Kdo získá uhlí?
Roman, Tkáč nebo Tykač? Na severu Čech se hraje o to, kdo postaví novou
elektrárnu a odkud bude mít uhlí.
Roman, Tkáč nebo Tykač? Na severu Čech se hraje o to, kdo postaví novou elektrárnu a odkud bude mít uhlí.
Dějištěm boje o to, kdo bude mít jakou sílu v české - potažmo i evropské - energetice, se staly severozápadní Čechy. Investoři chtějí stavět elektrárny, protože se to již může ekonomicky vyplatit. Značnou roli ale hraje to, kdo si dlouhodobě zajistí uhlí a za kolik. V lomu Vršany, který patří Mostecké uhelné (MUS), jsou zásoby do roku 2058.
KARTY JSOU ROZDANÉ? Zásoby uhlí z lomu Vršany potřebuje každý, kdo chce na Mostecku stavět novou velkou elektrárnu. Jsou to ČEZ, J&T, E.ON i sama MUS, ve dvojicích nebo každý zvlášť. Zejména záměr MUS a E.ON se ale konkurentům nelíbí. Po výstavbě hnědouhelné elektrárny o instalovaném výkonu 1320 MW za dvě miliardy eur by prý už nemuselo zbýt uhlí pro ostatní zájemce. MUS nyní dává na volný trh asi 15 milionů tun uhlí ročně.
Společnosti J&T a ČEZ mluví proto o alternativách - uhlí nebo plyn. ČEZ, který chtěl stavět novou hnědouhelnou elektrárnu v Počeradech, zatím v jednání s vlastníky MUS úspěšný nebyl, takže nyní prohlašuje, že boj o mostecké uhlí prozatím vzdává a postaví elektrárnu paroplynovou (400 MW). Plynovou elektrárnu (cca 200 MW) chce nyní stavět i J&T.
Pokus koupit MUS nebo její část získáním podílu od finančníka Pavla Tykače, na němž ČEZ spolupracoval s J&T, loni nevyšel. "Je to na nule," říká Daniel Křetínský, partner společnosti J&T. "Věříme ale, že možnost diskuse bude obnovena." Na stole jsou různé varianty. Zatím se zájemcům zdálo dvacet miliard pro Pavla Tykače za jeho podíl moc. Tykač, který za nákup 49procentního podílu v MUS údajně zaplatil 10 miliard prostřednictvím kyperské firmy Czech Coal Indoverse, si ovšem může počkat. Daniel Křetínský z J&T to však zpochybňuje se slovy, že by se mohlo stát, že by si všichni našli náhradní palivo a MUS by měla potíže s odbytem. Větší roli může sehrát evropský systém povolenek na vypouštění emisí - pokud hodně znevýhodní právě uhlí.
ZKOUŠKA BOJEM. V nejbližším okolí hnědouhelných dolů pod Krušnými horami stojí už dlouhé desítky let elektrárny a teplárny. Je to výhodné - posílat uhlí pásovým dopravníkem takřka přímo do kotle. Své elektrárenské a teplárenské dvojče má v Komořanech u Mostu také Důl ČSA patřící MUS. Teplárna, která za víc než šedesát let vystřídala desítku různých názvů, stojí hned vedle úpravny uhlí MUS. S tím, aby sama uhlí skladovala, se v její historii nepočítalo. Podle jejího generálního ředitele Petra Jeníka se do areálu přesto vejde jak případná skládka, tak plánovaný nový kotel.
Teplárna je v provozu od padesátých let. Ještě v roce 2005 do ní teklo 1,1-1,2 milionu tun uhlí ročně. Majiteli teplárny s elektrárnou byli v té době Američané - Horizont Energy Development, kteří společnost reorganizovali a změnili její název na United Energy (UE). V roce 2005 prodali svůj podíl české firmě Czech Energy Holding, jejímž zakladatelem je Patrik Tkáč ze skupiny J&T.
United Energy vede už zhruba dva roky spor s MUS, a to o dodávku uhlí do komořanské teplárny a hlavně jeho cenu. Obě firmy se pokládají za poškozené. Jejich původní smlouva měla platit až do roku 2017 s tím, že se ročně budou vypracovávat dodatky. Od roku 2000 však už teplárna dodatky s vyšší cenou nepodepisovala a platila za uhlí stále stejně. Když v roce 2005 převzala United Energy skupina J&T, začala požadovat snížení ceny. Spor postupně eskaloval až k soudu.
V roce 2006 MUS smlouvu teplárně vypověděla a navrhla novou. United Energy je ovšem přesvědčena, že výpovědní důvody, které jsou ve smlouvě vymezeny, nenastaly. MUS si stojí na svém - poslední kapkou pro výpověď prý bylo, že United Energy v roce 2006 odebírala mnohem méně uhlí než dřív. Vyhodnotila si, že teplárna tehdy výrazně snížila výrobu elektřiny, když pro ni bylo výhodnější prodat lukrativní povolenky na vypouštění emisí CO2.
"Poskytujeme United Energy ve srovnání s ostatními subjekty nadstandardní služby," říká Vladimír Šístek, člen představenstva a finanční ředitel společnosti Czech Coal. "I kdybychom měli jakékoli problémy, musíme v prvé řadě uspokojit potřebu UE, aby jim kotle nevyhasly," tvrdí Šístek. Jde přitom o široké objemové rozpětí. V letech 2004-2005 činily minimální denní odběry kolem 1500 tun, maximální i přes 6000 tun. Na tento rozdíl musí MUS držet pohotovostní zásobu. Šístek také tvrdí, že teplárně dodávají palivo v režimu just in time, což zatím nebylo v ceně vůbec zhodnoceno.
V Czech Coal jsou navíc přesvědčeni, že UE má natolik významné komparativní výhody, že by se měla o synergické efekty se svými dodavateli dělit - nemá dopravu, nemá skládku, už tím šetří velké peníze. Vyrábí proto v kogeneraci s teplem výhodně i elektřinu, která se dobře prodává. Ani Czech Coal není v teplárenství nováčkem, má např. teplárnu v Otrokovicích, kam ale uhlí z Mostecké uhelné dopravuje vlakem.
V závěru loňského roku už šlo opravdu o to, že by se dodávka uhlí do teplárny mohla zastavit. Nebo snížit pod minimum, kdy ještě zvládá svůj hlavní úkol, vytápění v Mostě a Litvínově. Tím by však mohl být porušen veřejný zájem specifikovaný v energetickém zákoně. Na to, kolik uhlí je k uspokojení veřejného zájmu skutečně třeba, zadal Energetický regulační úřad znalecký posudek, který však UE zpochybnila - uváděl totiž jako minimum pouhých 300 tisíc tun ročně místo požadovaných 710 tisíc. Pro letošní rok byla na poslední chvíli smlouva mezi oběma společnostmi uzavřena, a to na 650 tisíc tun za vyšší, tržní cenu. Na další období se o dodávkách znovu jedná, ovlivní je i závěry, ke kterým dojde antimonopolní úřad, případně ERÚ či soud.
KDO VYHRAJE? "Jednoznačným vítězem tohoto sporu nebude nikdo," myslí si ředitel UE Petr Jeník. "Jsme samozřejmě schopni platit vyšší ceny, podstatnou část tohoto zvýšení však zaplatí občané v ceně tepla. Jestli je správné, aby zisky pěti akcionářů platili občané, ať potvrdí stát a my se s tím vyrovnáme. Myslíme si ale, že to správné není." Daniel Křetínský souhlasí: "Soudní spory nejsou součástí arzenálu našich postupů ... Vyčítám MUS, že jejich plán je příliš agresivní." Na přímou otázku, jak si představuje, že současná patová situace v lokalitě Komořany dopadne, uvedl tři alternativy. "Buď se dohodneme, nebo zasáhne stát, nebo změníme technologii a koupíme palivo odjinud."
Dohoda může nastat především se změnami ve vlastnických poměrech. Czech Coal již delší dobu připravuje rozdělení MUS na tři části. Do samostatných dcer se vyčlení Vršany včetně projektu výstavby nové elektrárny a problematický Důl ČSA, který má územními limity omezenou životnost do roku 2017. Přestože vlastníci hledají cesty, jak ji prodloužit do roku 2020, s prolomením limitů zatím nikdo příliš nepočítá.
V Mostecké uhelné zůstane zbytek majetku a společné služby. Oba doly pak lze samostatně prodat s tím, že podle již zveřejněných zpráv měl ČEZ zájem o Vršany a elektrárnu a Důl ČSA by koupila J&T. Všechno ale může být i jinak.
AUTOR: Milena Geussová
Dějištěm boje o to, kdo bude mít jakou sílu v české - potažmo i evropské - energetice, se staly severozápadní Čechy. Investoři chtějí stavět elektrárny, protože se to již může ekonomicky vyplatit. Značnou roli ale hraje to, kdo si dlouhodobě zajistí uhlí a za kolik. V lomu Vršany, který patří Mostecké uhelné (MUS), jsou zásoby do roku 2058.
KARTY JSOU ROZDANÉ? Zásoby uhlí z lomu Vršany potřebuje každý, kdo chce na Mostecku stavět novou velkou elektrárnu. Jsou to ČEZ, J&T, E.ON i sama MUS, ve dvojicích nebo každý zvlášť. Zejména záměr MUS a E.ON se ale konkurentům nelíbí. Po výstavbě hnědouhelné elektrárny o instalovaném výkonu 1320 MW za dvě miliardy eur by prý už nemuselo zbýt uhlí pro ostatní zájemce. MUS nyní dává na volný trh asi 15 milionů tun uhlí ročně.
Společnosti J&T a ČEZ mluví proto o alternativách - uhlí nebo plyn. ČEZ, který chtěl stavět novou hnědouhelnou elektrárnu v Počeradech, zatím v jednání s vlastníky MUS úspěšný nebyl, takže nyní prohlašuje, že boj o mostecké uhlí prozatím vzdává a postaví elektrárnu paroplynovou (400 MW). Plynovou elektrárnu (cca 200 MW) chce nyní stavět i J&T.
Pokus koupit MUS nebo její část získáním podílu od finančníka Pavla Tykače, na němž ČEZ spolupracoval s J&T, loni nevyšel. "Je to na nule," říká Daniel Křetínský, partner společnosti J&T. "Věříme ale, že možnost diskuse bude obnovena." Na stole jsou různé varianty. Zatím se zájemcům zdálo dvacet miliard pro Pavla Tykače za jeho podíl moc. Tykač, který za nákup 49procentního podílu v MUS údajně zaplatil 10 miliard prostřednictvím kyperské firmy Czech Coal Indoverse, si ovšem může počkat. Daniel Křetínský z J&T to však zpochybňuje se slovy, že by se mohlo stát, že by si všichni našli náhradní palivo a MUS by měla potíže s odbytem. Větší roli může sehrát evropský systém povolenek na vypouštění emisí - pokud hodně znevýhodní právě uhlí.
ZKOUŠKA BOJEM. V nejbližším okolí hnědouhelných dolů pod Krušnými horami stojí už dlouhé desítky let elektrárny a teplárny. Je to výhodné - posílat uhlí pásovým dopravníkem takřka přímo do kotle. Své elektrárenské a teplárenské dvojče má v Komořanech u Mostu také Důl ČSA patřící MUS. Teplárna, která za víc než šedesát let vystřídala desítku různých názvů, stojí hned vedle úpravny uhlí MUS. S tím, aby sama uhlí skladovala, se v její historii nepočítalo. Podle jejího generálního ředitele Petra Jeníka se do areálu přesto vejde jak případná skládka, tak plánovaný nový kotel.
Teplárna je v provozu od padesátých let. Ještě v roce 2005 do ní teklo 1,1-1,2 milionu tun uhlí ročně. Majiteli teplárny s elektrárnou byli v té době Američané - Horizont Energy Development, kteří společnost reorganizovali a změnili její název na United Energy (UE). V roce 2005 prodali svůj podíl české firmě Czech Energy Holding, jejímž zakladatelem je Patrik Tkáč ze skupiny J&T.
United Energy vede už zhruba dva roky spor s MUS, a to o dodávku uhlí do komořanské teplárny a hlavně jeho cenu. Obě firmy se pokládají za poškozené. Jejich původní smlouva měla platit až do roku 2017 s tím, že se ročně budou vypracovávat dodatky. Od roku 2000 však už teplárna dodatky s vyšší cenou nepodepisovala a platila za uhlí stále stejně. Když v roce 2005 převzala United Energy skupina J&T, začala požadovat snížení ceny. Spor postupně eskaloval až k soudu.
V roce 2006 MUS smlouvu teplárně vypověděla a navrhla novou. United Energy je ovšem přesvědčena, že výpovědní důvody, které jsou ve smlouvě vymezeny, nenastaly. MUS si stojí na svém - poslední kapkou pro výpověď prý bylo, že United Energy v roce 2006 odebírala mnohem méně uhlí než dřív. Vyhodnotila si, že teplárna tehdy výrazně snížila výrobu elektřiny, když pro ni bylo výhodnější prodat lukrativní povolenky na vypouštění emisí CO2.
"Poskytujeme United Energy ve srovnání s ostatními subjekty nadstandardní služby," říká Vladimír Šístek, člen představenstva a finanční ředitel společnosti Czech Coal. "I kdybychom měli jakékoli problémy, musíme v prvé řadě uspokojit potřebu UE, aby jim kotle nevyhasly," tvrdí Šístek. Jde přitom o široké objemové rozpětí. V letech 2004-2005 činily minimální denní odběry kolem 1500 tun, maximální i přes 6000 tun. Na tento rozdíl musí MUS držet pohotovostní zásobu. Šístek také tvrdí, že teplárně dodávají palivo v režimu just in time, což zatím nebylo v ceně vůbec zhodnoceno.
V Czech Coal jsou navíc přesvědčeni, že UE má natolik významné komparativní výhody, že by se měla o synergické efekty se svými dodavateli dělit - nemá dopravu, nemá skládku, už tím šetří velké peníze. Vyrábí proto v kogeneraci s teplem výhodně i elektřinu, která se dobře prodává. Ani Czech Coal není v teplárenství nováčkem, má např. teplárnu v Otrokovicích, kam ale uhlí z Mostecké uhelné dopravuje vlakem.
V závěru loňského roku už šlo opravdu o to, že by se dodávka uhlí do teplárny mohla zastavit. Nebo snížit pod minimum, kdy ještě zvládá svůj hlavní úkol, vytápění v Mostě a Litvínově. Tím by však mohl být porušen veřejný zájem specifikovaný v energetickém zákoně. Na to, kolik uhlí je k uspokojení veřejného zájmu skutečně třeba, zadal Energetický regulační úřad znalecký posudek, který však UE zpochybnila - uváděl totiž jako minimum pouhých 300 tisíc tun ročně místo požadovaných 710 tisíc. Pro letošní rok byla na poslední chvíli smlouva mezi oběma společnostmi uzavřena, a to na 650 tisíc tun za vyšší, tržní cenu. Na další období se o dodávkách znovu jedná, ovlivní je i závěry, ke kterým dojde antimonopolní úřad, případně ERÚ či soud.
KDO VYHRAJE? "Jednoznačným vítězem tohoto sporu nebude nikdo," myslí si ředitel UE Petr Jeník. "Jsme samozřejmě schopni platit vyšší ceny, podstatnou část tohoto zvýšení však zaplatí občané v ceně tepla. Jestli je správné, aby zisky pěti akcionářů platili občané, ať potvrdí stát a my se s tím vyrovnáme. Myslíme si ale, že to správné není." Daniel Křetínský souhlasí: "Soudní spory nejsou součástí arzenálu našich postupů ... Vyčítám MUS, že jejich plán je příliš agresivní." Na přímou otázku, jak si představuje, že současná patová situace v lokalitě Komořany dopadne, uvedl tři alternativy. "Buď se dohodneme, nebo zasáhne stát, nebo změníme technologii a koupíme palivo odjinud."
Dohoda může nastat především se změnami ve vlastnických poměrech. Czech Coal již delší dobu připravuje rozdělení MUS na tři části. Do samostatných dcer se vyčlení Vršany včetně projektu výstavby nové elektrárny a problematický Důl ČSA, který má územními limity omezenou životnost do roku 2017. Přestože vlastníci hledají cesty, jak ji prodloužit do roku 2020, s prolomením limitů zatím nikdo příliš nepočítá.
V Mostecké uhelné zůstane zbytek majetku a společné služby. Oba doly pak lze samostatně prodat s tím, že podle již zveřejněných zpráv měl ČEZ zájem o Vršany a elektrárnu a Důl ČSA by koupila J&T. Všechno ale může být i jinak.
AUTOR: Milena Geussová
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
