekt Vetřelci v Antarktidě.

"Jsme v poslední baště nedotčeného prostředí, alespoň ve srovnání se zbytkem světa. Jenže dosavadní bariéry padají," poznamenává australská vědkyně.

Je to jen skok

Tučňáci, tuleni nebo velryby jsou tu doma. Chladnou antarktickou divočinu ovšem čím dál víc narušují nejen turisté a vědci, ale i méně nápadní nájezdníci, které místní příroda donedávna neznala. Od roztočů po lišejníky a mechy.

Jako most při tomto vpádu slouží ostrovy, jejichž klima se v posledních desetiletích otepluje. Na Macquarieově ostrově se už dokonce usadily krysy a kočky, na Jižní Georgii jsou to sobi.

Pokud jde o jiné části kontinentu, je invaze zatím méně patrná. Japonci zjistili, že pod jednou jejich stanicí roste tráva, která tam nemá co dělat. Cizí rostliny nebo houby našli u svých příbytků i Rusové nebo Australané.

Odborníci varují, že globální oteplování by mohlo vytvořit nebezpečně příznivé podmínky pro ještě vážnější škůdce.

Nejteplejší - a tedy nejzranitelnější - pevninskou oblastí je Antarktický poloostrov. "Jeho velké části už teď mohou kolonizovat krysy, které žijí na Jižní Georgii. Mají to tam jen skok," připomíná Dana Bergstromová.

Upozorňuje, že krysy nebo myši by se mohly na poloostrov dostat z palub lodí a jejich provozovatelé by měli mít nařízeno, aby ohlídali všechny únikové cesty.

Očistit boty!

I sami vědci si stanovili přísná pravidla. "Máme tu jen květiny z umělé hmoty, jako tyhle rudé růže. Nesmíme sem vozit žádné živé organismy," uvádí Atle Markussen, šéf norské Trollovy výzkumné stanice.

Celoročně na ní žije osm lidí - a jsou odkázáni na občasné letecké dodávky čerstvého ovoce a zeleniny. "Bylo by hezké mít vlastní skleník a něco v něm pěstovat, ale to by bylo proti předpisům," říká staniční lékař Oystein Johansen.

Odborníci se obávají, že nové druhy by mohly zásadně změnit prostředí v místech, kde zatím největším živým organismem je třeba drobný komár. A že cizí prvky zamoří zdejší divočinu, než ji odborníci stačí zdokumentovat.

"Jeden švédský vědec našel v jediném malém jezírku osm typů dosud neznámých antarktických organismů," poznamenává přední norský polárník Kim Holmen.

Nové druhy se ale pořád do Antarktidy nepozorovaně dostávají - i v oděvech návštěvníků, z nichž vypadávají rostlinné výtrusy nebo vajíčka hmyzu.

Letní populaci Antarktidy tvoří zhruba čtyři tisíce vědců a na kontinent ročně připluje na 40 tisíc turistů, kteří se většinou pohybují pouze u pobřeží. Je ovšem otázka, nakolik ohrožení zdejší přírody mírní cestovní kanceláře, když zakazují klientům brát si s sebou na antarktickou půdu vlastní potraviny a nutí je, aby si před výstupem z lodi očistili boty.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí