Teplárnám by se mohla vrátit část daní
Nejméně polovina peněz, které teplárny od ledna platí na ekologické dani a
zvýšené dani z přidané hodnoty, by se jim mohla začít vracet zpět. Už letos by
se na daních mělo vybrat kolem 5 miliard korun, takže by nešlo o malé peníze.
Nejméně polovina peněz, které teplárny od ledna platí na ekologické dani a zvýšené dani z přidané hodnoty, by se jim mohla začít vracet zpět. Už letos by se na daních mělo vybrat kolem 5 miliard korun, takže by nešlo o malé peníze.
S návrhem daňových vratek chce jít do parlamentu poslanec Oldřich Vojíř (ODS), který pracuje na návrhu energetické koncepce státu. "Navrhnu novelu zákona o Státním fondu životního prostředí tak, aby se část vybraných peněz mohla jako dotace vracet na zlepšování technologií a modernizaci výroben tepla," sdělil HN Vojíř.
Podle jeho návrhu by měl fond spravovat nový revolvingový fond, který by hlavně menším městům pomáhal s modernizací tepláren. "Chci podpořit centrální zdroje vytápění. Subvence pro lokální topení jsou nesmyslem," doplnil Vojíř.
Odnesli to zákazníci
Daňové změny kritizovali už koncem roku experti na teplárenství. "Vyšší daň z přidané hodnoty a ekologická daň se promítly do velkého zdražení tepla odběratelům," vysvětluje jejich dopad ředitel Teplárenského sdružení České republiky (TSČR) Miroslav Krejčů.
Velké teplárenské firmy podle něj kvůli tomu nemají tolik nových zákazníků jako dříve. "Obrovské problémy ale mají hlavně blokové kotelny a kotelny v malých městech," dodává mluvčí sdružení Pavel Kaufmann.
"Na ekologické dani a zvýšeném DPH zaplatíme letos asi tři miliony korun. Kdyby nám zůstaly, mohli bychom si pořídit novou techniku," nechal se slyšet ředitel Františkolázeňské výtopny Jan Hátle. Pokud by si do teplárny vlastněné městem pořídili kotel za 120 milionů korun na desetileté splátky, jen ze zvýšených nákladů by měli čtvrtinu.
Změny na poslední chvíli
Celý problém současného teplárenství je podle Kaufmanna v rychlosti, s jakou se dělají změny, aniž by se o nich diskutovalo.
"Návrhy zákona jsme viděli v říjnu, a to už se nedalo nic dělat. Kdybychom podrobnosti znali dříve, pustili bychom se do změn technologií. Nikdo ale nevěděl, z čeho a co se bude platit a z čeho ne," říká Kaufmann.
Staré uhelné výtopny by se daly podle něj přebudovat ještě do příští topné sezony, musely by se na to ale sehnat peníze. Pomohlo by podle něj využít na nevratné dotace část peněz z vybraných daní.
S tím souhlasí i Vojíř. "Třetina by podle mě měla jít do obnovy tepláren, třetina na projekty a zbytek na sanaci území po starých provozech," tvrdí.
Peníze se podle Vojíře mají vrátit, protože spotřební daň by rozhodně neměl spolknout státní rozpočet. Připouští však, že bude rád, když na podporu teplárenství získá zpět alespoň polovinu peněz.
Protože se i o daně zvýšila stávající cena tepla, financují zatím v podstatě státní rozpočet lidé závislí na centrálních zdrojích tepla a lokálních zdrojích tepla. V zemi je podle údajů TSČR na 1,5 milionu domácností vytápěných z centrálních zdrojů. A více než třetina z nich platí v ceně za teplo i ekologickou daň.
S návrhem daňových vratek chce jít do parlamentu poslanec Oldřich Vojíř (ODS), který pracuje na návrhu energetické koncepce státu. "Navrhnu novelu zákona o Státním fondu životního prostředí tak, aby se část vybraných peněz mohla jako dotace vracet na zlepšování technologií a modernizaci výroben tepla," sdělil HN Vojíř.
Podle jeho návrhu by měl fond spravovat nový revolvingový fond, který by hlavně menším městům pomáhal s modernizací tepláren. "Chci podpořit centrální zdroje vytápění. Subvence pro lokální topení jsou nesmyslem," doplnil Vojíř.
Odnesli to zákazníci
Daňové změny kritizovali už koncem roku experti na teplárenství. "Vyšší daň z přidané hodnoty a ekologická daň se promítly do velkého zdražení tepla odběratelům," vysvětluje jejich dopad ředitel Teplárenského sdružení České republiky (TSČR) Miroslav Krejčů.
Velké teplárenské firmy podle něj kvůli tomu nemají tolik nových zákazníků jako dříve. "Obrovské problémy ale mají hlavně blokové kotelny a kotelny v malých městech," dodává mluvčí sdružení Pavel Kaufmann.
"Na ekologické dani a zvýšeném DPH zaplatíme letos asi tři miliony korun. Kdyby nám zůstaly, mohli bychom si pořídit novou techniku," nechal se slyšet ředitel Františkolázeňské výtopny Jan Hátle. Pokud by si do teplárny vlastněné městem pořídili kotel za 120 milionů korun na desetileté splátky, jen ze zvýšených nákladů by měli čtvrtinu.
Změny na poslední chvíli
Celý problém současného teplárenství je podle Kaufmanna v rychlosti, s jakou se dělají změny, aniž by se o nich diskutovalo.
"Návrhy zákona jsme viděli v říjnu, a to už se nedalo nic dělat. Kdybychom podrobnosti znali dříve, pustili bychom se do změn technologií. Nikdo ale nevěděl, z čeho a co se bude platit a z čeho ne," říká Kaufmann.
Staré uhelné výtopny by se daly podle něj přebudovat ještě do příští topné sezony, musely by se na to ale sehnat peníze. Pomohlo by podle něj využít na nevratné dotace část peněz z vybraných daní.
S tím souhlasí i Vojíř. "Třetina by podle mě měla jít do obnovy tepláren, třetina na projekty a zbytek na sanaci území po starých provozech," tvrdí.
Peníze se podle Vojíře mají vrátit, protože spotřební daň by rozhodně neměl spolknout státní rozpočet. Připouští však, že bude rád, když na podporu teplárenství získá zpět alespoň polovinu peněz.
Protože se i o daně zvýšila stávající cena tepla, financují zatím v podstatě státní rozpočet lidé závislí na centrálních zdrojích tepla a lokálních zdrojích tepla. V zemi je podle údajů TSČR na 1,5 milionu domácností vytápěných z centrálních zdrojů. A více než třetina z nich platí v ceně za teplo i ekologickou daň.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích